Německému komunálnímu politikovi z krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) hrozí vyloučení ze strany. Vyšlo totiž najevo, že působil jako dobrovolník v ukrajinské armádě.
Dvaadvacetiletý Tim Schramm, místopředseda okresní organizace AfD ve Wuppertalu, mezi letošním březnem a červnem sloužil jako dobrovolník v řadách ukrajinské armády. Vedení strany mu v reakci na to okamžitě pozastavilo členství a zahájilo oficiální řízení o jeho vyloučení.
„Službou v řadách ukrajinské armády a veřejným komentováním své účasti v bojových operacích vážně porušil zásady a řád strany a způsobil jí značné škody,“ uvádí strana v prohlášení.
V médiích se objevily fotografie dělostřeleckých granátů doplněné nápisy od Schramma, například: „Zdravím všechny rusofily“ a „Jděte do pekla!“.
Der Bus ist bei meinen Jungs an der Front angekommen!
Danke an alle, die das so schnell möglich gemacht haben.
Es soll nicht der letzte sein!YouTube-Video der gesamten „Operation Druschba“ folgt. pic.twitter.com/qw0zL4WFqz
— schrammi 🐠 (@ogschrammi) July 19, 2025
Podle deníku WELT mu byl předložen dokument, který měl podepsat. „Zavazuji se, že po dobu svého členství v AfD se nebudu účastnit žádných vojenských akcí cizích ozbrojených sil, do 31. října 2026 se zdržím přednášek, rozhovorů a veřejných prohlášení o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, odstoupím ze všech stranických funkcí a nebudu kandidovat do 30. září 2026 na žádné nové stranické funkce,“ stálo v dokumentu. Nadiktovaný závazek Schramm odmítl podepsat.
V rozhovoru pro WELT sdělil, že svého rozhodnutí nelituje, protože bojoval za své přesvědčení. Na Ukrajině sloužil u dělostřelectva a jako pilot dronů. Údajně se i několikrát dostal pod palbu ruských sil. Kromě snahy zastavit ruskou agresi chtěl také „ukázat prostředníček rusofilním členům AfD“, jak prohlásil pro Junge Freiheit.
V dalším rozhovoru pro portál Nius Schramm uvedl, že na Ukrajinu cestoval už v roce 2022, aby tam doručil humanitární pomoc do oblastí poblíž frontové linie. K dobrovolníkům se chtěl přihlásit už ve svých devatenácti letech, tehdy ale nebyl přijat.
AfD bývá kritizována za proruské postoje, přičemž politici strany pravidelně vyzývají k normalizaci vztahů s Moskvou a zastavení vojenské pomoci Ukrajině.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní kontrarozvědky, letos v květnu AfD označil za prokazatelně pravicově extremistickou. AfD to odmítá a obrátila se kvůli tomu na soud. BfV pak uvedl, že do vynesení verdiktu nebude AfD za prokazatelně pravicově extremistickou označovat. Při podobném procesu v minulosti daly ale soudy nakonec BfV za pravdu.
Strany německé vládní koalice, kterou utvořila konzervativní unie CDU/CSU se sociálními demokraty (SPD), se nyní přou o tom, zda opoziční stranu zakázat.
AfD v letošních německých volbách získala přes pětinu všech hlasů.
