Za posledních osm let získala Čína deset nových diplomatických spojenců. Dopis, který v polovině února unikl na internet, ukazuje, že spíš než nově vzniklá přátelství mezi státy hrály roli peníze.
Od naší zpravodajky na Tchaj-wanu – „Naplníme každý hotelový pokoj a klidně i víc, pokud vzniknou další,“ zněl jeden ze slibů, který dal Peking vládě ani ne dvacetitisícového ostrovního státu Palau v Tichém oceánu. Čína tu vedle podpory turistického ruchu zároveň chtěla investovat 20 milionů dolarů (v přepočtu 468 milionů korun) do vzniku call centra.
Výměnou za to chtěla jediné – aby se vláda Palau obrátila proti svému dlouholetému spojenci – ostrovu Tchaj-wan, s nímž udržuje diplomatické vztahy. Peking však Tchaj-wan považuje za své území a dlouhodobě se ho snaží odstřihnout od jeho spojenců.
V dopise adresovaném nejmenovanému americkému senátorovi popsal čínský způsob vyjednávání prezident Palau Surangel Whipps Jr. Přestože Palau na nabídku nepřistoupilo, dopis ukazuje, jak málo někdy stačí, aby Čína získala spojence. Zvláště pokud jde o malé státy, jejichž ekonomika je závislá na turistickém ruchu, který se po pandemických letech stále nevrátil na původní čísla. Peking se k uniklému dopisu nevyjádřil.
https://twitter.com/CleoPaskal/status/1757917726088331489/photo/1?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1757917726088331489%7Ctwgr%5E2acdb684195264a65a748977f466bb6241850ddb%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Ffocustaiwan.tw%2Fpolitics%2F202402150020
Oslabených ekonomik států využívá Čína tak, že jim nabízí vysoké půjčky, jak ukazuje i příklad ostrova Nauru. Diplomatický obrat oznámila jeho vláda letos v lednu, jen dva dny po tchajwanských prezidentských volbách, ve kterých zvítězil kandidát vystupující proti sjednocení s Pekingem William Laj.
Než se tak stalo, vláda ostrova požádala Tchaj-pej o „vysokou sumu“, popsal náměstek ministra zahraničí Tchien Čung-kuang. Přesnou částku podle místního serveru Focus Taiwan neuvedl, měla ale vystačit na splacení části domácích i zahraničních dluhů, výstavbu stadionu na nadcházející sportovní událost Mikronéské hry i na pokrytí ušlých příjmů po zrušení australského detenčního centra na ostrově. Tchaj-wan žádost zamítl.
Co přesně ostrovu nabídl Peking, není zřejmé. Vládní představitelé Nauru pouze uvedli, že je k rozhodnutí vedly „nejlepší zájmy pro vládu i obyvatele“.
Států, které ostrov Tchaj-wan diplomaticky uznávají, zbývá už jen dvanáct. Jediná evropská země, která má s ostrovem navázané diplomatické vztahy, je Vatikán, zbytek leží převážně v Karibiku a Tichém oceánu.
Za osm let, kdy v prezidentském křesle na Tchaj-wanu seděla letos končící prezidentka Cchaj Jing-wen podporující co největší nezávislost na Pekingu, přišel ostrov už o deset spojenců.
Přátelé s finančními výhodami
O čínském kupování si přátel se mluvilo už dříve – například se psalo o astronomické částce pro středoamerickou Kostariku, když v roce 2007 přerušila styky s Tchaj-wanem, podobné hlasy se objevily i loni po změně politiky Hondurasu. Země měla požádat Tchaj-wan o peněžní pomoc ve výši dvou miliard dolarů (46,7 miliardy korun). Když Tchaj-pej žádosti nevyhověla, pomoc nabídl Peking. Kolik peněz země dostala, není jasné. Čínské firmy ale už podepsaly smlouvy na výstavbu vodní elektrárny v Hondurasu.
„Čína vždycky hledá způsoby, jak snížit vliv Tchaj-wanu, hlavně v Tichém oceánu, kde je spousta malých států hledajících možnosti rozvoje,“ popsal v lednu pro britskou stanici BBC výzkumník australského think-tanku Lowy Institute Mihai Sora. „S tím, jak má Tchaj-wan po světě stále méně diplomatických spojenců, se tak každý stává důležitý pro suverenitu ostrova,“ dodal.
Možnou změnu postoje v případě finančních důvodů nevyloučil ani Bikenibeu Paeniu, velvyslanec ostrova Tuvalu na Tchaj-wanu. „Víme, co Čína dělá a jak chodí kolem a prodává se zemím v Tichém oceánu,“ uvedl pro britský list The Guardian.
Zásadní role Spojených států
Kromě odstřihnutí Tchaj-peje od jeho spojenců může z přátelství s ostrovy v Tichém oceánu těžit Peking i jinak – například snadnějším přístupem k americkým vodám i k námořním cestám USA.
Stejným způsobem nyní ostrov Palau využívají Spojené státy, které ho nazývají „kouskem naší země“ a posílají tam vlastní lodě. A to přesto, že ostrov leží blíže Číně než USA. Podobnou dohodu mají i s Marshallovými ostrovy a Mikronésií – za přístup do jejích vod je bude Washington dalších dvacet let finančně podporovat.
Obnovení podpory však čeká už několik měsíců na poslední schválení Kongresem a dopis, který poslal prezident Palau, měl kongresmanům připomenout, jakou cenu by v případě dalšího otálení mohly nejen Spojené státy platit. „Každý den bez schválení hraje do karet čínské komunistické straně. Jsou tu lídři zemí, kteří chtějí přijmout zdánlivě atraktivní ekonomické nabídky – za cenu změny politiky, která začne obětováním Tchaj-wanu,“ napsal Whipps.
