První kolo nedělních opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku po sečtení všech hlasů jasně vyhrál krajně pravicový politik George Simion, který získal 40,96 procenta.
Na druhém místě s velkým odstupem skončil bukurešťský primátor Nicušor Dan s 20,99 procenta hlasů. Třetí je s 20,07 procenta hlasů kandidát proevropské menšinové vlády Crin Antonescu, který již podle agentury Reuters uznal porážku. O budoucí hlavě rumunského státu tak rozhodne druhé kolo 18. května, ve kterém se střetnou Simion a Dan.
Antonescu, který za Danem zaostal o zhruba 87 tisíc hlasů, v pondělí po půlnoci uznal porážku. Prohlásil také, že výsledek ještě před sečtením zbývajících hlasů již považuje za nezvratný. Volební komise mezitím na svém webu oznámila, že je sečteno 100 procent hlasů, a to i se započítáním volebních lístků ze zahraničí, kde hlasovalo přes 973 tisíc rumunských občanů.
Osmatřicetiletý Simion stojí v čele Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), druhé nejsilnější strany v parlamentu. Staví se proti dalšímu poskytování vojenské pomoci sousední Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s hnutím MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa.
O úřad prezidenta se v nynějších kole ucházelo jedenáct kandidátů. Hlasování se zúčastnilo 9,57 milionu lidí, což odpovídá 53,2 procenta oprávněných voličů.
Prezidentské volby se v Rumunsku opakují poté, co ústavní soud loni v prosinci zrušil listopadové první kolo hlasování, v němž překvapivě zvítězil do té doby málo známý krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu. Ústavní soud takto rozhodl, když vyšlo najevo, že Georgescu mohl vyhrát díky ruské vlivové operaci. Opakovaných voleb se účastnit nesměl a dnešní hlasování označil za podvod.
Pokud by Simion zvítězil i ve druhém kole a stal se prezidentem, mohlo by to podle Reuters přivést Rumunsko do izolace, narušit soukromé investice a destabilizovat východní křídlo Severoatlantické aliance. Agentura rovněž poznamenala, že Simion by rozšířil řady euroskeptických lídrů zemí, mezi které započítala slovenského premiéra Roberta Fica a maďarského ministerského předsedu Viktora Orbána.
