Propad reálných mezd by se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohl vyrovnat v příštím roce. Podobně se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, který poznamenal, že by k tomu mohlo dojít možná koncem příštího roku. Tento optimismus ale nesdílel předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podle něhož budou potřeba roky tři. Kritizoval i některá vyjádření zástupců vlády s tím, že vzbuzují nemožná očekávání.
„Na úroveň před propadem čistých reálných mezd se nedostaneme ani letos,“ uvedl expremiér Rusnok s tím, pokud by vývoj byl tak pozitivní, jak zatím je, tak se na danou úroveň dostanou reálné mzdy možná koncem příštího roku. Dodal, že realistický je až přelom let 2026/2027. Od roku 2022 činí kumulovaný propad čistých reálných mezd osm procent.
„Důležité je podle mě ještě si uvědomit, že jsou tam velké rozdíly mezi jednotlivými sektory, odvětvími,“ dodal Rusnok a zmínil například energetiku a IT, které jsou už podle něj na svém. „Naopak další obory jsou ještě patnáct procent pod, takže to je velký rozdíl,“ dodal s tím, že dohánění má odpovídající tempo. „Doufejme, že ekonomický vývoj umožní další zlepšení situace. Bude to výzva pro veřejné rozpočty, protože propady tam jsou a dohánění je mnohem pomalejší,“ podotkl.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v této souvislosti zmínil, že příští rok by se osmiprocentní propast týkající se reálných mezd mohla uzavřít. Podle něj byly roky 2022 a 2023 nejsložitější v novodobé historii. „Už v loňském roce jsem říkal, že už vidíme moment bodu zlomu, kdy se situace začala zlepšovat a ta situace je teď tady,“ podotkl. Podle něj také trh práce hovoří o tom, že situace je příznivá.
„Vidíme sektory, kde to roste velmi dobře. Co mě trápí, nejen rozdíly mezi sektory, ale mezi kraji. Je někde úplně jinde dimenze Praha, střední Čechy, Jihomoravský kraj versus kraj Karlovarský,“ podotkl a poukázal na to, že ale vzdělávací aktivity přes úřad práce „jdou do regionů, kde je situace složitější“.
Středula: Propad by mohl být vyrovnán do tří let
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zmínil, že největším problémem současné vlády byla nezvládnutelná inflace. „Dnes jsme na úrovni roku 2019. Tempo bude hodně záviset na tom, v jaké kondici bude ekonomika, ale umím si představit, že do tří let by to mohlo být vyrovnáno, ale to hovořím jen o propadu,“ podotkl s tím, že za rok a půl, jak zmínil Jurečka, se to nepovede.
Poukázal také na výrok premiéra Petra Fialy (ODS), který v minulosti uvedl, že Češi budou mít platy jak v Německu, pokud bude vládnout i příští volební období. „Tato hra na nemožná očekávání je nebezpečná,“ dodal.
I on se dotkl rozdílů mezi kraji, podle něj je situace opravdu problematická. Zmínil, že rozdíl v průměrné mzdě v Karlovarském kraji oproti Praze činí více než patnáct tisíc korun. „To už je opravdu hodně, protože kupní síla zrovna v tomto kraji je nejhorší, druhá nejhorší je v Moravskoslezském kraji a my bychom se na to měli skutečně velmi vážně podívat,“ dodal.
Problémy ale podle něj mají i další části Česka, například celá severní část Olomouckého kraje, je nyní po povodních postižena kombinovaně a je potřeba na toto téma debatovat a pomoci.
Jurečka poznamenal, že se za této vlády podařilo nastavit transparentní mechanismus růstu minimální mzdy. „Po té se tady volalo třicet let. A k určité nelibosti části podnikatelů máme tempo růstu minimální mzdy nejvyšší v historii. Dostáváme se postupně až na 47 procent výše minimální mzdy vůči průměrné mzdě,“ zdůraznil. Toto je podle něj jedním z nástrojů, jak napříč regiony a obory pomáhat lidem s nejnižšími příjmy. Dalším nástrojem je podle něj také posílení kolektivního vyjednávání.
