Komerční prezentace Aktual.: 21.12.2024 14:53
Tel Aviv – Izraelské vládě věří jen 22 procent obyvatel země, vyplývá z průzkumu stanice Channel 13, o němž dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Důvěru v premiéra Benjamina Netanjahua má podle téhož průzkumu 29 procent Izraelců.
Lépe je na tom izraelská armáda, jíž podle tohoto průzkumu věří 75 procent respondentů. Náčelník generálního štábu Herci Halevi má ale jen 47procentní důvěru Izraelců a ministr obrany Jisrael Kac pouze 24procentní.
Na dotaz, co by považovali za vítězství Izraele ve válce proti teroristickému hnutí Hamás, odpovědělo 68 procent dotazovaných, že může být dosaženo pouze spolu s návratem všech rukojmích držených palestinskými ozbrojenci v Pásmu Gazy.
Členové Hamásu a dalších ozbrojených islamistických skupin drží od loňského října stále asi stovku Izraelců, z nichž někteří mají dvojí občanství. Je ale velmi pravděpodobné, že většina z nich už nežije. Hamás při teroristickém útoku na Izrael 7. října 2023 zabil na 1200 lidí, většinou civilistů, a unesl 251 osob, z toho 105 jich propustil během dosud jediného příměří v této válce loni v listopadu a čtyři propustil už předtím. Osm rukojmích zachránila izraelská armáda a 38 z unesených přivezla z Pásma Gazy mrtvých, včetně tří, které omylem zastřelila, když se snažili utéct od únosců.
Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy způsobila obrovskou humanitární krizi, velkou část tohoto území s asi 2,3 milionu obyvatel srovnala se zemí a na 1,9 milionu lidí tam vyhnala z domovů. Podle místních úřadů, ovládaných Hamásem, v této válce zemřelo přes 45.000 Palestinců.
Netanjahu čelí dlouhodobě kritice od mnohých Izraelců, že nedělá dost pro záchranu rukojmích, protože preferuje cíl zcela zničit hnutí Hamás, což ale řada expertů považuje za nemožné. I proto podle některých analytiků nejsou úspěšné nepřímé rozhovory, které mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovávají od loňska Egypt, Katar a Spojené státy.
Cílem těchto jednání je už rok dosáhnout zatím alespoň dočasného příměří a osvobození rukojmích opět výměnou za propuštění palestinských vězňů. Na to v posledních měsících ve funkci ministra obrany tlačil spolu se šéfy izraelských tajných služeb Joav Galant, jehož Netanjahu začátkem listopadu odvolal a nahradil Kacem.
Izraelská koaliční vláda, v níž jsou i krajně pravicové strany, od mnohých také čelí kritice, že nedokázala ochránit obyvatele Izraele před bezprecedentním teroristickým útokem Hamásu. Netanjahu navíc odmítá ustavit komisi, která by okolnosti útoku i izraelskou reakci na něj vyšetřila. Premiér tvrdí, že tak učiní po skončení války. Někteří se domnívají, že to dělá proto, aby se udržel co nejdéle u moci.
