Od začátku letošního roku se nakazilo žloutenkou typu A už 307 lidí. V předchozím roce jich za první tři měsíce bylo pouze 24, o rok dříve to byli od ledna do konce března pouze čtyři lidé. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a krajských hygienických stanic (KHS). Za nárůstem podle nich stojí lokální ohniska nákazy. Ta největší evidují hygienici ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Podle SZÚ je za vzestupem i snížená odolnost v populaci.

Státní zdravotní ústav letos do 25. března evidoval 307 případů žloutenky typu A. Za celý minulý rok evidovali hygienici v Česku 636 případů, od ledna do konce března to bylo loni 24 případů. Podle hygieniků je nárůst v prvních třech měsících letošního roku částečně způsoben lokálními ohnisky v Ostravě-Přívoze a v Kladně, kde nákaza propukla už v roce 2024.

„Od 1. ledna do 23. března 2025 bylo v Moravskoslezském kraji hlášeno 62 případů,“ informovala ředitelka moravskoslezské hygieny Zuzana Babišová. „Šíření infekce usnadňuje velké množství osob žijících v malých bytech s nevyhovujícími hygienickými podmínkami,“ doplnila.

Středočeský kraj k 25. březnu evidoval šedesát nakažených. „Nárůst počtu případů je především důsledkem probíhající epidemie tohoto onemocnění ve městě Kladně. Epidemie se tam týká zejména dětí v předškolním a mladším školním věku, případně jejich blízkých kontaktů,“ uvedla mluvčí krajské hygieny Dana Šalamunová.

Aby zabránili dalšímu šíření nákazy, začali hygienici s mimořádným očkováním v zasažených oblastech. „Očkování se provádí na základě rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,“ řekla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.

Snížená odolnost ve společnosti

Za vzestupem onemocnění je podle SZÚ snížená odolnost způsobená nízkým výskytem nákazy ve společnosti. „V populaci postupně narůstá počet vnímavých jedinců; tedy těch, kteří se s onemocněním dosud nesetkali a mají větší pravděpodobnost se nakazit. To dokazují lokální epidemie ve vnímavé populaci v posledních letech,“ vysvětlila Čechová.

Žloutenka typu A je infekční onemocnění, nazývané také jako nemoc špinavých rukou, protože její šíření umožňuje nedodržování základních hygienických návyků, uvádí SZÚ na svém webu. V případě nakažení je nutná několikatýdenní izolace, komplikovaný průběh hrozí zhruba každému desátému pacientovi.

Očkování proti žloutence typu A je povinné jen v rámci protiepidemiologických opatření nebo u rizikových skupin, jako jsou pracovníci integrovaného záchranného systému. Proti žloutence typu B očkují pediatři povinně malé děti v rámci takzvané hexavakcíny.

Podíl.
Exit mobile version