
Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
Kalifornie se už roky odklání od jaderné energetiky, kterou úspěšně nahrazují obnovitelné zdroje energie. Stále ale jednu jadernou elektrárnu provozuje: je jí Diablo Canyon (Ďáblův kaňon), která se začala stavět v sedmdesátých letech dvacátého století. Moc času ani jí už ale nezbývá, protože kolem roku 2029 by se měla začít vyřazovat z provozu. Přesto teď dostala novou špičkovou technologii, a to osm výkonných počítačů s hardwarem specializovaným na umělou inteligenci (AI).
Podle provozovatele tato elektrárna generativní umělou inteligenci nasadí jako první v USA. Nebude řídit provoz, ale pomůže zaměstnancům orientovat se v tomto nesmírně složitém „stroji“, který má miliardy součástek, jež mohou nějak ovlivnit její chod a také bezpečnost.
„Nástroj umělé inteligence s názvem Neutron Enterprise má pomáhat pracovníkům elektrárny orientovat se v rozsáhlých technických zprávách a předpisech – milionech stran složitých dokumentů Komise pro regulaci jaderné energetiky, které jsou staré desítky let,“ popisuje smysl nasazení AI web CalMatters. To je ale jen první krok, podle stejného zdroje to totiž otevírá mnohem více možností, které si nyní vědci a inženýři mohou vyzkoušet a v budoucnu nasadit.
Byrokracie a technické manuály
Podle společnosti je technická dokumentace dosluhující elektrárny vyčerpávajícím způsobem obsáhlá – zaměstnanci stráví jejím prohledáváním údajně asi 15 tisíc hodin ročně.
Celý projekt začal už před dvěma roky, kdy se poprvé ukázalo, jaké možnosti analýzy textu mají programy, jako je například ChatGPT. Tehdy si provozovatel „Ďáblova kaňonu“ nechal stáhnout celou veřejně dostupnou dokumentaci, která se jeho elektrárny týká – je to neuvěřitelných 54 milionů stran. Pokud by je chtěl přečíst jeden člověk, strávil by tím 411 roků, a to bez přestávky, bez spánku, jídla, odpočinku.
K vytvoření modelu, který bude umět zpracovávat odborné termíny a který si bude vymýšlet méně než běžně dostupné komerční modely, oslovil provozovatel Národní laboratoře Oak Ridge v Tennessee, kde byl v té době nejvýkonnější superpočítač světa Frontier. Právě tam pak vznikl nástroj, který se nyní začíná v Kalifornii používat.
V praxi je jeho využití podobné jako u jiných chatbotů: hlavně k vyhledávání v kontextu, ale také ke zjednodušení a sumarizaci dlouhých a nesrozumitelných dokumentů. Zaměstnanci na něj nejsou odkázaní: pokud jim program požadovanou informaci nedá, tak mohou i nadále používat starý přístup – stejně se mají chovat, i když narazí na jakékoliv nesrovnalosti, omyly nebo nejasnosti.
AI a jádro
„V žádném případě nechci, aby umělá inteligence právě teď řídila mou jadernou elektrárnu,“ řekl pro CalMatters ředitel společnosti, která elektrárnu provozuje, Trey Lauderdale. Nevyloučil ale, že by se využití AI nemohlo v budoucnosti změnit.
Týká se to zejména možností v takzvaných malých modulárních reaktorech, které by měly v budoucnu vznikat – právě u nich by se mohly umělé inteligence integrovat do jejich technologií už od začátku. Paradoxem je, že nejvíce poptávku po energii zvedají právě datová centra a AI. Podle analýzy Mezinárodní agentury pro energii jsou hlavním motorem vyšší spotřeby energie a také nejvíc motivují Spojené státy ke stavbě nových jaderných bloků.
Komise pro jadernou regulaci se v USA možnosti využití AI věnuje už několik let, zejména s ohledem na bezpečnost. Ale není jasné, jestli to bude pokračovat i za prezidentství Donalda Trumpa, který se snaží řadu oblastí deregulovat. A to včetně umělých inteligencí: hned několik dní po svém nástupu do úřadu zrušil nařízení administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena, které regulovalo cíle v oblasti AI, s tím, že je to „překážka pro americké inovace v oblasti AI“.