Konec úvěrových šmejdů se definitivně odkládá. Půjčky s úroky v řádu stovek a někdy i tisíc procent slíbila vláda premiéra Petra Fialy (ODS) vymazat z trhu pomocí zavedení úrokových stropů. Teď je ale jasné, že svůj plán v tomto volebním období už nestihne. A není jisté, zda příští vláda k takovému opatření vůbec sáhne.
Domácnost si půjčí dvacet tisíc na jeden měsíc. Vrátit musí o jedenáct a půl tisíce víc, než si půjčila. Před půjčkou, u které kombinace vysokých úroků a poplatků vyhnala roční procentní sazbu nákladů v tomto případě na sedm set procent, nedávno varovala nezisková organizace Člověk v tísni.
Takový úvěr by na trhu podle návrhu nového zákona měl být nelegální. Půjčky delší než šest měsíců by nemohly být dražší než čtyřnásobek zákonného úroku z prodlení, jak vyplývá z návrhu nových pravidel. Maximální roční procentní sazba nákladů, která zahrnuje úroky a veškeré další poplatky, by se měla pohybovat někde kolem osmačtyřiceti procent.
Půjčky na dobu kratší než půl roku mohou být o něco dražší. Poskytovatel si smí vyšší náklady vykompenzovat například poplatkem za zpracování v maximální výši dva tisíce korun.
„Ten strop je dobře navržená úroveň a zároveň je to i srozumitelná úroveň,“ konstatuje analytik společnosti Člověk v tísni David Borges.
Nový zákon kromě úvěrových stropů přináší i další změny. Například nová pravidla pro reklamu na spotřebitelský úvěr, přísněji se bude posuzovat úvěru bonita a změní se také povinnosti poskytovatelů půjček, jak a o čem budou muset zájemce o půjčku informovat.
Dochází tedy k určitému zpřísnění, což by mělo zajistit vyšší ochranu spotřebitelů poptávajících úvěr, píše ministerstvo financí v důvodové zprávě k novému zákonu.
Resort prý vychází z evropské směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru, kterou Česko musí zapracovat do svého práva nejpozději do listopadu příštího roku.
Vzhledem k tomu, že příprava je ve fázi, kdy bylo teprve ukončeno připomínkové řízení, nová pravidla se ve sněmovně již nestihnou schválit. A problematiku bude muset úplně od začátku řešit až příští vláda.
Pravděpodobný vítěz příštích voleb, dnes stále ještě opoziční hnutí ANO, varuje, že pokud by došlo k prosazení stropu bez další navazující změny pravidel, pak by to mohlo vést k nárůstu šedého trhu s úvěry.
„Všechny tyhle věci, které se tváří jako spotřebitelské, se nakonec v důsledku mohou obrátit proti těm spotřebitelům,“ poznamenal poslanec Patrik Nacher (ANO).
Šedý trh s úvěry sice už existuje nyní, podle Nachera by ho ale stropy na úroky mohly enormně zvětšit. Zoufalí lidé bez peněz budou hledat pomoc u pochybných poskytovatelů půjček a dostanou se do ještě větších potíží.
Zastřené úvěry
Nacher by proto stropy vůbec nezaváděl, pokud nedojde k výraznějším změnám v dohledu nad celým úvěrovým trhem.
A chce navrhnout, aby například úvěry, které si berou živnostníci, nově spadaly pod zákon o spotřebitelském úvěru. Pak by totiž museli poskytovatelé ověřovat schopnost splácet stejně důkladně jako u fyzických osob, což se teď neděje.
„My jsme narazili na podvýboru na ochranu spotřebitele na takzvané zastřené úvěry. To jsou ty případy, kdy někdo neposkytne úvěr fyzické osobě, ale tomu stejnému žadateli jako podnikateli,“ vysvětluje Nacher.
„V té chvíli nemusí plnit přísné požadavky zákona o spotřebitelském úvěru v podobě přísnějšího ověřování bonity. Řeknou mu: založte si za tisíc korun živnostenský list a já vám půjčím jako osobně samostatně výdělečně činné,“ dodává.
Jedno z opatření by tedy podle něj mělo být pravidlo, že prověřovat se žadatel musí stejně bez ohledu na to, zda je podnikatel nebo fyzická osoba.
Proti dramatickému omezení ceny úvěru je i Asociace poskytovatelů nebankovních půjček. „Evropská směrnice členským státům umožňuje, ale neukládá zavádění cenových stropů,“ namítá Jiří Hauptmann, člen představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů a jednatel Provident Financial.
„Pokud by byly stropy nastaveny tak, jak je ministerstvo financí aktuálně navrhuje, nebudeme schopni půjčit přibližně 90 tisícům unikátních spotřebitelů,“ upozorňuje Hauptmann.
„Tito lidé potřebují řešit nenadálé výdaje – rozbitou pračku, opravu auta, se kterým jezdí do práce – nejde o půjčky na zbytečnosti. Pokud se nedostanou k regulované půjčce, hrozí reálné riziko jejich odchodu na černý trh, kde neexistuje žádná ochrana ani možnost obrany,“ dodává.
David Borgues z Člověka v tísni ale před podobnou argumentací varuje. „Když nebankovní společnosti říkají: ‚Pozor, pozor ten trh se přesune do nezákonné zóny,‘ tak já k tomu dodávám, že on už tam ale dávno je, protože ty firmy neplní zákonné povinnosti,“ upozorňuje Borges.
Důkazem jsou i obří pokuty, které od České národní banky dostalo hned několik nebankovních poskytovatelů půjček. Největší prohřešek? Nedostatečné prověřování schopnosti splácet.
Asociace nebankovních poskytovatelů úvěrů zastropování úroků neodmítá, chce ho ale podstatně vyšší. „Ve Velké Británii či nově v Rumunsku je strop nastaven například na dvojnásobek celkových nákladů a podobný přístup by dával smysl i v Česku,“ navrhuje Hauptmann.
„Může se stát, že pro tu nejrizikovější část klientů najednou ta půjčka zmizí z trhu, ale ona na něm už dávno být nemá. Pokud nemají na to, aby půjčku spláceli, tak ten úvěr nesmí vůbec dostat,“ uzavírá Borges.
