Aktual.: 21.03.2026 09:50
Praha – Téměř polovina sociálních pracovnic a pracovníků, kteří pracují s rodinami a dětmi v tísni, lidmi bez domova či závislými, zvažovala za poslední rok kvůli penězům odchod z oboru. Čtvrtina nevydělávala ani 30.000 korun hrubého měsíčně. Na takzvanou minimální důstojnou mzdu 45.900 korun k základnímu pokrytí potřeb, volného času a malého spoření dosáhlo osm procent lidí v profesi. Téměř tři pětiny měly ke svému zaměstnání ještě další práci. Ukázal to průzkum České asociace streetwork (ČAS), do něhož se zapojilo 428 sociálních pracovnic a pracovníků. Výsledky ČAS poskytla ČTK.
„Stát spoléhá na to, že sociální pracovníci a pracovnice odvedou náročnou a mnohdy stresovou práci – která má pozitivní dopad na klienty a klientky i celou společnost – za podmínek, které je samotné existenčně ohrožují. Vypadá to, že když chcete být sociálním pracovníkem, musíte mít dvě zaměstnání. Je to alarmující zjištění,“ uvedla ředitelka ČAS Zikmundová. Podle ní je potřeba systém financování sociálních služeb přepracovat a sociální práci jako strategickou profesi lépe ohodnotit.
Od dubna se lidem v sociálních službách zvednou tarifní platy o pět procent. ČAS poukazuje na to, že platové tabulky platí jen pro zaměstnance státu, samospráv a jejich institucí. Sociální práci s potřebnými ale dělají většinou nevládní organizace. Stát jim na péči, kterou nezajišťuje sám, posílá přes kraje dotace. Poskytovatelé služeb o ně musejí žádat každý rok znovu. Nemají jistotu, zda je dostanou a kolik. Stěžují si na nedostatek peněz na provoz.
Do průzkumu se zapojili sociální pracovníci z takzvaných nízkoprahových sociálních služeb, které podle zákona patří do sociální prevence. Jsou snadno dostupné a zdarma. Odpovídalo v něm 428 profesionálek a profesionálů. Celkem 57 procent z nich mělo vysokou školu a 16 procent vyšší odborné vzdělání, zbytek absolvoval kvalifikační kurzy. Čtyři pětiny pracovaly na plný úvazek. Víc než třetina působila v oboru přes deset let, necelá čtvrtina od pěti do deseti let. Téměř pětina ale neměla ani tříletou praxi. Podle ČAS se obor potýká s fluktuací a nábor je obtížný. Polovina dotázaných uvedla, že se na volné pozice hlásí jen minimum uchazečů a většinou nebývají pro práci vhodní.
Třetina respondentek a respondentů vydělávala mezi 30.000 a 35.000 korun hrubého. Od 35.000 do 40.000 korun pobírala zhruba pětina dotázaných, další pětina měla přes 40.000 korun. Nad předloňskou minimální důstojnou mzdou 45.865 korun, která podle propočtu expertů stačí na pokrytí potřeb, volného času a drobného spoření pro dospělého s plným úvazkem a dítě, bylo osm procent respondentek a respondentů. Více než čtvrtina nedosáhla na 30.000 korun hrubého.
Celkem 45 procent dotázaných uvažovalo v posledním roce o tom, že by kvůli penězům obor opustilo. Zhruba 57 procent sociálních pracovnic a pracovníků má ke svému zaměstnání ještě jinou práci. Dvě pětiny z nich uvedly, že by bez dalšího příjmu nevyžily. Polovina si chtěla přilepšit.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}













