Vítězství takřka jisté, manévrovací prostor pro sestavení nové vlády prakticky žádný. Tak vypadají vyhlídky hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše jen pár týdnů před parlamentními volbami podle průzkumu průzkumů. Ten přepočítává už více než padesát letošních volebních modelů renomovaných agentur na poslanecké mandáty.
Prázdninový čas jako by se projevoval i ve vývoji preferencí tuzemských politických stran. Ty se po jarních rošádách stabilizovaly v úzkých pásmech. V případě hnutí ANO je to až na nečetné výjimky rozmezí 30 až 33 procent, přičemž průzkum průzkumů dává projektu Andreje Babiše naději na 31,9 procenta hlasů. Očekávaný volební výsledek koalice Spolu osciluje mezi 19 až 22 procenty, v průzkumu průzkumů má spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL 20,5 procenta.
Bramborová medaile pro Rakušana
Obliba SPD Tomia Okamury, na jejíchž kandidátkách se objeví také politici Svobodných, Trikolory a strany PRO, se již řadu týdnů pohybuje v rozmezí 12 až 14 procent, průzkum průzkumů jí aktuálně přisuzuje 12,6 procenta hlasů. Překvapivě nejvíce rozkolísaná je tak podpora čtvrtého subjektu v pořadí – Starostů a nezávislých vedených vicepremiérem Vítem Rakušanem. Volební modely Starostům dávají tu devět, hned nato i více než třináct procent hlasů, tedy téměř o polovinu více.
V průměru to ovšem znamená jen 11,1 procenta hlasů. STAN tak prohrává souboj s SPD o strategické třetí místo. Právě třetí nejsilnější strana přitom bude držet klíč od příštího kabinetu. Ještě v červenci to vypadalo, že si Starostové mohou po aférách ostatních stran vydobýt bronz zpět, tyto naděje však nyní pohasínají. Místo nich posilují další v pořadí – Piráti s podporou zelených z červnových 6,3 na současných 7,2 procenta a hnutí Stačilo! z 5,4 na aktuálních 5,8 procenta.
Pseudokoalice míří k soudu
Všechny subjekty, kterým se od jara podařilo navýšit své preference, jsou koalicemi. Přiznaná je ovšem jen ta nejsilnější, Spolu. Tři zbývající jsou nepřiznané, formálně fungují pod hlavičkou silnějšího subjektu (SPD, respektive Pirátů) nebo účelově založeného hnutí (Stačilo!).
Tento v tuzemských podmínkách nový trik, jak obejít vyšší volební práh pro koalice, je trnem v oku stranám, které kandidují samy za sebe bez valných šancí na to, že by se na podzim probojovaly do sněmovny. „Strany, které nemají respekt k Ústavě a demokratickým hodnotám, se pokoušejí ohýbat volební pravidla ve svůj prospěch,“ vadí Adamovi Hankovi, předsedovi progresivní, sociálně-liberální strany Volt. Má přitom na mysli kandidátní listiny SPD a Stačilo!. Volt proto v této věci připravuje žalobu, dodává Hanka.
Na to zareagovalo hnutí Přísaha založené Róbertem Šlachtou. „Pokud budou tyto žaloby podány, podáme žalobu na pseudokoalici Pirátů a Zelených. Když prověřit, tak všechny,“ prohlásil Šlachta.
Nabídka komunistů Babišovi nepomůže
Pokud kandidátní listiny nepřiznaných koalic neshodí ze stolu soud a volby dopadnou tak, jak naznačuje průzkum průzkumů, bude mít Andrej Babiš coby jejich jasný vítěz velmi malý prostor k manévrování. Komunisté schovaní pod hlavičkou hnutí Stačilo! se už nechali slyšet, že by rádi zopakovali model z let 2018 až 2021, kdy tolerovali menšinovou vládu ANO výměnou za plnění některých jejich programových podmínek.
Jenže Babiš pravděpodobně jejich hlasy ve sněmovně nebude vůbec potřebovat. Stojedničku bude moci sestavit s SPD, případně s Okamurou vyjedná podporu menšinové vlády. Brát ohled na další hráče včetně SOCDEM, která po překvapivém obratu Jany Maláčové nebude sestavovat vlastní kandidátku a místo toho bude mít několik jmen na kandidátce Stačilo!, by ANO nic nepřineslo.
Přímá či nepřímá spolupráce ANO a SPD se ovšem zároveň jeví jako jediný životaschopný půdorys, na kterém bude možné sestavit budoucí vládu. Na jednobarevný kabinet ANO není dost silné, strany současné koalice zase mají i se započítáním Pirátů a Zelených jen pramalé šance, že by na podzim získaly více než sto poslaneckých křesel. Osud země na další čtyři roky tak mohou mít ve finále v rukou politici malých stran, jako je Trikolora nebo PRO.
Jak model počítá
Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané poll of polls, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.
Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů – čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje. Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2021.
Do průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:
- STEM (první a druhý lednový, první a druhý únorový, první, druhý, třetí a čtvrtý březnový, první a druhý, třetí a čtvrtý dubnový, první, druhý, třetí a čtvrtý květnový a první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý červnový, první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý červencový)
- NMS (lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový, červnový a červencový)
- IPSOS (lednový, únorový, březnový, červnový a červencový)
- Kantar (lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový a červnový)
- Median (prosincový, lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový, červnový a červencový)
