Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.
Ve srovnání s předválečným rokem 2021 se podíl výdajů na ozbrojené síly zvýší 1,6krát. Podle webu RBK-Ukrajina tak Putinovo nasměrování Ruska na „válečné koleje“ jasně naznačuje, že mír není součástí plánů Kremlu na příští rok. Plánované výdaje na armádu a zbraně představují rekordní podíl od sovětské éry, píše server Moscow Times.
Podle dokumentu, který schválila Státní duma 18. listopadu a Rada federace 26. listopadu, hodlá vláda v příštím roce vybrat na daních 40,27 bilionu rublů (10,87 bilionu korun) a utratit 44,06 bilionu (11,9 bilionu korun). To vytvoří deficit státní pokladny ve výši 3,78 bilionu rublů (přes bilion korun) – v důsledku propadu příjmů z vývozu ropy a zemního plynu způsobeného sankcemi tak ruský rozpočet zahrnuje velký schodek ve výši 1,6 procenta HDP.
Podíl sociálních výdajů se sníží na 25,1 procenta (před válkou 38,1 procenta) a podíl výdajů na podporu národního hospodářství se sníží na 10,9 procenta (před válkou 17,6 procenta). Obě čísla budou nejnižší za dvacet let dostupných statistik ministerstva financí.
Pro srovnání – tuzemský rozpočet na rok 2024 měl povinné mandatorní výdaje (dávky důchodového pojištění, nemocenského pojištění, sociální dávky, platby státu do zdravotního pojištění, podpory v nezaměstnanosti, výdaje na dluhovou službu, výdaje na volby a další) ve výši 63,4 procenta všech výdajů rozpočtu. Kdyby se tak teoreticky zbytek peněz (36,6 procenta rozpočtu) investoval pouze do bezpečnostních složek, ani tak by to procentuálně ruské válečné investice nedorovnalo.
Brát musely úřady v sociálních i zdravotních programech
Příjmy rozpočtu na ropě a plynu letos klesly o dvacet procent. V příštím roce navíc podle odhadů ruského státu výrazně neporostou.
Od roku 2026 se v Rusku podruhé za sedm let zvýší sazba DPH (na 22 procent) a zároveň začne platit radikální daňová reforma pro malé podniky, v důsledku které stovky tisíc podnikatelů přijdou o možnost pracovat podle zjednodušeného systému zdanění, píší Moscow Times. Od září 2026 bude zaveden také „technologický poplatek“ – podle serveru de facto daň z techniky a elektroniky prodávané v ruských obchodech. Zvýšení DPH přinese do rozpočtu 1,2 bilionu rublů (324 miliard korun), daňové novinky celkem 2,6 bilionu (702 miliard korun), uvedl dříve ministr financí Anton Siluanov.
Aby úřady měly kde brát, musel se vyrovnal rozpočet. Došlo tak k omezení řady klíčových sociálních programů. Financování národního projektu „Dlouhý a aktivní život“ (dříve národní projekt „Zdravotnictví“) se sníží o 26 procent. Výdaje na program modernizace primární zdravotní péče budou sníženy 2,3krát, federální projekt na rozvoj záchranné služby přijde o 28 procent finančních prostředků, programy boje proti cukrovce, rakovině a kardiovaskulárním onemocněním „zhubnou“ o 13 procent u cukrovky, 3,1 procenta u rakoviny a 2,5 procenta u kardiovaskulárních onemocnění.
„Ochrana zájmu občanů“ či „zaměření na plnění závazků“
„Vláda a ministerstvo financí v rámci náročné a složité práce sestavily vyvážený a srozumitelný rozpočet, který zaručuje plnění našich závazků,“ prohlásila po přijetí zákona šéfka ruské horní komory Valentina Matvijenková.
Rozpočet je zaměřen na řešení „úkolů, které před zemí stojí“, a na ochranu „zájmů občanů“, prohlásil po hlasování o zákonu předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Dodal, že rozpočet byl přijat „v obtížných podmínkách“, protože proti Rusku „bylo vyhlášeno více než 30 tisíc sankcí“.








