Komerční prezentace Aktual.: 6.11.2025 12:54
Praha – Průmyslová výroba v Česku se v září vrátila k růstu, když meziročně stoupla 0,4 procenta. Proti srpnu byla vyšší o 1,1 procenta, oznámil ČSÚ. Stavební výroba zpomalila meziroční růst ze srpnových 17 procent na 12,8 procenta, výrazněji rostlo inženýrské stavitelství. Zahraniční obchod skončil v září přebytkem 29,7 mld. Kč, to je meziročně o 6,4 mld. Kč víc.
Průmyslová výroba v Česku se v září vrátila k růstu
Průmyslová výroba v Česku se v září vrátila k růstu, když se meziročně zvýšila o 0,4 procenta. Růst podpořily kovodělný průmysl, gumárenství a výroba elektrických zařízení, klesla výroba motorových vozidel. Proti srpnu byla průmyslová výroba vyšší o 1,1 procenta. Vzrostla také hodnota nových zakázek meziročně o 4,5 procenta. Čísla dnes na webu zveřejnil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
V srpnu se průmyslová výroba snížila o 1,3 procenta po předchozích šesti měsících růstu. „K růstu průmyslové produkce v září nejvíce přispěla odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba pryžových a plastových výrobků a výroba elektrických zařízení,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Vyšší byla meziročně rovněž výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení a také potravin. Spolu s automobilovým průmyslem se snížila výroba elektřiny, zejména v uhelných elektrárnách, těžba uhlí nebo výroba nápojů.
Nové zakázky ze zahraničí se v běžných cenách ve sledovaných odvětvích v září meziročně zvýšily o 5,6 procenta, tuzemské nové objednávky vzrostly o 2,7 procenta. „K meziročnímu růstu hodnoty nových průmyslových zakázek v září nejvíce přispěla odvětví výroby motorových vozidel, výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výroby počítačů,“ uvedla Marta Ortová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Hodnota nových zakázek poklesla ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, výrobě elektronických a optických přístrojů a zařízení nebo chemickém průmyslu. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 8,8 procenta.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v září meziročně snížil o 1,6 procenta.
Analytici: Český průmysl v posledních měsících jen stagnuje
Český průmysl v posledních měsících spíše stagnuje, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Těžko se mu podle nich může dařit bez oživení průmyslu v Německu, který zůstává nadále v krizi. Pouze nepatrný růst očekávají i ve zbytku roku.
„Zářijový výkon průmyslu byl mírně lepší, než se čekalo, ale velké překvapení nepřinesl,“ řekl ČTK analytik Investiky Vít Hradil. Meziměsíční růst ovlivnila snížená srovnávací základnou ze srpna, na který letos připadl větší díl celozávodních dovolených. Průmysl tak podle analytika z dlouhodobější perspektivy pokračuje v přibližné stagnaci. Jeho výkonnost je nyní zhruba stejná, jako byla na jaře 2024, na konci roku 2020, ale také v květnu 2017, tedy před osmi lety, dodal.
Tuzemský průmysl hlásí za letošní září slušný výkon z hlediska vývoje nových zakázek, uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Trhy podle něj bedlivě sledují zprávy z průmyslu ve snaze odhadnout, nakolik se projevuje negativní dopad amerických cel a nakolik naopak česká ekonomika začne profitovat z vyšších výdajů na obranu a infrastrukturu v Německu.
Průmysl se třetím rokem musí potýkat se slabou poptávkou v zahraničí, zejména kvůli stagnaci německé ekonomiky a relativně vysokými cenami energií, upozornil analytik Deloitte David Marek. Novou hrozbou je podle něj dopad nově zavedených cel na zboží vyvážené z EU do USA. Českých firem se to dotkne zejména nepřímo, právě prostřednictvím dodavatelských řetězců, podotkl.
Za dosavadní tři čtvrtletí průmyslová výroba rostla o 0,8 procenta a okolo tohoto čísla se bude pohybovat i celoroční výsledek, odhadl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Po dvou letech propadu se tak průmysl vymanil z nejkritičtějšího období, situace zdaleka není ideální. Zejména na exportně-orientovanou část průmyslu negativně působí hlavně ekonomická stagnace Německa, které navíc může silně pocítit i dopad amerických cel, poznamenal.
