Že je tenhle kiosek zavřený už hodně dlouho, nejlépe dokládá vysoká vrstva černého prachu na polici, kam dřív zákazníci pokládali peníze za nakoupené cigarety či časopisy. Za špinavým oknem na jednom z prázdných regálů leží papírová pošetka od DVD s filmem Pomsta Apačů.
Skrz rezavějící dráty prosvítá bílý papír s otevírací dobou. Ta prozrazuje, že stánek míval otevřeno ve všední dny od 4.10 do 14.10. Přesně tak, aby prodavač stihl příchod zaměstnanců hutí od ranních autobusů a tramvají i jejich odpolední návrat z továrny domů.
A i když už časy, kdy tudy proudily stovky zaměstnanců, jsou dávno pryč, druhá hodina odpolední je i dnes momentem největšího oživení hlavní brány ostravské Nové huti. Během chvilky se tu vytvoří dlouhá kolona osobních aut zdejších zaměstnanců odjíždějících domů.
„Dřív jsme tady ještě dávali cigaretu, pokecali a šli domů. Takových hloučků tady bylo plno. Dneska už ne. Lidí tu pracuje daleko méně a všichni pak odpoledne spěchají rychle pryč,“ vypráví starší muž u zastávky. Když přijíždí tramvaj číslo 14, nasedá do ní a s ním třeba i jeden z jeho kolegů, který má na tričku panorama ostravských vysokých pecí a nápis „Fajne, no ni?“.
Zatím poslední z řady ran pro Novou huť přišla před několika týdny. To když se manažeři podniku rozhodli odstavit středojemnou válcovnu. „Provoz byl dočasně pozastaven 1. února letošního roku. Tato změna se dotkla zhruba 340 zaměstnanců,“ vypočítává Ivo Štěrba, mluvčí Nové huti.
Třetina lidí na nemocenské
A jaké to mělo dopady na personální situaci v hutích? „Většinu zaměstnanců se nám podařilo zapůjčit na jiné provozy v rámci společnosti, kde jsme naopak potřebovali posílit výrobu. Menší část zaměstnanců se rozhodla pracovní poměr ukončit a ze společnosti odešla na základě vlastního rozhodnutí,“ odpovídá Štěrba.
Odborářské organizace podniku však popisují situaci daleko kritičtěji a výmluvněji. O hladkém přesunu zaměstnanců mezi jednotlivými provozy uvnitř Nové huti se podle nich totiž rozhodně mluvit nedá.
„Ze 150 zaměstnanců, kteří měli jít na výpomoc na Z15 (rourovny, pozn. red.), šlo 50 na nemocenskou. Zaměstnavatel provádí kontroly zaměstnanců na nemocenských,“ uvedl David Božoň, ředitel válcovny, na odborářském zasedání 19. února.
Jak dále vyplývá ze zápisu ze schůze, Božoň objasnil i to, proč se vedení hutí rozhodlo středojemnou válcovnu zavřít. Jen za leden prý totiž prodělala zhruba 50 milionů korun.
Únorové zasedání odborářských předáků odkrylo další potíž, kterou Nová huť musí řešit. Rapidně přibývá vážných pracovních zranění. „Letos je již sedm absenčních úrazů (hlavně na Z15). Znovu se před směnami zavedou bezpečnostní pětiminutovky a budou větší kontroly na používání osobních ochranných pracovních pomůcek,“ přečetl smutnou statistiku Petr Slanina, předseda základní organizace OS KOVO v Nové huti.
Jeho varování se pak na rourovně tragicky zhmotnila v pátek 27. února ráno. To zahynul 62letý hutník poté, co se nad ním pravděpodobně utrhl zavěšený kontejner.
Několik zaměstnanců, s nimiž reportér deníku Aktuálně.cz přímo v Ostravě mluvil, se shodlo na tom, že bezpečnost je dnes v hutích velké téma. Prý i proto, že nejspíš vlivem bankrotu a dlouhé odstávky způsobené insolvencí řada lidí ztratila při práci v hutích přirozenou ostražitost.
„Připravujeme obnovení činnosti bezpečnostních výborů i další školení, která mají kulturu bezpečnosti práce na pracovištích dále posílit,“ reaguje Ivo Štěrba, mluvčí Nové huti.
Chystá se další propouštění
Středojemná válcovna by se měla restartovat v polovině března. Jak však napovídají informace odborářů, v dubnu se sloučí s jiným závodem hutí, kvůli čemuž přijde o práci 29 lidí. A Andrea Ševěčková, personální ředitelka Nové huti, na odborářském zasedání 5. března ještě doplnila: „Z 250 zaměstnanců středojemné válcovny, která jela na tři směny, tam zůstane 180 a pojede se na dvě směny.“
I když se tedy zatím jeví, že Nová huť pod vlastnictvím bývalého ministra vnitra Martina Peciny, u něhož se sešlo několik investorů, energii k oživení nenašla, oslovení zaměstnanci i odboráři zůstávají stále optimisty. A vzhlížejí k letošním letním měsícům.
To by prý mělo být jasné, jestli si Nová huť sáhne na obrovskou dotaci. Za ni by chtěla pořídit novou obloukovou vysokou pec, která prostřednictvím elektrické energie prý ročně vyrobí až 1,5 milionu tun surové oceli z přivezeného šrotu. Celková investice by měla dle odhadů dosáhnout zhruba 17 miliard korun, dotace by mohly pokrýt až sedm miliard.
Kromě toho, jestli Nová huť finanční podporu získá, není zřejmé ani to, kde vezme těch zbylých deset miliard. A byť o instalaci hybridní pece uvažoval i bývalý vlastník ostravského podniku Sandžív Gupta, jenž odtud vyváděl vydělané miliardy, hutě doteď nemají dostatečné zdroje elektřiny, která by „hybrid“ utáhla.
„Jde o investici mimořádného rozsahu, která musí být připravena velmi pečlivě. Proto budeme konkrétní parametry financování a infrastruktury komunikovat až ve chvíli, kdy budou definitivně uzavřeny příslušné dohody,“ dodal mluvčí Ivo Štěrba.
Z dostupných informací je tak zjevné, že ta hlavní zkouška Novou huť teprve čeká. Pokud se do ní vrátí výroba surového železa, její přežití jako celku bude mnohem jednodušší. Bez vlastní prvovýroby však zůstane množinou několika závodů, jejichž budoucnost bude křehká zhruba tak jako současná situace středojemné válcovny.
