ČTK
Aktualizováno před 28 minutami
Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Reálně při zohlednění inflace se zvýšila o 4,5 procenta, uvedl ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků se reálné mzdy přiblížily úrovni před pandemií covidu-19. Odborníci ale upozornili, že se prohlubují rozdíly mezi vysoko- a nízkopříjmovými skupinami zaměstnanců i mezi regiony.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku loňského roku, předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Podle analytika Komerční banky Jaromíra Gece se většinu propadu již podařilo vyrovnat. „Oproti předpandemické úrovni byla kupní síla průměrné mzdy v letošním třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší,“ uvedl.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, dosáhl ve třetím čtvrtletí 42 901 korun, meziročně se zvýšil o 6,2 procenta. „Vzhledem k tomu, že medián rostl podstatně pomaleji, je vidět, že mzdy rostou především lidem s vyššími příjmy,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Průměrná mzda roste rychleji než mediánová nyní čtyři čtvrtletí v řadě.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil i na prohlubování regionálních rozdílů. „Regionální rozdíly v odměňování se ve třetím čtvrtletí 2025 zvýšily, což souvisí s rozdílnou poptávkou po pracovní síle. Nejrychlejší růst mezd, meziročně o 7,9 procenta, registrovala Praha a právě tam došlo k nejvyššímu přírůstku zaměstnanosti. Krajem s druhým nejvyšších růstem mezd o 7,3 procenta byl Jihomoravský, v jehož centru, v Brně, rovněž dochází k citelnému růstu zaměstnanosti,“ uvedl Sobíšek.
Praha je také jediným krajem, kde je průměrná mzda vyšší než celostátní průměr, když činila 61 129 korun. Následoval Středočeský kraj s průměrnou mzdou 47 965 korun a Jihomoravský kraj, kde činila 47 641 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde byl průměr 41 675 korun.
Ve třetím čtvrtletí meziročně rostly nejvíce mzdy v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, kde se zvýšily o 11,4 procenta. Naopak nejméně, o tři procenta, stouply mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Nejvyšší mzdy zůstaly ve sledovaném období podle statistiků v informačních a komunikačních činnostech, kde se vyšplhaly na průměrných 87 786 korun.
„Tlak na růst mezd je v mnoha firmách enormní, často však neodpovídá růstu produktivity, takže mzdové náklady výrazně stlačují marže a zhoršují finanční stabilitu podniků. Firmy v technických profesích si vyšší mzdy ještě mohou dovolit, ale v průmyslu či službách už naráží na limity marží,“ uvedla Simona Fialová z poradenské společnosti ECOVIS.
