Je to jen pár dnů, co se v Kazani setkal Vladimir Putin s mauritánským prezidentem Muhammadem uld Ghazuáním. Země na západním pobřeží Afriky je po Nigeru či Čadu dalším státem rozkolísaného Sahelu, kde by Moskva ráda uplatnila svůj mocenský vliv. Západ chce i proto zemi vojensky pomáhat, armádu tam během několika týdnů vyšle i Česko.
Na konci září obdržela vláda Petra Fialy (ODS) dopis, ve kterém Mauritánie zve české vojáky na své území. Už od začátku roku by tam mohlo začít působit prvních třicet příslušníků speciálních sil.
„Dlouhá léta platí, že Sahel a severní Afrika jsou regiony naprosto klíčové pro naši bezpečnost. Vzniká tam řada bezpečnostních hrozeb – terorismus nebo nelegální migrace. Zároveň se tam velmi silně angažují velmoci, které jsou nám nepřátelské – Rusko a Čína,“ vysvětluje Jan Jireš z ministerstva obrany, proč se chce Česko v africké zemi angažovat.
Ostatně to, že by Vladimir Putin v Mauritánii jako další zemi afrického Sahelu posílil vliv, bylo velmi jasně vidět na konci října v ruské Kazani na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS. Ruská delegace, jejímiž členy byli jak Putin, tak třeba i ministr zahraničí Sergej Lavrov, se tam setkala s mauritánským prezidentem.
„Rusko a Mauritánie si vytvořily úzké vazby již v polovině 20. století a nadále je posilujeme na principech přátelství, vzájemného respektu a rovnováhy národních zájmů,“ citovala Putinova slova tisková služba Kremlu.
Odborníci čtou námluvy ruského vládce s další sahelskou zemí jako snahu o posílení vlivu v Africe. „Rusko mělo v Africe historicky silné pozice, které v 90. letech vyklidilo, snaží se tedy navázat na dědictví z minulé éry. Jak řekl Putin, rozpad SSSR byla největší geopolitická katastrofa ve 20. století, tedy návrat do Afriky je jedna z částí reverzní reakce. Potřebuje spojence proti Západu, jak v politické, tak v ekonomické rovině,“ myslí si analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vilém Řehák.
Do těchto plánů se mu nicméně vlámala Severoatlantická aliance, pro niž je Mauritánie po Tunisu další zemí, které chce poskytovat vojenskou pomoc. „Mauritánie je poslední stát sahelského pásu, který je stabilní a prozápadní. Na území Mauritánie neprobíhá žádný ozbrojený konflikt, naši vojáci tam jdou pomáhat mauritánským vojákům zejména ve výcviku,“ přibližuje Jireš z ministerstva obrany.
Jak se speciální síly české armády na novou misi chystají, nechtěl jejich šéf Miroslav Hofírek prozradit. „Zatím to nechci komentovat,“ odpovídal na dotaz Aktuálně.cz během úterního jednání sněmovního branného výboru.
Podle schváleného plánu by čeští vojáci měli v africké zemi působit v letech 2025 a 2026. Ministerstvo počítá, že každý rok mise vyjde zhruba na sto milionů korun. „V zásadě na tom pracujeme už skoro dvanáct měsíců, naši vojáci už tam byli na zjišťovacích návštěvách, kdy prověřili všechny okolnosti a potřeby mauritánské strany,“ říká Jireš. Česká armáda bude v zemi působit společně s německými, španělskými, americkými či britskými jednotkami.
„Prezident Ghazuání na jedné straně udržuje dobré vztahy s Evropou, USA a NATO, na druhé straně má ale stejně vřelé vztahy s Čínou, Ruskem nebo arabskými zeměmi. A v neposlední řadě se snaží udržovat korektní vztahy i s vojenskými vládami v okolních zemích. V Mali, Burkině i Nigeru platilo, že armáda byla antagonistickým prvkem vůči civilním, Západem podporovaným vládám, zatímco v Mauritánii je armáda menší a více pod kontrolou exekutivy,“ vypočítává analytik Řehák.
Poslanci branného výboru v úterý po rychlé diskusi vyslání českých vojáků do Mauritánie jednomyslně schválili, věc ještě musí projít sněmovnou a Senátem.
Video: Máme se na co těšit. Dorazín popsal Putinovy plány. „Zákeřná“ hra se asi dotkne i nás (1. 11. 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – Martin Dorazín | Video: Tým Spotlight
