Aktual.: 20.09.2024 18:23
Ostrava – Na povodněmi zasažené Bruntálsko míří tisíce dobrovolníků, chtějí pomáhat. Třiatřicetiletá Lidija Konečná pomáhala na Moravě už v roce 2021 po tornádu. Dnes přijela do vyplavených Karlovic na Bruntálsku. Ještě ve čtvrtek přitom byla na dovolené. O čtyři roky starší Petr Skřivánek je jedním z prvních dobrovolníků. Do Zátoru dorazil už minulý týden v pátek, tedy před povodní. V televizi sledoval vývoj počasí a tušil, co přijde. Z obce, kde vyrůstal, zatím neodjel. Hned se zapojil do záchranných prací a dnes se podílí na koordinaci pomoci a likvidaci napáchaných škod. V hlavě ale stále slyší ten zvuk valící se vody. „Nemůžu se ho zbavit,“ řekl.
Petr Skřivánek pracuje v Brně. Narodil se a vyrůstal v Zátoru. Jeho děda byl starostou v letech 1996 a 1997, když se Zátorem dva roky po sobě prohnala velká voda. „Na záplavy z roku 1997 si pamatuji. Bylo mi deset a dost jsem se na naše zlobil, že nás nechali odvézt a já nemohl jezdit na loďce. Dnes už to chápu. Děti bych odsud taky chtěl dostat jako první,“ řekl. Do jesenické obce dorazil už v pátek. Sledoval zpravodajství a tušil, co se může stát. Dnes pomáhá, kde může. Je důležitým článkem celého krizového týmu.
Sám ještě netuší, jestli je rád, že povodně v obci zažil na vlastní kůži. „Pořád se nemohu zbavit toho hluku. Toho strašlivého zvuku valící se vody. Bylo to slyšet po celé obci. Mám to stále v hlavě,“ svěřil se dnes zpravodaji ČTK, když jej provázel zdevastovanou částí Zátoru. Jak dlouho na místě zůstane, ještě přesně neví. Už jej volají pracovní povinnosti. Ale od dění se odříznout úplně nechce. „Určitě s nějakou agendou budu pomáhat i na dálku,“ řekl.
Lidija Konečná se ve čtvrtek večer vrátila z dovolené. Dnes ráno naložila do auta elektrické centrály, které sehnala na jižní Moravě. Právě tam s dobrovolnictvím získala první zkušenosti. V roce 2021 tam pomáhala po tornádu. V Karlovicích se potkala s Kamilou Hrnčířovou z Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU. „Myšlenku, že bych někam vyrazila pomáhat, jsem měla už dlouho. Přijela jsem ve čtvrtek. Svezla jsem se s pánem, co sem vezl auto plné jídla,“ řekla. Dodala, že dnes oslaví sedmadvacáté narozeniny. „Myslím, že tady bude nejlepší možná oslava,“ řekla.
V Zátoru dnes svým známým pomáhal sedmatřicetiletý Vladimír Kořínek. A to i přesto, že sám měl ve svém bytě v Krnově ještě před několika dny téměř dva metry vody. „Uklidil jsem doma. Pak jsem vyrazil pomáhat sem. Před chvíli přišli vojáci. Takže mých služeb už není zapotřebí,“ řekl ČTK, když Zátor opouštěl se špinavými gumáky v rukou. Sám přitom v tu chvíli nevěděl, kam míří. „Jsem bezdomovec. Byt je neobyvatelný. Tak půjdu asi na radnici, jestli pro mě mají místo v evakuačním centru,“ svěřil se.
Do Krnova na Bruntálsku dnes vyrazili pomáhat i čtyři dobrovolníci z Hlučína na Opavsku. „Jeli jsme do Kláštera minoritů. V tak těžké době i duše potřebuje léčit. Chtěli jsme pomoci, aby nemocnice pro duše byla co nejrychleji zase v provozu. Navíc víme, že zde žijí jen dva mniši,“ řekl ČTK dobrovolník Matěj Ostárek. Dodal, že v klášteře a sousedním kostele byly přibližně dva metry vody. „Uklízeli jsme vytopené přízemí. Hlavně se odstraňovalo naplavené bahno,“ řekl.
