Katalánský expremiér Carles Puigdemont ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu dorazil do Barcelony, kde krátce promluvil k několika tisícům svých příznivců a poté podle místních médií zmizel. Očekávalo se, že se zúčastní schůze regionálního parlamentu, která má jednat o novém premiérovi Katalánska. Ta ale začala bez něj.
Poslanci Puigdemontovy strany deníku El Periódico řekli, že na schůzi „by měl přijít“. Podle deníku El País katalánští policisté informovali, že Puigdemonta zatím nezadrželi. Podle televize RTVE však provádějí kontroly na výjezdech z Barcelony, aby tak učinili.
Katalánský expremiér před asi čtyřmi tisícovkami svých příznivců zopakoval, že národy mají právo na sebeurčení. „Před sedmi lety nás začali pronásledovat,“ uvedl za pokřiku davu, který na něj volal „prezident, prezident“.
Spolupracovnice ČT ve Španělsku Kateřina Ferenčíková zmínila, že svém projevu narážel i na své případné zatčení. Se svými příznivci se totiž loučil slovy: „Nevím, kdy se zase uvidíme. Ať žije svobodné Katalánsko.“
Pak se vydal směrem ke kilometr vzdálenému parlamentu a pak „najednou zmizel,“ uvedla Ferenčíková. Všichni si podle ní kladli otázku, kde je, kam zmizel, ale politici kolem něj na ni médiím neodpovídali.
Podaří se Puigdemontovi dostat do parlamentu?
Pokud by byl policií zatčen, očekává se, že bude převezen k výslechu do Madridu, kde by se rozhodovalo o jeho případné vazbě. Pokud by se však ocitl na půdě katalánského parlamentu, musel by k jeho zadržení dát souhlas předseda zákonodárného shromáždění. Ten však už dal najevo, že na půjde jeho parlamentu nikdo zadržen nebude.
Pokud by se tam Puigdemontovi podařilo proniknout a pronést projev, byl by to jeho první projev poté, co v roce 2017 jednostranně vyhlásil nezávislost Katalánska. „Praktický význam by to tedy nemělo, ale mělo by to obrovský význam politický,“ soudí spolupracovnice ČT.
O výši možného trestu se zatím neví nic přesného, podle odhadů je to tři až pět let, uvedla Ferenčíková. Dodala, že už nyní se mu však podařilo dosáhnout jeden z jeho cílů, tedy „upozornit na politickou anomálii ve Španělska,“ když na jeho případ nebyla vztažena amnestie. Puigdemont v tom vidí zneužití soudní moci k politickým účelům. Čekal také, že se triumfálně vrátí jako budoucí premiér a naváže tam, kde v roce 2017 skončil. To se mu ale vzhledem k volebním výsledkům jeho strany nepodaří, dodala spolupracovnice ČT ve Španělsku.
Zatčení není snadné
Španělská televize RTVE citovala jednoho z katalánských policistů, který řekl, že bude-li katalánský expremiér obklopen davem, nebude snadné ho zatknout.
„Když máte dav tisíce lidí, musí rozhodnout velitel, zde je vhodné v takovém případě ho zatknout, nebo počkat, až vstoupí do areálu parlamentu,“ uvedl policista.
Puigdemontova strana Junts skončila v květnových regionálních volbách druhá, ale ani s ostatními separatistickými stranami nemá dost mandátů na sestavení vlády.
Tu zřejmě vytvoří vítěz voleb a lídr katalánských socialistů, sesterské strany španělského premiéra Pedra Sáncheze, Salvador Illa, který si vyjednal podporu separatistické strany Republikánská levice Katalánska (ERC), která skončila ve volbách třetí.
Kandidát na katalánského premiéra chce federální Evropu
Schůze katalánského parlamentu začala Illovým projevem. V něm mimo jiné uvedl, že on i jeho strana jsou pro „aplikování zákona o amnestii na všechny“.
Zákon o amnestii pro nenásilné činy související se snahami o nezávislost Katalánska prosadila letos španělská socialistická vláda, kterou opozici kritizuje, že to udělala kvůli získání podpory separatistů pro další mandát premiéra Sáncheze. ERC i Junts mají zastoupení ve španělském parlamentu, kde jejich poslanci pomáhají držet u moci Sáncheze.
Zákon o amnestii začal platit v červnu, je ale na soudcích, aby ho aplikovali. A v případě Puigdemonta zatím soudce zatykač nezrušil s tím, že expremiér se uspořádáním referenda i osobně obohatil.
Illa v projevu také varoval před riziky, které podle něj představuje krajní pravice, a zmínil jako příklad Británii. Hovořil též o tom, že chce „mnohonárodní Španělsko a federální Evropu“.
