„Ruská média označují americkou vojenskou akci proti Venezuele za klasický projev imperialismu. Ruská propaganda ráda akcentuje fakt, že prezident Trump prohlásil, že mu jde hlavně o ropu,“ říká Jiří Just, korespondent Aktuálně.cz v Moskvě.
Proč ale ruský prezident Vladimir Putin nedokázal ochránit venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, o tom propagační kanály mlčí. „Je to pro ně mimořádně citlivé téma. Nicméně na telegramových kanálech se objevily různé spekulace o tom, že Moskva prostě neměla prostředky, jak Madura ochránit,“ komentuje Jiří Just.
Kromě ruské diplomacie to měla být také ruská technika, která měla Madura před americkým útokem ochránit. Konkrétně systémy protivzdušné obrany Buk a rakety S-300. Ty ale nakonec Američané během útoku bez problémů zničili.
Že Moskva není schopná nebo ochotná přispěchat na pomoc svým spojencům, se ukázalo již minulosti. Například při pádu režimu Bašára Asada v Sýrii, který na poslední chvíli uprchnul do Moskvy.
Teď to vypadá, že se podobná situace může opakovat i v Íránu, kde stále více sílí protesty proti islámské diktatuře. Ani tam to podle posledních zpráv nevypadá, že by Moskva měla nebo chtěla vládnoucí režim zachraňovat.
Rusko se s Madurem rozloučilo už dávno
„Podpora Ruska vůči Venezuele je spíše symbolická než praktická,“ řekl pro německý web DW Neil Melvin, expert z Royal United Services Institute. Podle jeho názoru není Rusko v pozici, aby mohlo čelit rozmístění amerických sil v sousední oblasti.
„Rusko již Madura opustilo,“ dodal pro DW německý politolog Felix Riefer. Ten uvedl, že ho Putinova reakce nepřekvapila. Poté, co Trumpův návrat do Bílého domu vedl ke sblížení Moskvy a Washingtonu, reagovalo Rusko na „americké narážky proti Venezuele zdrženlivě“, dodal Riefer.
Je také možné, že Rusko nemělo kapacity, jak Madura zachránit, a zároveň si spočítalo, že se mu to v tuto chvíli strategicky nevyplatí. Moskva by tím totiž riskovala zhoršení vztahů s Trumpovou administrativou.
„Neznamená to ovšem, že by Rusko přerušilo s Venezuelou vztahy. Moskva dál podporuje zbytky současného režimu a snaží se ho diplomaticky chránit,“ dodává pro Aktuálně.cz Jiří Just.
Je to celé o Ukrajině a o sférách vlivu?
Už v roce 2019 varovala bývalá poradkyně prezidenta Trumpa v otázkách Ruska, Fiona Hillová, že Moskva nabízela Washingtonu ukončení podpory pro Venezuelu, pokud jí Američané ponechají volnou ruku na Ukrajině.
Nová Trumpova doktrína, které se začalo přezdívat The Donroe Doctrine (Donova doktrína), teď tyto znovu spekulace přiživuje. Spojené státy totiž znovu otevřeně prohlašují, že oblast Jižní a Severní Ameriky vnímají jako svoji sféru vlivu, kde mohou podle libosti zasahovat.
„Toto je západní polokoule. Tady žijeme my – a nedovolíme, aby se západní polokoule stala základnou pro protivníky, konkurenty a rivaly Spojených států,“ prohlásil v neděli americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Právě tuto logiku se snaží dlouhodobě prosazovat také Kreml vůči postsovětským státům. Je proto možné, že Moskva teď bude ve vyjednáváních o míru na Ukrajině přesvědčovat Trumpa o tom, že bude pro obě země lepší, když si nebudou vzájemně zasahovat do svých sfér vlivu.
„Moje obava není, že by operace USA ve Venezuele povzbudila Rusko, Čínu nebo jiné země. Moje obava je, že by to mohlo být součástí tiché dohody, na základě které se Washington, Moskva a Peking dohodnou, že se nebudou vzájemně odrazovat od zásahů ve svých domnělých sférách vlivu,“ komentuje situaci Sam Green z Kings College v Londýně na síti X.
