Když krátce po vypuknutí bitcoinové aféry zůstávaly preference Spolu nad dvaceti procenty, mnozí čekali, že skutečný propad přijde na konci června. Nepřišel. Stejně tak ovšem neztrácí na oblibě hnutí ANO poté, co pražský vrchní soud rozhodl, že Andrej Babiš se v kauze Čapí hnízdo dopustil podvodu. Průzkum průzkumů od redakce Aktuálně.cz ukazuje, že na sestupné trajektorii jsou jiné strany.
Většina příznivců Spolu v průzkumu označila kauzu darovaných bitcoinů za závažnou a opozice kvůli ní vyvolala hlasování o nedůvěře kabinetu Petra Fialy. V křivce průzkumu průzkumů, který průběžně sestavuje datová redakce Aktuálně.cz na základě volebních modelů renomovaných agentur, není po nějaké aféře ani stopy. Koalice Spolu od jejího začátku posílila o více než půl procentního bodu na současných 20,5 procenta.
Méně překvapivé je, že se skandály hnutí ANO, respektive jeho zakladatele a šéfa Andreje Babiše, nemají jeho voliči problém. Ať už se jednalo o údajný únos jeho syna, obcházení daní skrze korunové dluhopisy, zneužívání finanční správy proti konkurenci Agrofertu, ovlivňování médií, kauzu Pandora Papers, nebo obžalobu a soudní proces v kauze Čapí hnízdo, popularitu hnutí nic z toho nesrazilo. Poté, co vrchní soud rozhodl, že Babiš a jeho spolupracovnice Jana Nagyová nemohou být zproštěni viny, se naopak hnutí ANO podařilo zastavit čtyři měsíce trvající pokles preferencí. V průzkumu průzkumů má nyní 32,1 procenta hlasů, nepatrně více než v polovině června.
Rošáda končí
K zastavení pohybu preferencí došlo i na dalších dvou místech. SPD Tomia Okamury pozvolna vyčerpává pozitivní efekt vyvolaný spoluprací se Svobodnými, Trikolorou a hnutím PRO domluvenou v březnu. Díky tomuto tahu se Okamura za pouhý čtvrtrok vyšvihl ze 7,5 procenta na aktuálních 12 procent, čímž ze třetího místa vytlačil Starosty.
STAN vicepremiéra Víta Rakušana v průzkumu průzkumů ve stejné době oslabil z 11,7 procenta na rovných 11 procent. I tento pokles ovšem nyní ustal. Nejnovější volební model agentury STEM dokonce Starostům přisuzuje lepší výsledek než SPD.
Trik, jakým SPD vyzrála na volební klauzuli, která je v případě dvoučlenné koalice 8 procent a u vícečlenné koalice 11 procent, se pokoušejí zopakovat i další menší strany. Komunistům zatím spojení se subjekty a osobnostmi na okraji politického spektra pod hlavičkou hnutí Stačilo! vychází. Stačilo! má nyní v průzkumu průzkumů 5,4 procenta a od ledna se pohybuje v úzkém mantinelu 5,2 až 5,7 procenta. Několik posledních volebních modelů ovšem naznačuje, že hnutí by mohlo na podzim mohlo skončit pod pětiprocentní hranicí.
Pod ní se už více než měsíc pohybují Motoristé, kterým uškodily skandály jejich nejvýraznější osobnosti a čestného prezidenta Filipa Turka. K nim se nejnověji přidalo obvinění z domácího násilí od jeho bývalé partnerky. Motoristy by nyní podle průzkumu průzkumů volilo 4,6 procenta těch, kteří přijdou na podzim k urnám. To, že odmítli pokračovat v úspěšné spolupráci s hnutím Přísaha, které má nyní podporu zhruba dvou procent voličů, se tak může ukázat jako strategická chyba.
Když tři dělají totéž
To Piráti spojenectví se Zelenými neodmítli a na konci června podepsali memorandum o spolupráci pro nadcházející volby. Mírný pozitivní efekt už je patrný. Piráti v průzkumu průzkumů posílili z 6,3 procenta na začátku června na aktuálních 6,7 procenta. Poslední volební modely ukazují, že by mohli atakovat i hranici osmi procent.
Jenže angažmá na cizí kandidátce není recept na úspěch pro každého. V těchto dnech jsou toho svědky sociální demokraté. Když vyšlo najevo, že předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová a místopředseda strany Lubomír Zaorálek usilují o místa na kandidátce Stačilo!, nastala další vlna odchodů významných sociálních demokratů. Nejstarší českou politickou stranu opustil její poslední hejtman Martin Netolický, exposlanec Václav Votava, někdejší ministr Jiří Dienstbier i jediný senátor Petr Vícha. A část sociálních demokratů, která zůstala, svolala na nádvoří Lidového domu protest – symbolicky na výročí narozenin Zdeňka Fierlingera, který sociální demokracii sloučil s KSČ po převratu v roce 1948. Již tak slabá podpora SOCDEM mezi voliči se v posledních týdnech propadla o další desetiny procenta.
Jak model počítá
Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané poll of polls, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.
Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů – čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje. Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2021.
Do průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:
- STEM (první a druhý lednový, první a druhý únorový, první, druhý, třetí a čtvrtý březnový, první a druhý, třetí a čtvrtý dubnový, první, druhý, třetí a čtvrtý květnový a první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý červnový)
- NMS (lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový a červnový)
- IPSOS (lednový, únorový, březnový a červnový)
- Kantar (lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový a červnový)
- Median (prosincový, lednový, únorový, březnový, dubnový a květnový)
