V minulých dnech jsme se poprvé v začínající zimní sezóně setkali s významnějším průmyslovým sněžením v Česku, které se vyskytlo na Šumpersku. Jde o fenomén, který není úplně neznámý, na druhou stranu může svým výskytem být poměrně překvapivý a v zásadě ho lze jen velmi obtížně předpovídat. Důvodů je několik: od často velmi omezené, malé oblasti, kterou zasáhne, přes poměrně specifické podmínky, které k výskytu tohoto jevu musí být splněny.

Občas se stane, že začne sněžit, i když k tomu nejsou meteorologicky vhodné podmínky. Přeháňka se pak objeví jen v malé oblasti. Příčinou v takovém případě není příroda, ale člověk. Konkrétně průmysl.

Základní podmínkou pro průmyslové sněžení je výskyt nízké vrstevnaté oblačnosti druhu stratus, případně mlhy, v zimní části roku, která vzniká při teplotní inverzi. Tedy v situaci, kdy na horách můžou být teploty až kolem 10 stupňů, pod inverzí v nižších polohách ale není výjimkou i poměrně silný celodenní mráz.

Důležitá je nízká základna stratovité oblačnosti – ta by neměla ležet výše než 150 metrů nad povrchem. Dále je nezbytné, aby tloušťka této oblačné vrstvy byla minimálně 200 metrů. Nad touto vrstvou oblačnosti musí být jasné nebe bez oblaků vyšších pater. To je totiž důležité k co nejintenzivnějšímu vyzařování tepla z horní hranice této oblačnosti.

Tím se horní část vrstvy oblaků stane významně chladnější než její spodní část, což následně spustí vertikální (takzvané konvektivní) promíchávání s níže ležícími teplejšími vrstvami oblaku. To posléze může vést k tomu, že kapičky vody, které se ve zmíněné vrstvě stratů vyskytují a mají přitom teplotu pod nulou, následně zmrznou. Tím se vytvářejí příznivé podmínky pro vznik srážkových částic a srážkových procesů. To by ale samo o sobě ještě ke vzniku významnějšího sněžení nestačilo.

A v tuto chvíli nastupuje role průmyslových zdrojů tepla a vlhkosti. Pokud z komínů a chladicích věží vychází dostatečně teplý a vlhký vzduch, dojde k posílení srážkového procesu v nízké oblačnosti, což pak vede k významnějšímu vypadávání sněhu. Napomoci ke vzniku průmyslového sněžení můžou i znečišťující pevné částice vzniklé při spalování, na kterých se pak můžou tvořit sněhové částice.

Šipky ukazují na dvě oblasti se sněhovou pokrývkou jihozápadně od Budapešti v Maďarsku 23. ledna 2020

Sníh přichází nad ránem

Průmyslové sněžení se nejčastěji vyskytuje ve druhé polovině noci, často až k ránu, kdy je ochlazení vlivem vyzařování tepla z horní hranice oblačnosti nejvýznamnější. Pokud oblačnost přetrvá i po východu slunce, může se průmyslové sněžení vyskytnout i přes den, v dopoledních hodinách. A právě ranní výskyt tohoto sněžení s sebou nese jisté riziko komplikací v ranní dopravní špičce, kde takto lokálně vzniklá sněhová pokrývka může překvapit řidiče. Sněží přitom ve směru proudění nad nízkou oblačností.

Výška sněhové pokrývky vzniklá při průmyslovém sněžení je obvykle poměrně malá, zřídka přesahuje 1 až 2 centimetry. V Česku se takovéto sněžení vyskytuje relativně často především v průmyslových oblastech severozápadních Čech, například v Ústí nad Labem, Teplicích, ale třeba i v Plzni nebo Třinci, kde je velká koncentrace zdrojů tepla a vlhkosti. V některých případech se může za vhodných podmínek vyskytnout podstatně vydatnější sněžení a tloušťka sněhové vrstvy pak může dosáhnout 10, výjimečně až 15 centimetrů.

V takovém případě už je samozřejmě nutné sníh z chodníků a silnic odstraňovat. Anebo dokonce i z letištní plochy. Specifické je v tomto ohledu letiště Košice. V sousedství ležící rozsáhlé železárny totiž produkují ohromné množství teplého a vlhkého vzduchu, který pak napomáhá lokálnímu sněžení, kdy může napadnout i přes 10 centimetrů sněhu. V historii jsou dokonce známy případy, kdy tam vrstva průmyslového sněhu dosáhla 20 centimetrů.

Predikce moc nefungují

Předpověď výskytu průmyslového sněžení je, jak už bylo zmíněno, velmi obtížná. Souvisí totiž s co nejpřesnější předpovědí podoby nízké oblačnosti (a samozřejmě i toků vlhkosti a tepla z příslušných komínů). A to je obtížný úkol i pro současné často velmi kvalitní předpovědní modely. V případě výskytu teplotních inverzí s nízkou oblačností se základnou pár desítek metrů nad zemí je ale vhodné být v okolí významných průmyslových areálů v ranních hodinách a při teplotách pod nulou raději na pozoru.

Závěrem ještě jedna zmínka o jiném uměle vyvolaném sněžení, které souvisí s lidskou činností, konkrétně se zasněžováním sjezdovek. V takovém případě se totiž do vzduchu dostává velké množství drobných ledových krystalků, které, pokud doputují do vhodné části nízké oblačnosti druhu stratus, vedou ke vzniku srážkových částic (vážou na sebe kapičky přechlazené vody v oblaku). Výsledkem může být vydatné sněžení v okolí sjezdovek, a to po směru větru. I v těchto případech může výjimečně napadnout až kolem 10 centimetrů.

Z hlediska terminologie by však bylo vhodnější mluvit o antropogenním než průmyslovém sněžení. Podobně jako v případě průmyslového sněžení, ani tento sníh není toxický.

Podíl.