Světlo na konci tunelu zůstává pro průmysl v nedohlednu, míní analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Předstihová čísla nedávají podle něj jednoznačný obrázek o tom, zda by po stagnující produkci ve třetím čtvrtletí mělo následovat mírné oživení, či naopak útlum výroby. Jistým impulsem pro vyšší výrobu mohou být podle něj známky oživení spotřebitelské důvěry. V opačném směru mohou působit dopady vyšších cel na zboží dovážené do USA či pokračující odstávky v automobilovém průmyslu, řekl. Produkci v dalších měsících tak nadále vidí v oblasti meziroční stagnace nebo velmi slabého růstu.
Stavebnictví v ČR v září zpomalilo meziroční růst na 12,8 procenta
Stavební výroba v ČR v září zpomalila meziroční růst na 12,8 procenta ze srpnových 17 procent. Produkce inženýrského stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, vzrostla o něco více než v pozemním, tedy ve stavbách budov. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně stavební výroba klesla o 3,2 procenta.
V meziročním srovnání stavebnictví posiluje od loňského listopadu. „V září se stavebnictví i nadále dařilo. K dobrému výsledku zčásti přispěla nízká srovnávací základna z loňského září, kdy byla stavební produkce ovlivněna srážkově nadnormálním počasím,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Produkce v inženýrském stavitelství se proti loňskému září zvýšila o 15,9 procenta a stavba budov vzrostla o 11 procent.
Podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radka Matějky počet bytů, které se začaly stavět, v září dosáhl na dosavadní letošní měsíční maximum. V devátém měsíci začala výstavba 3556 bytů, nicméně i kvůli vysoké srovnávací základně to bylo meziročně o pětinu méně, doplnil Matějka. Dokončených bytů podle něj meziročně přibylo o téměř 70 procent na 2960.
Orientační hodnota staveb, na které úřady vydaly v září stavební povolení, dosáhla 41,5 miliardy. Meziročně to bylo o osm procent méně.
Analytici: Bytová výstavba v Česku je stále nedostatečná a tlačí ceny nahoru
Ačkoli stavebnictví v meziročním srovnání od loňského listopadu posiluje a počet nově zahájených bytů v září dosáhl letošního maxima, analytici označují bytovou výstavbu v Česku za nedostatečnou. Právě nedostatek bydlení podle nich zůstává hlavním faktorem, který tlačí na růst jeho cen.
Podle údajů Českého statistického úřadu začala v září výstavba 3556 bytů, což je meziročně o pětinu méně. Dokončeno bylo 2960 bytů, téměř o 70 procent více než před rokem. Orientační hodnota staveb, na které úřady vydaly povolení, činila 41,5 miliardy korun, tedy o osm procent méně než loni.
„Stavebnictví tak těží z rozestavěnosti a velkých projektů, avšak počet nových zahajovaných projektů zůstává omezený,“ sdělil partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Podle Martina Gürtlera z Komerční banky zůstává letošní rok z hlediska počtu stavebních povolení pro bydlení jedním z nejhorších od roku 2002. „Za prvních devět měsíců letošního roku bylo totiž v průměru každý měsíc povoleno 1887 rezidenčních staveb, zatímco před pandemií to bylo zhruba 2500 a v první dekádě nového tisíciletí se pak statistiky dokonce pohybovaly kolem 4000 měsíčně,“ upozornil.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek považuje současný růst stavebnictví za důsledek vyšších veřejných investic. „Zatímco poptávka roste, nabídka de facto klesá. Co jiného může být výsledkem těchto dvou protichůdných trendů než další růst cen. Velké naděje do budoucna nevyvolávají ani počty stavebních povolení na novou výstavbu bytů,“ sdělil ČTK.
Poptávka po rezidenční výstavbě je podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stále silná, přestože jsou dál vysoké úrokové sazby. Hypotéky jsou v porovnání s dobou před pandemií covidu-19 dvojnásobně drahé, ale poptávka po nich je podle Kovandy srovnatelná.
Současná výstavba podle Ondřeje Boreše ze společnosti Velux neodpovídá budoucí poptávce populačně silných ročníků 2005 až 2010. „Abychom dokázali nabídnout těmto dorůstajícím dětem odpovídající bydlení, muselo by se každý rok v ČR dostavět minimálně dvakrát více bytů než nyní,“ uvedl Boreš.
Boreš zároveň dodal, že stavebnictví brzdí složitý a zdlouhavý proces povolování. „Bez nutných změn nelze čekat rychlé oživení celého stavebnictví, ani letos tak sektor nijak zásadně neporoste,“ sdělil ČTK Boreš s tím, že nové byty v některých regionech nepřibývají.