S tím souhlasil i Rusnok, který dodal, že minimální mzda může být dobrým nástrojem, jak udržet v rozumném poměru průměr a median. „Teď se vracíme do situace, kdy nám rostou mediánové mzdy pomaleji, čili nám utíkají ty vysoce příjmové špičky rychleji než je ten průměr. Je to dané situací na trhu práce,“ dodal.
Sedm miliard na dostupné nájemní bydlení
Tématem Otázek Václava Moravce byla i podpora bydlení či digitalizace stavebního řízení. Pomoci k dostupnosti bydlení má program na dostupné nájemní bydlení, kde je možné peníze na konkrétní projekty čerpat formou úvěrů od Státního fondu podpory investic.
V této souvislosti ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) zmínil, že v tuto chvíli je k dispozici sedm miliard korun k profinancování v následujících dvou letech. „To, předpokládáme, bude stačit. Bavíme se o financování dalších let po roce 2026 a to je otázkou, jakou částkou bychom měli saturovat tento program i v následujících letech. Z mého pohledu minimálně stejnou,“ podotkl.
Bývalá ministryně pro místní rozvoj a europoslankyně Klára Dostálová (ANO) zmínila, že by tomuto plánu velmi fandila. „Hovoříme o prostředcích z Národního plánu obnovy, ale Národní plán obnovy má také deadliny. Asi oba s panem ministrem víme, že se všechny smlouvy na konkrétní bytové domy musí uzavřít zhruba do poloviny roku 2026, takže bude na to velký nápor,“ podotkla s tím, že ministr Kulhánek se také potýká s velkým problémem, kterým je nefunkční stavební řízení.
Kulhánek zmínil, že Národní plán obnovy je velmi dobře vykalkulován. Zmínil, že projekty, které nyní jsou v rámci programu na podporu dostupného nájemného bydlení, už mají stavební povolení. Odmítl tvrzení, že aktuální bytové projekty brzdí stavební řízení.
Reagoval také na slova šéfa poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka, který v minulosti řekl, že zastavení digitalizace stavebního řízení bylo špatné a ministerstvo bude nyní jen tvořit analýzy. „Nebylo co zastavit, protože stavební řízení bylo neprostupné a defacto nefunkční,“ podotkl s tím, že jej museli rychle stabilizovat a zprůchodnit, což se podařilo ještě před Vánocemi.
Kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení premiér Petr Fiala (ODS) loni v září odvolal tehdejšího ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti), což nakonec vyústilo v odchod Pirátů do opozice. Vláda následně rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a vypsala na něj novou zakázku.
Dostálová se Kulhánka zastala
Dostálová označila Michálkův výrok za drzost. „Tady pana ministra se teď musím veřejně zastat, protože se nyní čeká na vyhodnocení stavů. Co zakázka za vlády pana ministra Bartoše, to v rozporu se zákonem,“ prohlásila s tím, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Bartošovi všechny zakázky zrušil a současná vláda, potažmo ministr Kulhánek neměl jinou možnost než digitalizaci zastavit. „Já to tehdy jako opozice podpořila – začněme znovu a lépe, protože jinak tady budeme opravdu jen lepit hrůzostrašné věci, které budou nefunkční,“ dodala.
Jedním z kroků k nápravě má být technologický bypass, který propojuje starší lokální systémy stavebních úřadů s novými digitálními. Zavádění bypassů začalo v polovině ledna a ministr přiznal, že nabralo kvůli problémům na jednotlivých úřadech zhruba měsíční skluz. Podle Kulhánka by ale do konce března mělo mít možnost propojení digitálních systémů stavebního řízení s těmi dříve používanými všech 652 stavebních úřadů.
Dostálová míní, že se termín zřejmě nepodaří splnit, protože proces pokračuje velmi pomalu a stavební úřady se navíc mohou propojit na dobrovolné bázi. „Nevěřím tomu, že to bude takto rychle, protože to není jen spisová služba, která se v těch technických řešeních řeší,“ řekla Dostálová.
