Průzkum: Český výrobní sektor i přes růst mezd bojuje s nedostatkem pracovníků

Komerční prezentace Aktual.: 9.10.2025 13:12

Praha – Český výrobní sektor přes meziroční růst mezd o pět až osm procent, který převyšuje inflaci, stále bojuje s nedostatkem pracovníků a zajištěním plynulého provozu. Firmy nejvíce pociťují nedostatek technicky kvalifikovaných zaměstnanců a dělníků ochotných pracovat ve vícesměnném provozu. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Průzkum se konal v letošním 3. čtvrtletí a vychází z tisíců inzerovaných pozic.

Obor tak podle průzkumu zůstává výrazně řízený kandidáty o pozice, volá proto po zjednodušení náboru pracovníků ze zahraničí. Bez nich by firmy v řadě regionů, jako je Plzeňsko či Ústecko, jen těžko pokryly potřeby provozu. Největší zájem je ve výrobním sektoru o PLC programátory, procesní inženýry, údržbáře, mistry výroby a výrobní operátory. Nedostatek pracovníků je v tomto sektoru do značné míry spojen s náročnějšími směnnými provozy, omezenou flexibilitou a na dělnických pozicích i s nízkými mzdami, vyplývá z průzkumu.

S pokračující digitalizací a automatizací provozů roste význam profesí spojených s řízením robotických systémů, datovou analýzou ve výrobě a koordinací projektů. Vedle samotných programátorů robotů se objevuje i řada dalších pozic, které doposud nebyly součástí klasického výrobního procesu. Jde například o datové analytiky ve výrobě nebo koordinátory Industry 4.0.

Mzdy na těchto pozicích rostou, neboť uchazečů s vhodným profilem je stále málo. Inženýr automatizace vydělává mezi 60.000 Kč, což je spodní hranice v Olomouckém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji, a 100.000 Kč, což je horní hranice v Praze.

„V souvislosti se zaváděním technologií do výroby se zvyšují nároky na digitální dovednosti nejen u těchto specializovaných pracovníků, ale i u celé řady dalších pozic. Firmy očekávají od kandidátů schopnost pracovat s moderními technologiemi, orientovat se v automatizovaných procesech a flexibilně reagovat na změny výrobních procesů,“ uvedla marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba.

Tlak zaměstnanců na růst mezd je tak podle ní logickým důsledkem. Průměrná doba obsazení pozice se pohybuje od dvou týdnů u dělníků po čtyři měsíce u inženýrských a vedoucích pozic, dodala.

Nejvýše hodnocenou pozicí ve výrobě a inženýringu je vedoucí závodu, kde v osmi krajích dosahuje strop mzdy 200.000 Kč a více. Na šestimístnou mzdu může napříč regiony dosáhnout i technický ředitel a vedoucí výroby, přičemž v některých krajích se to týká také pozic jako vedoucí konstrukce, hardwarový inženýr, vedoucí projektových manažerů a výjimečně také manažer plánování, manažer údržby, manažer štíhlé výroby, manažer technologie nebo inženýr automatizace.

Na opačném konci mzdového spektra jsou pracovníci výrobního provozu. Například spodní hranice mzdového rozpětí CNC frézařů, lakýrníků, obráběčů kovů či seřizovačů vstřikolisů ve většině krajů začíná na 35.000 Kč. Ještě méně si vydělá brusič v Ústeckém a Libereckém kraji, kde spodní hranice mzdového rozpětí činí 32.000 Kč. Nejnižší je mzda výrobního dělníka v Ústeckém kraji, která začíná na 27.000 korun.

Podíl.
Exit mobile version