Přebytek zahraničního obchodu v září meziročně vzrostl na 29,7 mld. Kč
Přebytek zahraničního obchodu v září meziročně vzrostl o 6,4 miliardy korun na 29,7 miliardy korun. Výsledku pomohl zejména vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly, se stroji a menší deficit obchodu s chemickými látkami. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Vývoz meziročně stoupl o 3,7 procenta na 420 miliard korun a dovoz se zvýšil o 2,3 procenta na 390,3 miliardy korun. Letošní září mělo o jeden pracovní den více než září 2024. Meziměsíčně po sezonním očištění se export snížil o 2,3 procenta a import o 2,7 procenta.
„V září se hodnota vývozu meziročně zvýšila o 15,2 miliardy korun. Na tomto růstu se z 95 procent podílel vyšší export produktů zpracovatelského průmyslu, přičemž největší meziroční nárůst byl zaznamenán u vývozu motorových vozidel, potravinářských výrobků a skupiny sdružující koks a rafinované ropné produkty,“ uvedla Jana Mazánková, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.
Přebytek obchodu s motorovými vozidly se zvýšil o 5,2 miliardy korun a kladný výsledek obchodu se stroji a zařízeními stoupl o 1,4 miliardy korun. Příznivý vliv na celkovou zářijovou bilanci mělo také to, že deficit obchodu s chemickými látkami a přípravky se zmenšil o 1,5 miliardy korun.
Naopak nepříznivě se na výsledku projevil o 2,4 miliardy korun vyšší deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji a také nižší přebytek obchodu s kovodělnými výrobky a s elektřinou. V obou případech se kladná bilance snížila o 1,7 miliardy korun.
Od letošního ledna do září dosáhl přebytek zahraničního obchodu 170,8 miliardy Kč, a byl tak meziročně o 9,8 miliardy Kč nižší.
Analytici: Českému zahraničnímu obchodu se navzdory situaci ve světě daří
Českému zahraničnímu obchodu se navzdory problematické situaci ve světě relativně daří, letos vykáže přebytek přes 200 miliard korun, teprve podruhé v historii. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
„Obchodní bilance vykázala v září o něco vyšší přebytek proti konsensuálnímu očekávání analytiků,“ uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour. Navzdory problematické situaci ve světě se podle něj zahraničnímu obchodu daří, byť příspěvek bilance k reálnému růstu HDP bude v letošním roce zřejmě negativní, řekl. V meziročním srovnání táhl bilanci vzhůru především vyšší export motorových vozidel a strojů a nižší dovoz chemických látek. V opačném směru se projevil vyšší dovoz počítačů a elektroniky, kovodělných výrobků a elektřiny.
Na růstu vývozu se z 95 procent podílel vyšší export produktů zpracovatelského průmyslu, největší meziroční nárůst byl u vývozu motorových vozidel, potravinářských výrobků a skupiny sdružující koks a rafinované ropné produkty, upozornila analytička Komerční banky Jana Steckerová. To podle ní koresponduje se zprávami, které přicházely z automobilového průmyslu, když září bylo druhým nejsilnějším měsícem v letošním roce. V případě Škody Auto se podařilo překonávat i rekord, kdy byla pokořena hranice 4000 vyrobených vozů denně, podotkla.
Zahraniční obchod, podobně jako průmyslová výroba, nadále vykazuje až překvapivou odolnost tváří v tvář náročnému mezinárodnímu prostředí, poznamenaném zaváděním cel administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa či problémy německé ekonomiky, míní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Není podle něj vyloučeno, že celkový přebytek za letošek překoná hodnotu 220,5 miliardy, tedy loňský rekord. Steckerová odhadla, že za celý letošní rok bude přebytek zahraničního obchodu 217 miliard Kč.
Zahraničnímu obchodu by v příštím roce mohla pomoci uvolněnější rozpočtová politika nové české vlády a také obří investiční programy vlády německé, doplnil Kovanda. Tyto impulsy by mohly i více než kompenzovat pokračující neblahý dopad cel, který bude v letošní druhé polovině roku palčivější než v té první, kvůli odeznění efektu předzásobení v USA. Není navíc vyloučeno, že Nejvyšší soud USA ještě do konce letoška shledá podstatnou část amerických cel, včetně většinově 15procentního cla na dovoz z EU, za protiprávní. To by dále českému zahraničnímu obchodu pomohlo, řekl.
