
Čím dál více lidí je závislých na mobilních telefonech. A také ti, kteří závislí nejsou, s těmito přístroji tráví stále více času. Vzhledem k tomu se stále detailněji studují i vzorce jejich používání a dopad na duševní zdraví – například ten související se sebevraždami.
Hodina mezi psem a vlkem – čas mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní – je dobou, kdy se podle řady studií objevují sebevražedné myšlenky nejčastěji. Obecně jsou ale více spojené s noční dobou. Jen v USA má každý rok sebevražedné myšlenky více než 10 milionů dospělých, proto je podle vědců velmi důležité rozpoznat jak faktory, které riziko zvyšují, tak ty, jež mají ochranný účinek.
Předchozí výzkumy ukázaly, že špatná kvalita spánku nebo jeho kratší doba souvisí se zvýšením sebevražedných myšlenek následující den. To vyvolává důležitou otázku: jak mohou činnosti, kterým se lidé věnují, když jsou v noci vzhůru, dále zvyšovat toto riziko?
Jednou z činností, která se stává stále běžnější, je používání smartphonů před spaním. Všeobecně se už dobře ví, že toto chování může narušovat spánek rovnou několika způsoby (například modré světlo udržuje mozek v bdělém stavu, emocionálně vzrušující obsah zaplavuje tělo adrenalinem a oznámení narušují ticho). Kromě toho už předchozí studie prokázaly, že psaní textových zpráv v noci nebo probouzení se kvůli oznámením souvisí se zvýšenou psychickou zátěží.
Studie zjistily, že lidé, kteří bojují se sebevražednými myšlenkami, mají také tendenci používat své telefony pozdě v noci. Moc se ale doposud nevědělo, jak používání digitálních technologií v těchto hodinách ovlivňuje riziko sebevraždy, ani jestli se tento vliv liší v případě, že daný člověk jen pasivně prochází svůj smartphone, nebo s ním aktivně pracuje.
Aktivita a pasivita
Výzkumníci nové studie chtěli přesně pochopit, kdy a jak se používání telefonu může stát rizikovým faktorem. Proto oslovili 79 dospělých, kteří byli považováni za vysoce rizikové osoby kvůli sebevražedným myšlenkám nebo chování v uplynulém měsíci. Během 28 dnů studie shromáždila více než 7,5 milionu screenshotů z telefonů účastníků, na kterých byl nainstalován software, který pořizoval snímek obrazovky každých pět sekund, kdykoli bylo jejich zařízení aktivní.
Autoři studie dokonce vyvinuli umělou inteligenci (AI) založenou na modelu hlubokého učení, která dokázala podle aktivity lidí rozlišovat mezi aktivním a pasivním používáním telefonu. Jako aktivní používání se chápalo, že na snímku obrazovky byla klávesnice, a pasivní používání znamenalo, že tam nebyla.
Tato mnohovrstevnatá analýza odhalila, že delší přestávky v používání telefonu v délce sedmi až devíti hodin přinášely nižší úroveň sebevražedných myšlenek než přestávky v délce čtyř až sedmi hodin. Používání telefonu mezi 23:00 a 1:00 bylo spojeno s vyšší mírou plánování sebevraždy následující den ve srovnání s používáním telefonu později mezi 1:00 a 5:00 nebo brzy ráno. Výzkumníci také zjistili, že aktivita na klávesnici – zejména mezi 1:00 a 5:00 – vykazovala určité ochranné účinky, protože v těchto případech byla úroveň rizika následující den nižší.
Když čísla neříkají všechno
Výše popsané účinky je ale podle autorů zapotřebí interpretovat zatím opatrně – hlavně proto, jak malá tato studie byla a také kvůli tomu, že celá proběhla jen na jednom místě: výsledky tedy mohly být ovlivněné reálným životem.
Autoři si také všimli dalšího zajímavého jevu, který zatím neznali, ale který může zřejmě tyto výsledky ovlivnit: lidé, kteří se cítí depresivně, mají tendenci přeceňovat používání telefonu. A to může logicky vést k zavádějícím korelacím.
Vědci uznávají omezení své studie, ale zdůrazňují, že vzorce, které pozorovali při nočním používání smartphonů, mohou stále poskytnout cenné poznatky. Lepší pochopení nuancí používání telefonu může podle nich v budoucnu pomoci při vývoji cílenějších intervencí v oblasti prevence sebevražd.


