Do Česka se postupně vracejí první čápi bílí. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se tito ptáci od začátku února uhnízdili převážně na západě Čech. Další jedinci tohoto druhu by podle ornitologů mohli z teplých krajin přiletět v následujících týdnech. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim. Někteří čápi z Česka dokonce neodlétají vůbec nebo se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo Afriky migrují na jih Evropy.
První letošní čáp se vrátil do svého hnízda v Kdyni na Domažlicku. „Tento čáp tam přilétá každoročně brzy. Vloni přiletěl 6. února, letos dokonce už 3. února. V okruhu dvaceti kilometrů se během zimy sice vyskytoval čapí pár, ale pravděpodobně z hnízda v Klatovech. Další potvrzení čápi k nám přiletěli před pár dny a uhnízdili se v Chebu, Kynšperku nad Ohří, Spáleném poříčí a Jistebnici. Počítám, že v příštích týdnech začnou čápi přibývat, i když svátek Řehoře (pojí se s návratem čápů a začátkem jara, pozn. red.) je ještě daleko,“ říká ornitoložka Gabriela Dobruská.
Do Česka se tak vrací jako první čápi hnízdící na západě Česka. „Tito ptáci migrují takzvanou západní tahovou cestou a mnohdy zimují v jihozápadní Evropě či Německu, takže to pak mají na hnízda blíž než ti, kteří využívají východní tahovou cestu přes Turecko až do jižní Afriky,“ vysvětluje ornitoložka Alena Klvaňová z Východočeské pobočky ČSO, která také potvrdila, že další čápi by se mohli vrátit už v následujících týdnech.
Afriku nahrazuje jih Evropy
Ornitologové se shodují, že brzký přílet ptáků zimujících v Evropě závisí na počasí a množství dostupné potravy. Oba faktory ovlivňuje hlavně klima. „Ptáci začínají zpívat a hnízdit dříve. Je to obecný trend ke globálnímu oteplování,“ říká předseda pobočky ČOS Střední Čechy a Praha Ondřej Kulhánek.
Řada tažných ptáků mění nejen své migrační trasy, ale také samotná zimoviště. „Zejména u čápů pak někteří jedinci místo Afriky migrují do Španělska. Ptáci se totiž během migrace řídí podle složitých smyslových mechanismů, které přímo reagují na délku dne a noci,“ popisuje Klvaňová.
Zatímco čápi, kteří odlétají až do Afriky, na takovou vzdálenost podmínky v Evropě předvídat nedokážou, ptáci, kteří migrují jen na jih Evropy, dokáží díky zmiňovaným smyslovým mechanismům odhadnout, zda už jsou pro ně v severnějších částech Evropy vhodné podmínky.
„Mohou tak dokonce z probíhajících změn klimatu těžit. Třeba když přiletí na hnízdiště dříve a získají konkurenční výhodu oproti dálkovým migrantům, kteří třeba využívají stejné zdroje,“ říká Klvaňová. Jako příklad uvádí kromě čápů i lejska černohlavého a sýkoru, kteří spolu soupeří o dutiny stromů k hnízdění.
Méně ptáků u krmítek
Teplejší zimy podle ornitologů prospívají převážně těm druhům, které v zimě nemigrují. I proto lidé mohli slyšet ptačí zpěv už v lednu a únoru. Díky dostupnější potravě přestali odlétat na jih i jedinci některých tažných ptáků. Například část populace rehků domácích, holubů hřivnáčů, pěnice černohlavé nebo budníčka menšího zůstávají v tuzemsku.
„Letošní zima byla opět teplejší než ty předchozí. Pro zimující ptáky to je dobré, nestrádají a mají dostatek potravy,“ komentuje Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku. Dostatek potravy pak podle Šafránka ovlivňuje, kolik ptáků navštěvuje krmítka. „Lidé si stěžují, že jim na krmítka přilétá stále méně ptáků,“ říká s tím, že umělé zdroje ptáci vyhledávají, až když jsou bobule odkvetlých rostlin nebo semena pokryty vrstvou sněhu.
„Až na hmyzožravý hmyz, který většinou odlétá, má mírnější zima na nestěhovavé ptáky spíše pozitivní efekt,“ dodává Šafránek.
U hmyzožravých ptáků naopak může hrozit, že nebudou mít dostatek jídla. „Výrazné teplotní výkyvy způsobují, že hmyz, který je hlavní kořistí pro jejich mláďata, má urychlený vývoj. Hnízdící ptáci se nepotkají s optimálními počty hmyzu a mláďata strádají. Zima bez srážek a sněhu se na jaře navíc projeví většími suchy. Tyto faktory pak z dlouhodobého hlediska ovlivňují celý ekosystém,“ upozorňuje Jan Havlíček z jihočeské pobočky ČSO.
