Aktual.: 16.11.2024 10:10
Praha – Více než 40 procent zaměstnanců obvykle pracuje, i když jsou nemocní. Nejčastějším důvodem, proč nežádají lékaře o vystavení pracovní neschopnosti, je nižší vyplácená částka nemocenské proti běžnému příjmu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Up Česká republika, který má ČTK k dispozici. Meziročně podle údajů Českého statistického úřadu vystavených neschopenek ubylo, když za první pololetí letošního roku jich bylo 1,3 milionu, tedy o 52 tisíc méně než ve stejném období roku 2023. Celkový počet zaměstnanců je zhruba pět milionů.
Alespoň někdy pracuje během nemoci 84 procent zaměstnanců, pětina lidí pokaždé. Naopak nikdy během nemoci nepracoval jen jeden ze 30 zaměstnanců. „Mohlo by se zdát, že to ukazuje na vysokou angažovanost a pracovitost zaměstnanců, ale velký důvod k jásaní to pro zaměstnavatele není. Je totiž prokázáno, že zdravotní stav zaměstnanců se podepisuje na jejich pracovním výkonu,“ uvedl v tiskové zprávě k výsledkům průzkumu ředitel společnosti Up Stéphane Nicoletti.
Téměř třetina zaměstnanců v průzkumu deklarovala, že je závislá na plném příjmu a nemůže si dovolit být na nemocenské. První dva týdny platí zaměstnance na nemocenské zaměstnavatel, vyplácí mu 60 procent průměrného výdělku za poslední čtvrtletí. Při delší nemoci nemocenskou ve stejné výši vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), při delší neschopnosti více.
Jako druhý nejčastější důvod respondenti uváděli charakter práce, který jim umožňuje zaměstnání vykonávat i jako nemocní. Obvykle jde o kancelářské profese, které umožňují práci z domova.
Denně letos v prvním pololetí chybělo v zaměstnání téměř 228.000 lidí, jejich počet každoročně klesá, výkyv způsobila jen covidová epidemie. Průměrně strávili na nemocenské 32,5 dne, což je ale naopak více než před rokem. Lékaři za šest měsíců vystavili téměř 1,28 milionu neschopenek. Naprostou většinu kvůli nemoci, 22.700 kvůli pracovnímu úrazu a 84.700 kvůli ostatním zraněním. Kvůli nemoci zůstaly doma častěji ženy, po úrazu se častěji léčili muži.
