Rozsudkové pokyny, které vstupují v platnost 1. dubna v Anglii a ve Walesu, zavádějí nové polehčující okolnosti při určování výše trestu. Týkají se žen, mladistvých do 25 let a osob náležících k etnickým, kulturním či náboženským menšinám. Kritici, včetně zástupců vlády i opozice, je označují za diskriminační. Ministryně spravedlnosti vyzvala k jejich zrušení.
„Už jenom pár hodin a v naší zemi začnou platit rozsudkové pokyny, jež dělí veřejnost na dvě třídy a jsou zaujaté proti mužům, proti bělochům a proti křesťanům,“ prohlásil v pondělí Robert Jenrick, britský konzervativec a stínový ministr spravedlnosti. Komentoval tak direktivy pro soudce, podle nichž se má stanovovat výše trestu odsouzených pachatelů v Anglii a ve Walesu.
Kontroverzní je na nich povinnost zohledňovat nové polehčující okolnosti, které by měly vést k nižší výměře trestu. Ty se mají týkat žen, těhotných, mladých lidí pod 25 let, ale také osob, jež patří k „etnické menšině, kulturní menšině a/nebo náboženské menšině“. Podle Jenricka, který na věc upozornil již před několika týdny, jde o zjevně diskriminační postup, který má neférově dopadat na bílé muže křesťanského vyznání a vést k systému „spravedlnosti podle dvojího metru“.
Na tomto hodnocení překvapivě panuje politická shoda. Současná ministryně spravedlnosti, labouristka Shabana Mahmoodová se nechala slyšet začátkem března, že za jejího dohledu na dvojaký přístup k rozsudkům rozhodně nikdy nedojde. „Řekla jsem to jasně. Podle mého soudu tyto pokyny představují odlišné zacházení, kdy výsledek před soudem bude ovlivněn něčí rasou, kulturou nebo náboženstvím,“ prohlásila ministryně, načež apelovala na to, aby se nové pokyny nezaváděly.
Problém je ovšem v tom, že otázka pokynů není v kompetenci vlády, ale nezávislé rozsudkové rady. Její předseda, soudce William Davis, na kritiku ministryně reagoval odmítavě s tím, že nic měnit nebude a že jde o nepochopení ze strany politiků. Mahmoodová se vůči odezvě ostře vymezila, označila ji za „neakceptovatelnou“ a přislíbila, že proti diskriminačním direktivám zakročí legislativně, pokud to bude třeba. Předseda rozsudkové rady ovšem oponuje, že nepřijatelná je naopak hrozba ze strany ministerstva, neboť má jít o zásah do nezávislosti soudní moci.
Podle analýzy think-tanku Policy Exchange má ovšem i nezávislost moci soudní své limity, a to především pokud porušuje základní princip rovnosti občanů před zákonem. Analýza nabádá Parlament, aby nové pokyny zrušil a navrátil se k předchozímu modelu z roku 2017, dokud nebude schválen nový rámec. Ten má být změněn tak, aby budoucí rozhodnutí rozsudkové rady podléhalo parlamentnímu schválení a aby ukotvil princip, že rasa, etnicita, náboženství nebo kulturní příslušnost nemohou hrát roli jako faktor pro ustanovení výše trestu ze strany soudu.
Do kauzy se zapojil i britský premiér Keir Starmer. Ten prohlásil, že je „zklamaný“ tím, že rozsudková rada neuposlechla apel ministryně Mahmoodové a že vláda bude usilovat o změnu. „Všechny možnosti jsou na stole,“ dodal premiér s tím, že nejzazší varianta je celou rozsudkovou radu zrušit. Zatím se ovšem nestalo nic – a nové pokyny vstupují v platnosti v úterý 1. dubna.
