Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Za čtvrté čtvrtletí průměrná mzda v Česku stoupla meziročně o 7,2 procenta na 49 229 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3322 korun víc. Spotřebitelské ceny se ve stejném období zvýšily o 2,9 procenta, reálně tak průměrná mzda vzrostla o 4,2 procenta. Částka směřující na mzdy byla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vyšší o 7,4 procenta, zaměstnanců přitom přibylo o desetinu procenta.
Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,2 procenta na 41 739 korun. U mužů byl 45 004 korun a u žen 38 643 korun.
Podle oborů si ve čtvrtém čtvrtletí meziročně nejvýrazněji polepšili pracovníci v oblasti nemovitostí, a to o šestnáct procent. V profesních, vědeckých a technických činnostech se průměrná mzda zvýšila o 12,2 procenta, v ubytování, stravování a pohostinství o 10,3 procenta. Nejméně průměrná mzda vzrostla v těžbě a dobývání – o 1,2 procenta. O 2,3 procenta se shodně zvýšila ve vzdělávání a ve veřejné správě a obraně i povinném sociálním zabezpečení.
Za celý rok průměrná mzda nejvýrazněji stoupla ve zdravotní a sociální péči – o 10,1 procenta. Následují práce v oblasti nemovitostí s růstem o 9,9 procenta a profesní, vědecké a technické činnosti se zvýšením o 9,6 procenta. Nejméně si polepšili pracovníci ve vzdělávání a ve veřejné správě a obraně i povinném sociálním zabezpečení, shodně o 2,7 procenta.
Průměrná mzda byla loni nejvyšší v informačních a komunikačních činnostech, kde převyšovala 83 tisíc korun. Nejméně v průměru brali pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství, méně než 28 tisíc korun.
Analytici: Reálná mzda zatím nedosáhla předpandemické úrovně
„Mzdy sice již několik čtvrtletí opět překonávají inflaci, předchozí inflační vlna ovšem výrazně ovlivnila reálnou úroveň mezd. Na konci loňského roku byla reálná úroveň mezd podobná jako na konci roku 2018,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že k dosud nejvyšší hodnotě reálných mezd z druhého čtvrtletí 2020 chybí českým hrubým mzdám 7,3 procenta. „V čistém vyjádření by ovšem rozdíl byl již znatelně menší, jelikož v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a tedy snížení zdanění práce. To ovšem prospělo výhradně středně- a vysokopříjmovým pracovníkům, ti nízkopříjmoví z něj prakticky nijak netěžili,“ podotkl.
Reálný růst mezd podle analytiků přispěje i k českému hospodářskému růstu. „Pozvolné obnovování kupní síly výdělků by se mělo pozitivně odrazit i ve spotřebě domácností. Ta je přitom z výdajového pohledu HDP největší položkou a zároveň důležitým faktorem relativně pomalého oživování české ekonomiky po pandemii. Podle naší prognózy by tak měla být vzhledem k pokračujícímu zvyšování reálných mezd domácí poptávka letos hlavním tahounem růstu ekonomické aktivity,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Analytik PwC Dominik Kohut ale upozornil, že růst mezd není rovnoměrný ve všech příjmových skupinách. „Je třeba ale připomenout, že průměrná mzda je směrem vzhůru tlačena především rychlejším růstem vysokopříjmových zaměstnanců, zatímco u mediánové mzdy sledujeme mírnější růst,“ uvedl. Mediánová mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 41 739 korun, meziročně vzrostla o 4,2 procenta.
Letos bude podle analytiků reálný růst mezd pokračovat, i když mírně zpomalí. „V letošním roce počítáme s udržením tempa růstu reálných mezd mezi třemi a čtyřmi procenty. Oproti loňsku si více přilepší zaměstnanci v nepodnikatelských sektorech,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
