Průměrná mzda loni vzrostla na 49.215 Kč, reálně se blíží úrovni před pandemií

„Průměrná hrubá mzda očištěná o inflaci se dostala téměř na úroveň roku 2019 a k jejímu dosažení chybí už jen necelé procento,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle analytičky Raiffeisenbank Terezy Krček byl reálný růst českých mezd loni v evropském srovnání nadprůměrný.

Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, byl podle Dufka loni o 15 procent nižší než průměrná mzda. „Dva roky po sobě rostla (mediánová mzda) pomaleji než průměr, což znamená, že zaměstnancům s vyššími příjmy se mzdy zvyšovaly rychleji než těm na opačné straně mzdového spektra,“ uvedl Dufek.

I nadále přetrvávaly regionální rozdíly ve výši mezd. Nad celostátním průměrem byly loni mzdy pouze v Praze a ve Středočeském kraji. V Praze dosáhla průměrná mzda 62.723 korun, ve Středočeském kraji 49.539 korun. Nejnižší mzdy pobírali zaměstnanci v Karlovarském kraji, kde byl průměr 42.049 korun.

Praha přitom byla regionem s nejdynamičtějším růstem mezd, když se zvýšily o 7,9 procenta. Karlovarský kraj patřil s růstem o 6,1 procenta mezi tři regiony, kde se mzdy zvyšovaly nejpomaleji. Nejméně dostali přidáno zaměstnanci v Libereckém kraji, kde se průměrná mzda zvýšila o 5,8 procenta na 43.967 korun.

Nejvíc loni brali zaměstnanci v oboru informačních a komunikačních technologií, v celoročním průměru to bylo víc než 89.000 korun. Ve finančnictví a peněžnictví průměrná mzda přesáhla 80.000 korun. Nejnižší byla ve stravovacích a ubytovacích službách v celoročním průměru pod 30.000 korunami. Příjem těchto zaměstnanců ale často vylepšuje spropitné.

V samotném čtvrtém čtvrtletí loni meziročně vzrostla průměrná mzda o 7,4 procenta na 52.283 korun. Reálně se zvýšila o 5,1 procenta. Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí zpravidla bývá vyšší než za celý rok. „Závěr roku je obvykle specifický tím, že do mzdových statistik vstupují vyplácené prémie a bonusy,“ řekl ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka. V celoročním zohlednění je vliv prémií nižší, protože se rozpočítají do více měsíců.

V letošním roce podle analytiků mzdy nadále porostou, i když tempo růstu zvolní. „Pro letošní rok počítáme se zvolněním nominálního růstu mezd pod šest procent. Vzhledem k poklesu inflace na začátku 2026 je ale šance i na její celoroční zpomalení proti loňsku, což by mělo ponechat růst reálných mezd na stále solidních 3,7 procenta,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Pro českou ekonomiku to znamená, že se i v nadcházejícím období bude moct spolehnout na oživování spotřeby domácností jako na hlavní motor růstu,“ konstatoval hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Zároveň mzdový vývoj podle něj naznačuje, že Česká národní banka (ČNB) nebude v nejbližší době snižovat úrokové sazby.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}