Spory o budoucnost České pošty gradují. Hnutí ANO obvinilo vedení státního podniku, že zkresluje účetnictví. Do toho musí pošta čelit další konkurenci a vedení varuje, že ekonomicky na tom podnik není dobře.
Loňská ztráta přesahující miliardu korun a do toho miliardové úvěry. Ekonomická kondice České pošty nevypadá dobře. V zisku byl státní podnik naposledy v roce 2017, v roce 2023 mu hrozil krach. Tehdy vláda rozjela záchranný plán, součástí byl prodej nepotřebného majetku, zavírání poboček, propouštění, zefektivnění provozu a hlavně oddělení komerčních balíkových a logistických služeb do samostatného podniku pod značkou Balíkovna.
Od letošního dubna je Balíkovna organizačně od České pošty oddělena. Ve hře je prodej buď celé Balíkovny, anebo její části. Anebo nějaká forma strategického partnerství. Pošta má dál provozovat jen pobočkovou síť a služby objednané státem.
Přestože státní podnik dokázal odvrátit hrozící krach, šéf České pošty Miroslav Štěpán upozorňuje, že situace je stále vážná. „Můžeme se vší poctivostí říct, že balíkové služby jsou ztrátové. A tu ztrátu někdo musí financovat. Balíkové služby jsou služby, které nejsou definované legislativou. A jsou opravdu komerční. To znamená, že jsou poskytovány na základě tržních mechanismů. A ztrátu fakt někdo musí financovat. Česká pošta jako taková na financování té ztráty nemá,“ varuje Štěpán.
Lidé jsou drazí
Šéf České pošty zároveň během svého vystoupení v Senátu názorně popsal, jak moc je drtí konkurence. „75 procent procesů v balíkových službách České pošty je řešeno lidskou silou. Ta je strašně drahá. Naši konkurenti mají procesy postavené tak, že lidské práce je tam 20 procent,“ tvrdí Miroslav Štěpán a dodává: „Abychom se dostali na 20 procent lidské práce, tak je třeba do balíkových procesů zainvestovat. A zase se ptám, kdo má zainvestovat něco, co si dokáže řešit trh sám? To znamená, měl by investice financovat soukromý kapitál, nikoli daňový poplatník.“
Osud České pošty je teď velmi nejistý. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který má podnik na starosti, tvrdí, že Balíkovna nutně potřebuje finanční injekci. „Balíkovna pro své další fungování nutně potřebuje strategického partnera, který do ní bude investovat,“ tvrdí Rakušan. Jenže zároveň přiznává, že tato vláda už případný prodej nedotáhne. „Česká pošta má pro další postup ohledně Balíkovny konzultační firmu, která vyhodnocuje situaci na trhu a doporučí nejvhodnější postup, o kterém finálně rozhodne vláda. Očekávám, že to bude spíše vláda, která vzejde z říjnových sněmovních voleb,“ uvedl Rakušan pro Aktuálně.cz.
Šéf České pošty už dřív odhadl, že by Balíkovna potřebovala investici dvě až tři miliardy korun, aby stíhala tempo s konkurencí.
Hnutí ANO a potenciální vítěz příštích voleb chce prodeji Balíkovny zabránit. Před několika dny chtělo nejsilnější opoziční hnutí v Senátu prosadit výzvu vládě, aby v rámci České pošty neprováděla majetkové převody týkající se Balíkovny, což se nepodařilo.
„V prvé řadě zastavíme vyvedení Balíkovny. Je třeba okamžitě udělat hloubkový audit, protože máme ověřené informace, že dochází k optimalizaci vnitropodnikového účetnictví za účelem vyvedení Balíkovny a následného prodeje,“ uvedl pro Aktuálně.cz místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček na dotaz, co udělá hnutí s Českou poštou, pokud bude ve vládě.
Ministerstvo vnitra, které má Českou poštu v gesci, jakékoli zkreslování ekonomické kondice dceřiné Balíkovny, jak naznačuje Karel Havlíček, odmítá. Ministr Rakušan už dřív řekl, že vláda převzala Českou poštu v tristním stavu, hlavním cílem bylo zabránit krachu a stabilizovat podnik, což se podle něj povedlo. A zdůraznil, že pošta bude fungovat jako páteřní infrastruktura státu i dál.
Polsko jako vzor
Obhájci prodeje Balíkovny dávají za příklad jiné země, například rakouskou poštu vlastní soukromý kapitál ze 47 procent. Právě peníze ze soukromého byznysu se použily na restrukturalizaci balíkových služeb v Rakousku.
V podobné situaci jako Česká pošta se ocitla například pošta v Polsku. Druhý největší zaměstnavatel v zemi loni představil plán obří transformace, který stojí na masivní digitalizaci, revitalizaci poboček a propouštění se štědrým odstupným.
Poptávka po službách polské pošty klesala, státní doručovatel na trhu ztrácel a nestíhal držet krok s mladšími a modernějšími konkurenty. „Musíme se začít chovat jako hráč na trhu, který bojuje o zákazníka, a nabízet naše služby mnohem profesionálnějším způsobem,“ řekl před rokem při zveřejnění plánu revoluční proměny šéf podniku Poszta Polska Sebastian Mikosz.
Česká pošta zůstane podle některých vždy v nevýhodě při porovnávání s konkurenčními dravci. „Pořád tady pošta je pro určitou skupinu obyvatel, kteří nechtějí vstoupit do digitálního světa a problematika té klasické hmotné služby v konkurenci digitálních nástrojů je velmi obtížná. A tuto debatu nevede jen Česko, ale vedou ji všechny evropské poštovní správy. Řešení nejsou úplně jednoduchá a jednoznačná,“ upozorňuje šéf České pošty Miroslav Štěpán.
V případě prodeje Balíkovny by si Češi už balík Českou poštou neposlali. Pošta by pouze poskytla své pobočky konkurenčním přepravcům, jejichž balíky by šlo na pobočkách pošty podat.
Teď si Balíkovna účtuje za doručení balíku do svého boxu 85 korun. Konkurenční Zásilkovna posílá do Z-Boxů stejně velké balíky za 89 korun při podání na podacích místech nebo v boxech, ale jen do hmotnosti 5 kg, zatímco Balíkovna pošle balík o hmotnosti až 15 kilogramů. Pro srovnání, Zásilkovna loni přepravila 130 milionů zásilek, Česká pošta 158 milionů, z toho balíků 52 milionů.
Cena zásilky, kterou nově doručí Alza prostřednictví svých boxů, je 69 korun. Zástupci e-shopu tvrdí, že primárně jde o zvýšení efektivity a vytížení stávajících boxů, než že by chtěla sebrat konkurenci část trhu.
Česká pošta teď zaměstnává okolo dvaceti tisíc lidí a provozuje 2900 poboček. Jejich počet se oproti roku 2023 v rámci plánu na záchranu podniku snížil o tři stovky.
