Pro let do Budapešti by Putin potřeboval výjimku. Dříve už udělena byla — ČT24 — Česká televize

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

To, kdy přesně by se mohl Trump s Putinem v Budapešti sejít, zatím jasné není – je však zřejmé, že šéf Kremlu musí počítat s překážkami. Ruská letadla mají vstup do vzdušného prostoru Evropské unie zakázaný – pokud by tedy Putin letěl do maďarské metropole nad členským státem, potřeboval by zvláštní povolení. Maďarsko a mnoho jeho sousedů jsou také členy NATO.

Plošný zákaz pro všechny ruské stroje ve vzdušném prostoru celé sedmadvacítky byl zároveň se zmrazením majetku ruského vůdce uvalen několik dní poté, co Putin v únoru 2022 rozpoutal plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Putin byl rovněž obviněn Mezinárodním trestním soudem (ICC) z válečných zločinů nezákonného deportování a přesunu ukrajinských dětí do Ruska. Členské země ICC mají povinnost obviněné v případě, že se ocitnou na jejich území, zatknout. Z ICC se však Maďarsko chystá vystoupit.

„Samozřejmě zajistíme, aby (Putin) mohl vstoupit na území Maďarska, úspěšně zde jednat a poté se vrátit domů,“ uvedl tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó.

„Zatím to samozřejmě není jasné,“ prohlásil o trase mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Máme však vůli prezidentů takové setkání uspořádat,“ dodal.

Udělení výjimky

BBC se domnívá, že EU překážky klást nemusí – Unie totiž uvedla, že jakékoli setkání, které přiblíží „spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu“, je vítáno a že podporuje Trumpovo úsilí.

Mluvčí Evropské komise Anitta Hipperová sdělila, že výjimku pro využití vzdušného prostoru musí udělit členské státy individuálně. „Nechci spekulovat o tom, jak to dopadne. Ale jsem rád, že nejsem jeho (Putinův) cestovní agent,“ uvedl vysoce postavený diplomat EU.

Ukrajina nepřichází v úvahu, stejně tak Polsko, což potvrdilo v úterním prohlášení. „Nemohu zaručit, že nezávislý polský soud nenařídí vládě, aby takové letadlo zadržela, aby podezřelý mohl být předán soudu v Haagu,“ pohrozil ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Nejpřímější možná trasa do Maďarska vede pravděpodobně přes východní pobřeží Černého moře a Turecko, Bulharsko a buď Srbsko nebo Rumunsko. To pro BBC uvedlo, že „dosud neobdrželo žádost o přelet od Ruské federace“.

Podle všeho by Bulharsko bylo připraveno umožnit Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti, informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. „Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl.

Pokud by Putin chtěl hrát ještě více na jistotu, mohl by letět přes Turecko, kolem jižního pobřeží Řecka a poté nahoru přes vzdušný prostor Černé Hory, než by přeletěl Srbsko. Je to však mnohem delší trasa, podotýká BBC.

Lavrovovy cesty

Putin stejně jako například ministr zahraničí Sergej Lavrov nemají přímo zakázaný vstup do evropských zemí. Důvodem je to, že Lavrov a Putin jsou podle ústavy považováni za zástupce Ruska a žádná země Organizace spojených národů (OSN) nesmí bránit jiné zemi v plnění závazků vyplývajících z členství v této organizaci. Ne všechny země OSN jsou ale ochotny propouštět ruské vládní letouny přes svůj vzdušný prostor.

I tak se však Lavrovovi podařilo do EU dostat – v prosinci 2024 letěl na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vallettě, připomnělo BBC. Trasa z Moskvy na Maltu byla kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru nad Evropou mnohem delší než lety před uvalením sankcí. Letadlo ale EU bez problémů oblétlo – cesta měla zabrat asi 6,5 hodiny.

BBC připomnělo také cestu na summit OBSE o rok dříve, tedy v listopadu 2023, kdy se akce konala ve Skopji. Před plnohodnotnou ruskou invazí vedla trasa z Petrohradu do makedonské metropole přes několik unijních zemí, včetně Litvy a Polska, od nichž ale bylo nereálné nyní očekávat souhlas s průletem ruského letadla. Alternativní trasy však vedly také přes EU. Bulharsko nejprve průlet Lavrovova letadla schválilo, poté ale svůj souhlas odvolalo – podle ruské státní agentury TASS kvůli tomu, že na palubě byl nejen ministr, ale také mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharová. Nakonec letadlo ruského ministra zahraničí letělo přes Řecko.

V červnu 2022 byl Lavrov nucen zrušit dvoudenní návštěvu Bělehradu – Černá Hora, Bulharsko a Severní Makedonie totiž tehdy odmítli, aby letadlo ruského ministra vstoupilo do jejich vzdušného prostoru.

Let Matvijenkové do Švýcarska

Na palubě vládního speciálu odletěla do Evropy také šéfka ruské horní komory Valentina Matvijenková – na konci července přiletěla do Ženevy na summit předsedkyň parlamentů.

Švýcarsko není členem Unie, k evropským sankcím se však částečně připojilo. Matvijenková, stejně jako někteří členové doprovodné delegace, pod tyto restrikce spadají. Švýcarské ministerstvo zahraničí však tehdy vysvětlilo, že vláda země může udělovat výjimky ze zákazu vstupu, zejména pro cesty humanitárního, zdravotního nebo diplomatického charakteru, vysvětluje BBC.

Aby letadlo s Matvijenkovou na palubě mohlo v Ženevě přistát, požádalo Švýcarsko italské a francouzské úřady o povolení k průletu, napsala Ukrajinska pravda s odkazem na Bloomberg. Podle jeho informací Řím po konzultaci s Paříží souhlasil. V důsledku toho letěl vládní letoun na cestě tam přes Itálii a na cestě zpět se krátce dostal do vzdušného prostoru Francie.

Ruská účast na pohřbu papeže

Rusko mělo své zastoupení také na pohřbu papeže Františka – Řím navštívila ministryně kultury Olga Ljubimovová. Pro tento let bylo nutné povolení jen od Itálie.

V polovině května odletělo do Říma stejné letadlo z moskevského letiště Vnukovo a zamířilo do Říma, kde měla Ljubimová reprezentovat Rusko na inaugurační mši papeže Lva XIV. Podle údajů Flightradar24 se však letadlo otočilo ve Středozemním moři nedaleko egyptské Alexandrie a vrátilo se do Moskvy, popsala BBC.

Ruské ministerstvo kultury oznámilo, že se šéfka resortu nemohla zúčastnit „z technických důvodů souvisejících s nekoordinací letové trasy“.

Podíl.
Exit mobile version