Do voleb zbývá už jen 25 dní. Kampaň vrcholí a nervozita stoupá. Andrej Babiš počítá s tím, že jeho strana s pohodlným náskokem zvítězí. Ale posilování malých stran s Piráty v čele může způsobit, že hnutí ANO vládu s důvěrou jen tak nesestaví. Průzkum průzkumů z dílny Aktuálně.cz přináší čerstvé preference všech relevantních aktérů.
Hnutí ANO zůstává na tuzemské politické scéně dominantním hráčem. Jeho náskok na koalici Spolu se však od začátku roku ztenčil z 15,5 na 11,4 procentního bodu. Podle průzkumu průzkumů má nyní projekt Andreje Babiše podporu necelých 32 procent voličů.
Podle volebního modelu agentury STEM ovšem v posledních týdnech citelně slábne, oproti předminulému modelu si ANO pohoršilo o dva procentní body.
Je proto možné, že ANO oproti stávajícímu stavu nezíská mnoho nových poslanců. Nyní jich má 72, v říjnových volbách mu průzkum průzkumů přisuzuje 76 mandátů.
Hlavní změna spočívá v oslabení jeho hlavního konkurenta, koalice Spolu tvořené ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Ta před čtyřmi lety získala 71 poslanců, tedy o jednoho méně než ANO, ačkoli ji volilo více lidí. Příčinou tohoto paradoxu je metodika přepočtu volebního zisku na mandáty, kvůli které jsou i aktuální odhady počtu nových poslanců pro jednotlivé strany jen přibližné.
Nyní Spolu s vysokou mírou pravděpodobnosti čeká vyklízení poslaneckých lavic. Podle průzkumu průzkumů bude mít v nové sněmovně po volebním výsledku 20,5 procenta jen 47 zastupitelů.
Na třetím místě už od konce května figuruje SPD posílená o spolupráci se Svobodnými, Trikolórou a stranou PRO. Vrchol její slávy už ovšem pominul, momentálně v průzkumu průzkumů drží 12,4 procenta hlasů, přičemž za poslední týden jí uloupili jedno poslanecké křeslo Piráti.
Piráti útočí
Česká pirátská strana po loňské vládní krizi, kdy jí opustil ministr zahraničí Jan Lipavský, nabírá novou sílu. Pookřála zejména po podpisu volební spolupráce se Zelenými. Od konce května v průzkumu průzkumů posílila o 1,7 procentního bodu na aktuálních 7,9 procenta a zdá se, že v příštích týdnech ještě poroste.
Některé poslední volební modely jí dokonce věští výsledek začínající devítkou a i podle bookmakerů Piráti získají alespoň 8,7 procenta hlasů.
Přiblíží se tak výsledku svých bývalých partnerů, Starostů. Ti mají v průzkumu průzkumů aktuálně rovných 11 procent hlasů, přičemž letos již zažili lepší i horší chvíle.
Momentální celkový očekávaný počet poslanců pro strany bývalé pětikoalice je nejvyšší od počátku roku. Podpora 88 zastupitelů však k vládnutí zdaleka stačit nebude a žádní další partneři pro případnou šestikoalici se Petru Fialovi nenabízejí.
Motoristé se vracejí
Navíc je čím dál pravděpodobnější, že řady sněmovních klubů rozšíří Motoristé. V průzkumu průzkumů, který v menší míře zohledňuje i starší čísla, se sice momentálně těší podpoře pouze 4,6 procenta voličů, v posledních volebních modelech agentur STEM, Kantar i Ipsos však kritickou pětiprocentní hranici překonali.
Vstup Motoristů do sněmovny (byť s nejtěsnějším výsledkem) by pro všechny ostatní parlamentní subjekty (možná s výjimkou Stačilo!) znamenalo ztrátu. Případná koalice ANO a SPD by ve sněmovně ztratila křehkou většinu a musela by hledat další partnery.
Andrej Babiš přitom ve vládě nechce zástupce hnutí Stačilo!, za nerealistickou označil spolupráci těchto tří subjektů také Tomio Okamura. Spolupráci s komunisty odmítl i pražský lídr Motoristů Boris Štastný, a to i v případě, že by to znamenalo pokračování vlády Spolu. Jeho vyjádření posléze podpořil i lídr strany Petr Macinka, zároveň označil za nepřijatelnou spolupráci s SPD Tomia Okamury.
„Andrej Babiš bude vždy potřebovat toho třetího partnera. A pokud bude odkázaný na to, že jedním z nich bude SPD, může to pro něj být velký problém, protože to jde o blok čtyř stran, které se daly dohromady proto, aby se dostaly do sněmovny, a jejich chování je dost nepředvídatelné,“ upozornil politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně v komentáři pro Hospodářské noviny.
Pokud tedy volby dopadnou podle předpokladů agentur, průzkumu průzkumů i bookmakerů, může mít Andrej Babiš silně zúžený manévrovací prostor. Buď krajně nejistá šestikoalice s politiky z kandidátky SPD a Motoristy, nebo nějaké nestandardní řešení od menšinové vlády přes rozbití koalice Spolu a sestavení kabinetu s odštěpenou ODS.
Ani jeden z těchto scénářů však neslibuje stabilní vládnutí. Říjnové klání tak může skončit patem a politickou krizí.
Jak model počítá
Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané „poll of polls“, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.
Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů. Čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje. Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2021.
Do průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:
- STEM (první a druhý lednový, první a druhý únorový, první, druhý, třetí a čtvrtý březnový, první, druhý, třetí a čtvrtý dubnový, první, druhý, třetí a čtvrtý květnový, první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý červnový, první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý červencový, první, druhý, třetí a čtvrtý srpnový)
- NMS (lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový, červnový, červencový a srpnový)
- IPSOS (lednový, únorový, březnový, červnový, červencový a srpnový)
- Kantar (lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový, červnový a srpnový)
- Median (prosincový, lednový, únorový, březnový, dubnový, květnový, červnový a červencový)
