Ještě před 30 lety byly vzácné. Dnes už ale mají na svědomí pět procent všech komplikovaných obličejových zánětů. Řeč je o plísňových nákazách. Podle odborníků ohrožují hlavně oslabené lidi – například pacienty s rakovinou, lidi s HIV nebo cukrovkáře. Postupně se ale objevují i u zdravých lidí. Třeba v Česku si za poslední desetiletí vyžádaly 7,5 tisíce hospitalizací. Naději přináší nová vakcína.
Dokážou rozložit čelist i prorůst plícemi. Když udeří, tělo se jich špatně zbavuje. Jsou totiž úporné a rychle se přizpůsobují prostředí – běžně používané léky už na ně kvůli tomu nepůsobí. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vidí v plísňových nákazách jednu z největších hrozeb pro veřejné zdraví. „Je třeba napnout síly a narůstající riziko mykotických infekcí naléhavě řešit,“ apeluje.
Když se tedy objevila zpráva, že jsou vědci z Georgijské univerzity na stopě nové vakcíny, vyvolalo to rozruch. „Pokud se tato látka skutečně osvědčí, může to pomoci celé řadě pacientů. Vakcína by je totiž mohla ochránit proti třem nejběžnějším patogenům, které stojí za 80 procenty smrtelných houbových infekcí,“ hodnotí počin amerických vědců místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Zmíněnými patogeny se podle něj rozumí vláknité houby Aspergillus, Candida a Pneumocystis.
Vakcína už má za sebou preklinické testy na zvířatech – podle vědců během nich zvládla překazit většinu infekcí a úmrtí. Teď míří ke zkouškám na lidech. „V první fázi se budou její účinky ověřovat u žen, které trápí opakované poševní infekce způsobené kvasinkami,“ uvedl Prymula.
Pokud se u nich vakcína osvědčí, začnou ji badatelé testovat i u zranitelnějších skupin lidí – například u pacientů po transplantacích, nemocných s rakovinou nebo u HIV pozitivních. „Právě tito lidé jsou totiž obzvlášť zranitelní vůči život ohrožujícím plísňovým infekcím,“ dodal Prymula. Jim také bude nová očkovací látka určená především.
Podle Prymuly by přitom mělo jít o vůbec první ochranu před houbovými infekcemi na světě. Všechny dosavadní pokusy o podobné očkování selhaly. „Vývoj antimykotických vakcín je totiž velmi složitý, houby mají unikátní biologii,“ vysvětluje.
Nová vakcína se ale podle něj vyvíjí slibně – dokáže naučit imunitní systém, aby rozpoznal protein, který se u všech jmenovaných hub vyskytuje. „To by mělo obrannou reakci organismu posílit,“ říká. Jakmile se tělo se zmíněnými patogeny setká, bude si s nimi umět poradit.
Poševní infekce i nemocniční „černé plísně“
Vakcínou by se v budoucnu měli chránit hlavně lidi s oslabeným organismem – například s rakovinou, cukrovkou nebo chronickou obstrukční plicní nemocí. Lékaři by ji mohli vpíchnout i lidem dlouhodobě ležícím v nemocnicích.
„Právě ti jsou totiž riziku smrtelných plísňových infekcí vystavení nejčastěji,“ připomíná Prymula. Ukázalo se to během covidové pandemie, kdy pacienty v některých nemocnicích zasáhla druhotná epidemie „černé plísně“. Dělo se to hlavně v indických nemocnicích.
Další skupinou, která by mohla mít z tohoto očkování prospěch, jsou miliony žen s kvasinkovými vaginálními infekcemi. „Toto onemocnění sice ničí život neohrožuje, je ale nepříjemné a úporné,“ říká Prymula a doplňuje: „Léčba těchto infekcí navíc spolyká miliardy dolarů.“
K terapii se také používá jen jeden druh léčiv, což zvyšuje pravděpodobnost, že se na lék vyvine rezistence. Tedy že přestane účinkovat. „Přípravky proti mykózám se navíc nemohou užívat během těhotenství,“ podotýká Prymula.
Stačila by jedna dávka
„Očkovalo by se pravděpodobně jednorázově, případně s posilovací dávkou po určité době – podobně, jako je tomu u jiných vakcín,“ předpokládá Prymula. Vakcína by ale podle něj nebyla vhodná pro lidi, kteří mají alergii na některé její složky. „Nebo pro lidi se závažnými autoimunitními nemocemi,“ říká.
Candida auris je kvasinka, která mívá na svědomí banální i velmi závažné infekce. Objevuje se často u dlouho hospitalizovaných pacientů. Nebezpečná je hlavně proto, že si dokázala vybudovat rezistenci proti řadě dosavadních léků – některé už na ni vůbec nefungují. Pokud se jí tedy podaří proniknout ze sliznic do krevního oběhu, může se stát pro oslabeného jedince smrtelnou.
Aspergillus fumigatus a Cryptococcus neoformans jsou zase patogeny, které spouštějí závažné plicní infekce. Způsobit můžou i záněty v obličeji. I tyto plísně jsou nebezpečné hlavně pro lidi, kteří mají oslabený organismus. Podle lékařů už se ale začínají objevovat i u zdravých lidí.
