Vnos vrchnho velitele nmeck armdy Waltera von Brauchitsche zaal platit ped 85 lety, 17. bezna 1939. Jen Praha tehdy dostala devtidenn odklad.
Za zmnu smru jzdy ale nemohou jenom Nmci, tato dopravn novinka se toti pipravovala u v mezivlenm eskoslovensku. V polovin 20. let vlda pistoupila k Pask konvenci, m se zavzala v pimen vhodn dob zavst jzdu vpravo.
V roce 1931 republika pislbila, e na pravou stranu vozovky pesune dopravu do pti let, co se vak nakonec nepovedlo. Motoristick spolky byly vtinou pro, snaha o zmnu smru jzdy ovem asto narela na odpor na venkov.
st dopravnch a stavebnch odbornk tak poukazovala na to, e zmna pinese znan finann nklady. Nejvce penz mlo podle nich stt nezbytn pebudovn tramvajovch vhybek a nstupi, ale i zmna znaen. V listopadu 1938, tedy u po odstoupen pohrani nacistickmu Nmecku, vydal stl vbor Nrodnho shromdn opaten slo 275/1938, kterm s platnost od 1. kvtna 1939 zavedl jzdu vpravo.
Pchod nmeckch vojk a konec druh eskoslovensk republiky v beznu 1939 tak celou vc jen o est tdn urychlil. Nkde se po prav stran zaalo jezdit u prvn den okupace (teba v Ostrav), zbytek zem se k dopravn zmn pipojil 17. bezna. Jen hlavn msto nov zzenho protektortu echy a Morava zskalo vjimku, zdej rozshlou tramvajovou s toti nebylo mon pebudovat ze dne na den.
Prask elektrick podniky se otzkou, co vechno bude poteba pi zmn smru jzdy udlat, zabvaly u od konce 20. let. Po rozhodnut z listopadu 1938 se proto zaala pipravovat rozshl pemna tramvajov dopravy v hlavnm mst. Do zatku kvtna se mly vymnit vhybky, pebudovat znaen, nkter nstupn ostrvky ale i tramvaje samotn. U novjch voz se teba musely pesunout dvee z levho na prav bok.
Vojci v protismru
Pes vechny pedchoz ppravy se nicmn v Praze mohla jzda vpravo zavst a devt dn po zbytku protektortu, a to od t hodin rno v nedli 26. bezna 1939; a do t doby se na hranicch msta smr provozu mnil. Pamtnci ovem vzpomnali, e nkte nmet vojci, kte do Prahy pijdli po prav stran, se tmto doasnm opatenm pli nedili a nebylo pr nikterak vzcn vidt teba a na Smchov u Andla vojensk auto v protismru.
Na zmnu smru jzdy sice od prvnho dne upozoroval denn tisk, plakty i na tramvajch byly npisy Jezd se vpravo!, pesto si tento rozshl zsah do zvyklost vydal adu dopravnch nehod. Napklad v Ostrav se po pechodu na jzdu vpravo stalo sedm karambol, kter tehdej tisk pipisoval nezvyku idi na nov pravidlo.
Pozor, tramvaj
V Praze se v prvn den jzdy vpravo stalo 26 nehod, vtinou srek chodc s tramvajemi. Tou byla i jedin tragick nehoda dne, spojovan s pechodem na nov zpsob jzdy, pi kter zemel devtatyicetilet Josef Lhotsk. V Kobylisch ho srazila tramvaj slo 14, kdy vstoupil do silnice, ani si uvdomil, e se u jezd po druh stran. Jinak si lid na novinku celkem rychle zvykli, vpravo se v esk republice jezd dodnes.
Poslednmi evropskmi zemmi, kter ustoupily od jzdy vlevo, byly v roce 1967 vdsko a o rok pozdji Island, uvd T24. vdsk vlda kvli uvaovan zmn v roce 1955 uspodala referendum, ale nakonec se jm nedila. Akoliv bylo skoro 83 procent tamnch obyvatel proti pechodu, vdsk parlament pslun dopravn zkon o pravostrannm provozu v roce 1963 schvlil.
V Evrop se jzdy na druh stran dr u jen v Irsku, Velk Britnii a nkolika zemch, je k Britnii patila i pat teba na Kypru i Malt.
Tak ve svt je jzda po lev stran silnice rozena vesms ve sttech, je nkdy v minulosti mly co do inn s britskou nadvldou, volant z naeho pohledu na patn stran maj auta v Austrlii, Indii, Pkistnu i Jihoafrick republice. Vlevo se vak napklad jezd i v Japonsku a Indonsii.
