Nejpozději v březnu chce mít tuzemské státní zastupitelství jasno, zda doporučí vydání ruské opoziční novinářky žijící v Praze do Ruska. Režim Vladimira Putina ji viní z podpory terorismu. České trestní orgány ale podle informací Aktuálně.cz její stíhání v Rusku neumožní. Podezření vznesené tamními autoritami považují za politicky motivované. Novinářka pokládá kroky Moskvy za snahu ji zastrašit.
Bylo pondělí 10. února, když se česká veřejnost dozvěděla o snaze Ruské federace dosáhnout na novinářku Faridu Kurbangalejevovou. Publicistka na svém profilu na sociální síti Facebook sdílela dokument z Městského soudu v Praze, z něhož vyplývá zájem putinovského režimu o její perzekuci na domácí půdě.
„Možná se ruské úřady domnívají, že mě mohou tímto způsobem zastrašit. Někteří novináři si myslí, že je to z jejich strany pomsta, protože jsem pracovala pro federální kanál Rossija a pak veřejně kritizovala informační politiku státních ruských médií a celé Putinovy partaje,“ řekla k tomu Aktuálně.cz o tři dny později.
Redakce zjišťovala, zda je hrozba vydání Kurbangalejevové Kremlu skutečná. A jaká je role českých trestních orgánů v tomto příběhu. Z oficiálních i neformálních rozhovorů s lidmi ze státního zastupitelství vyplývá, že Putin na opoziční novinářku nedosáhne. Formálně se ale musí tuzemská justice ruskou žádostí zabývat přesně podle zákona.
Obavy z politického pronásledování
„Provádění teroristických aktivit, veřejné ospravedlňování terorismu, propaganda terorismu prostřednictvím komunikační sítě,“ zní podstata obvinění, jež vůči Kurbangalejevové Kreml vznesl. V tuto chvíli není jasné, jaké konkrétní skutky za touto definicí stojí. Mají ale souviset s jejím referováním o ruské agresi na Ukrajině na sociální síti Telegram.
Ruskou žádost má nyní v rukou Městské státní zastupitelství v Praze, případ mu na stole přistál už 6. ledna. Podklady k údajným proviněním Kurbangalejevové přicházely žalobcům z Moskvy ještě minulý týden. Každopádně jejich úkolem není prověřit, zda se publicistka trestného činu opravdu dopustila.
„Účelem předběžného šetření je zejména zjistit, zda v dané věci panují zákonné překážky, pro které není možné vyžádanou osobu vydat,“ řekl redakci mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Takových důvodů jsou téměř dvě desítky, třeba kdyby vydání dotyčného bylo v rozporu s mezinárodními závazky Česka nebo že stíhaný skutek spáchaný v zemi původu tuzemské právo nezná.
Teroristické trestné činy české zákony uznávají, takže na první pohled není důvod Rusku nevyhovět. Podle informací Aktuálně.cz však žádost Putinova režimu narazí na jednu ze základních překážek, kterou je „důvodná obava, že by osoba, o jejíž vydání jde, byla v cizím státu vystavena pronásledování z důvodu svého původu, rasy, náboženství (…) nebo pro své politické názory“.
Žalobci, soud a pak Blažek
Pražští žalobci chtějí šetření uzavřít do půli března. Součástí řízení je výslech Kurbangalejevové, jak na obvinění ze strany Kremlu nahlíží. Zda se ji už podařilo zastihnout, není jasné. Ostatně i Městský soud v Praze, kam státní zastupitelství spis předá, musel v jednu chvíli novinářce stanovit obhájce, protože si ho nezvolila sama (později už tak učinila).
„Po skončení předběžného šetření Městský soud v Praze rozhodne na návrh státního zástupce, zda je vydání přípustné,“ sdělila redakci mluvčí instance Barbora Bílková. Jednání soudu bude veřejné. Posledním na tahu je ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). On s ohledem na verdikt soudu rozhodne, zda novinářku (ne)předá ruské justici.
Kurbangalejevová pracovala pro ruskou státní televizi Rossija 1, kde končila jako ředitelka zpravodajství. Po zabrání ukrajinského Krymu Ruskem v únoru 2014 odešla na mateřskou dovolenou a do televize už se nevrátila. Posléze emigrovala do Prahy, kde pracovala ve Svobodné Evropě, produkovala zpravodajství na sociální síti Telegram a nyní spolupracuje s ruským opozičním serverem Republik.
V červenci 2023 na sebe přitáhla pozornost tím, že ji prezidentská kancelář navzdory udělené akreditaci nepustila na tiskovou konferenci Petra Pavla a ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Důvodem bylo podezření na špionáž pro Rusko, když působila jako dobrovolnice na pražském hlavním nádraží, kam přijížděli ukrajinští uprchlíci po zahájení ruské invaze. Novinářka nařčení odmítla.
