Koncem srpna 1995 byl unesen syn tehdejšího slovenského prezidenta Michala Kováče. Důkazy naznačují politické motivy a zapojení tajných služeb, přesto dodnes nikdo nebyl potrestán. Po třech dekádách se případ může poprvé dostat před soud.

Zastavili jeho vůz, nasadili mu masku, opili ho a použili elektrošoky. Scéna hodná akčního filmu, jenomže šlo o temnou realitu polistopadového Slovenska. Prezidentova syna odvlekli přes rakouské hranice v době, kdy byly hranice politiky, tajných služeb a podsvětí mnohdy prostupné.

„Mnoho lidí to podsouvá do takové polohy, že kdyby šlo o obyčejného občana, nic by se nestalo. Jenže tady jde právě o náznak politického terorismu,“ upozornil v roce 1999 novinář Péter Tóth.

Amnestie zablokovala vyšetřování

Zpravodajskou službu tehdy vedl Ivan Lexa, který byl blízkým spolupracovníkem premiéra Vladimíra Mečiara a později hlavní obviněný. V pozadí stály spory mezi šéfem vlády a prezidentem, jehož potomek se stal nedobrovolným aktérem.

„O tomto případě, co mi dal informaci můj právní zástupce, který měl možnost nahlédnout do spisu, myslím si, že toto přesvědčení není daleko od pravdy,“ uvedl v roce 1999 Michal Kováč mladší.

Kauzu pomáhal objasnit i korunní svědek a bývalý špion Oskar Fegyveres. Sám míní, že tehdy byla zneužita státní moc ve prospěch jednotlivce. Fegyveres se roky skrýval v zahraničí, čímž se možná vyhnul osudu svého kolegy Roberta Remiáše, jehož život zmařila nastražená nálož v autě. Premiérovy amnestie navíc pro všechny obviněné prakticky zablokovaly vyšetřování.

Před osmi lety však parlament amnestie zrušil. Po třiceti letech by se případ Kováče mohl poprvé dostat před soud. Do té doby zůstává spolu s vraždou Remiáše pro justici nevyřešeným případem a pro společnost nevyřešeným traumatem.

Podíl.
Exit mobile version