Teprve před pár týdny začala v německé továrně nedaleko Berlína produkce nové, zjednodušené verze Tesly Model Y. Ta přišla o část výbavy výměnou za nižší cenu, která na první pohled klesla pod milion korun. Na novinářské premiéře ve Vídni jsme zjišťovali, jestli takové pojetí levného auta stojí za úvahu.
Všechno je jednou poprvé, dokonce i představení nového modelu novinářům. Ještě před pár lety Tesla publicitu nepotřebovala, což už na pozadí prodejních čísel z poslední doby zjevně neplatí. A tak uspořádala historicky první evropskou prezentaci pro zástupce tisku – ovšemže v typicky ležérním stylu: Auto na vás bude čekat u zastoupení Tesly ve Vídni, přijeďte. A tak jsme jeli.
Na vídeňské periferii čekala pětice aut v tmavě šedé barvě, jedné za tří, které jsou ke Standardu k mání. Jen za bílý lak se nic nepřiplácí, šedý nebo černý stojí navíc 32 tisíc korun. Ale i když jej zájemce o nejlevnější ypsilon oželí, nákup auta i tak vyjde na víc než magický milion. K základní, lákavé ceně 980 tisíc korun je totiž nutné v každém případě připočítat ještě 25 500 korun za „doručení a dokumentaci“. I tak je to ale o 225 tisíc méně, než zaplatíte za vyšší výbavu Premium.
V jednom důležitém detailu se auta připravená na novinářskou prezentaci od skutečného Standardu lišila – byla obutá do devatenáctipalcových litých kol, zatímco ve skutečnosti má základní provedení 18″ plechová kola s jednoduchými kryty. To celé údajně proto, aby bylo možné provést rychlou výměnu na zimní pláště. Dost možná ale jen z důvodu, aby jim to na fotkách lépe slušelo.
Menší kola a okleštěná nabídka laků však zdaleka nejsou jediným omezením, se kterým musí zájemce o Standard počítat. Odlišnosti jsou ostatně patrné už na první pohled – na obou stranách amerického auta zmizely dlouhé světelné lišty, zdroje světla tak zůstaly pěkně postaru jen v rozích karoserie. Předním reflektorům navíc chybí matrix funkce, která u vyšší výbavy dovoluje svítit stále naplno dálkovými světly a protijedoucí auta vykrývá postupným zhášením jednotlivých LED segmentů.
Další „osekání“ výbavy je patrné po otevření přední kapoty. Z míst, kde se nachází druhý úložný prostor, zmizel úhledný plast zakrývající veškerá technická střeva a byl nahrazen jednoduchým výliskem. Současně se o něco smrskl i samotný frunk.
Dobrou zprávu však je, že hlavního kufru vzadu se škrty nedotkly. Chybí mu sice horní kryt, ten ale stejně většina majitelů ypsilonek nechává v garáži nebo ve sklepě. Jinak je jeho objem i čalounění shodné. Ani v této výbavě majiteli auta nic nebrání v tom, aby si po sklopení sedadel zkusil v autě přenocovat, díky funkci Camp Mode klidně i v zimě.
Pro interiér nového provedení Standard platí, že se jeho koncepce s velkým středovým displejem a jinak jednoduše pojatým interiérem nezměnila. Do kabiny se však dostalo více látkových potahů na úkor umělé kůže. Šedá tkanina působí hodnotně, objevuje se na palubní desce, výplních dveří i na sedadlech. Ta nejsou na rozdíl od verze Premium ventilovaná.
Vyloženě levnější je provedení spodních půlek dveří, jejich kapsy jsou nově jen z plastu, vnitřní čalounění zmizelo. Středová konzole zase přišla o uzavřený box. Nově má otevřený plastový díl, kam si je možné odložit cestou z bistra domů nebo do kanceláře krabičku s jídlem.
Velkou změnou je zakrytá prosklená střecha, výhled na oblohu spojený doposud s valnou většinou modelů Tesly je tedy pryč. V této souvislosti se ovšem nabízí otázka, zda takové řešení není ve skutečnosti dražší, než kdyby automobilka nechala sklo odhalené.
Šetřilo se také na nastavení předních sedadel – zmizely ovladače na spodní části sedáků, ve verzi Standard zůstalo jen ovládání přes displej. Tesla tak pokračuje v centralizaci ovladačů směrem ke své 15″ obrazovce. Ta ostatně i u základní testované verze fungovala bez sebemenších zádrhelů. Nastavování volantu je naopak jen manuální, sedadlu spolujezdce chybí bederní opěrka.
Také levná Ypsilonka nabízí cestujícím na zadních sedadlech nadprůměrný prostor. Místo je také pro podsunutí nohou pod přední sedáky. Oproti prémiovému modelu zde ale chybí zadní středový displej a také samotná sedadla nejsou vyhřívaná.
Dobrým zjištěním z prvních pár stovek kilometrů za volantem Modelu Y Standard je, že jízda s nejlevnější teslou zůstává velmi příjemná. Tři sta koní má možná o něco pomalejší nástup než u verze Premium, ale pořád patří ve městě i na dálnici k nejrychlejším – z nuly na 100 km/h má zrychlit za 7,2 vteřiny.
Automobilka tvrdí, že ještě zlepšila už tak dobrou spotřebu Ypsilonky, v ideálním případě až na 13,1 kWh na sto kilometrů. Počasí ale uplynulý týden ideální nebylo, a tak její apetit na konci testovacího dne skončil těsně pod hranicí 20 kWh.
Na jedno nabití má základní Ypsilon ujet kolem 500 kilometrů. Realita v běžném provozu bude většinou nižší, ale při kapacitě baterie okolo 60 kWh (přesný údaj automobilka neuvádí) a s přihlédnutím k velikosti karoserie i tak působivá.
Trakční baterie využívá lithium-železo-fosfátovou technologii, která má být zárukou odolnosti a dlouhé životnosti. V jejím případě doporučuje automobilka pravidelné nabíjení až do sta procent. Maximální dobíjecí výkon ovšem klesnul na 175 kW, větší lithium-iontová baterka zvládá až 250 kW. Je však pravděpodobné, že dobíjecí křivka nepůjde tak rychle dolů a vysoký výkon si železo-fosfátové články udrží po delší dobu. Čas na vyzkoušení ale během vídeňské prezentace nebyl.
Samotná jízda s testovacím autem byla podobně tichá jako u verze Premium. Podvozek Ypsilonky se od nástupu generace Juniper přiklonil ke komfortu a verze Standard není výjimkou. Pro řidiče, kteří nevyžadují přepychovou výbavu ani luxusní detaily, tak může být Standard jednou z nejrozumnějších voleb v rámci dnešní nabídky elektromobilů. Zvlášť, když při porovnání s konkurencí.
Tou největší je v Česku určitě Škoda Enyaq. Její základní verze má baterii s využitelnou kapacitou 59 kWh a nabíjecí výkon 165 kW. Na jedno nabití zvládne 434 km a stojí od 1,015 milionu korun. Hyundai Ioniq 5 začíná na částce 1 069 990 korun s 63kWh akumulátorem, který zajišťuje dojezd 440 km. Auto se nabíjí maximálně 190 kW.
A zabrousit může i mezi stále rostoucí čínskou konkurenci. BYD Sealion 7 začíná na 1,198 milionech korun za variantu s 82,5kWh baterkou a dojezdem 482 km. Nabíjecí výkon je nejvýše 150 kW.
