Hollandová žalobu na Ziobra podala v září 2023, protože ještě před premiérou Hranice přirovnal film k nacistické propagandě. „Ve třetí říši nacisté vyráběli propagandistické filmy představující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes k tomu mají Agnieszku Hollandovou,“ napsal tehdy Ziobro na sociální síti X. Film kritizovali také další polští národněkonzervativní politici včetně tehdejšího prezidenta Andrzeje Dudy.
Právní zástupce Hollandové Michal Wawrykiewicz uvedl, že Ziobro se má režisérce na síti X omluvit za poškozování jejích osobnostních práv, důstojnosti a umělecké tvorby. V omluvě má uvést, že se toho dopustil „přirovnáváním jí a jejího filmu Hranice k aktivitám propagandistů třetí říše a stalinismu i dalších zločinných režimů“. Ziobrova omluva se má týkat rovněž toho, že Hollandovou obviňoval „z morálních zločinů“ a že v souvislosti s ní používal i další „hanlivé a stigmatizující výrazy“.
Soud navíc rozhodl, že Ziobro má poslat 50.000 zlotých (286.800 korun) nadaci pro potomky obětí holokaustu.
Film Hranice, který podpořil také český Státní fond kinematografie, se zabývá humanitární krizí mezi běženci, již v roce 2021 uvázli na hranici mezi Běloruskem a členskými státy Evropské unie Polskem, Litvou a Lotyšskem. Snímek v roce 2023 získal Zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu v Benátkách.
Ziobro byl tváří sporných justičních reforem, které prosadila polská národněkonzervativní vláda v letech 2015 až 2023. V souvislosti se svým působením v čele resortu spravedlnosti je obviněný z korupce, zpronevěry a zneužití pravomocí. Bývalý ministr ale Polsko opustil a získal politický azyl v Maďarsku.
