Aktual.: 18.01.2025 13:33
Gaza/Tel Aviv – Dohoda o příměří v Pásmu Gazy vstoupí v platnost v neděli v 08:30 místního času (07:30 SEČ). Dnes to na síti X oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Dohodu uzavřenou ve středu v katarském Dauhá schválila v noci na dnešek po několikahodinové debatě izraelská vláda, v neděli odpoledne budou propuštěni první tři rukojmí, uvedla agentura Reuters. Izraelská armáda podle stanice BBC čas začátku příměří potvrdila s tím, že se připravuje na návrat rukojmích. Dohoda o příměří v Pásmu Gazy je důkazem vytrvalosti protiizraelského odporu, tvrdí hnutí Hizballáh.
Dohoda má zastavit boje mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zajistit stažení izraelských vojsk z Pásma Gazy a umožnit návrat rukojmích, které palestinské ozbrojené skupiny unesly z Izraele v říjnu 2023.
Téměř stovka unesených rukojmích bude podle dohody propuštěna výměnou za osvobození přibližně 2000 palestinských vězňů držených v izraelských věznicích. Výměna rukojmích za vězně má podle dohody začít v 16:00 místního času (15:00 SEČ). V první fázi příměří, která má trvat 42 dnů, Hamás propustí 33 rukojmích, mezi nimiž jsou děti, ženy, muži starší 50 let a nemocní či zranění zajatci. Zbytek rukojmích včetně vojáků-mužů bude propuštěn ve druhé fázi příměří, jejíž parametry budou vyjednány v průběhu první fáze.
Izraelský ministr spravedlnosti Jariv Levin dnes zveřejnil seznam 737 palestinských vězňů, které Izrael propustí. Jsou mezi nimi muži, ženy i náctileté osoby. Propuštěny budou stovky Palestinců zadržovaných od začátku války v Pásmu Gazy, kteří se ale v říjnu 2023 neúčastnili útoku na Izrael. Propuštěni mají být i někteří členové ozbrojených skupin odsouzení za útoky proti Izraelcům, které si vyžádaly desítky životů, píše Reuters. Tito lidé však musejí odejít do exilu v Pásmu Gazy nebo zahraničí a nesmějí se vrátit do Izraele ani okupovaného Západního břehu, pokud odtud pocházejí.
Tři zadržované ženy budou propuštěny a za asistence Červeného kříže navráceny do Izraele v neděli odpoledne, očekává podle Reuters Bílý dům. Hlavní americký vyjednavač Brett McGurk řekl, že dohoda předpokládá, že po sedmi dnech budou propuštěni další čtyři rukojmí a v následujících týdnech zbylých 26 z 33.
Mechanismus propouštění rukojmích bude záviset na počtu palestinských vězňů, které bude propouštět Izrael. V dnešním prohlášení to sdělilo hnutí Hamás. V prohlášení dále stojí, že Izrael nedosáhl svých agresivních cílů a že uspěl pouze v páchání válečných zločinů, píše Reuters. Další palestinská ozbrojená skupina Islámský džihád v prohlášení vyzvala rodiny rukojmích, aby apelovaly na izraelskou vládu, aby v posledních hodinách před začátkem příměří zastavila zesílené údery v Pásmu Gazy. Podle jejího mluvčího Abú Hamzy by tyto údery mohly vést ke smrti jejich dětí.
Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy spravované Hamásem dnes oznámilo, že v posledních 24 hodinách v oblasti zahynulo 23 lidí. Mezi oběťmi je podle Reuters i pět lidí, které zabil izraelský úder na stanový tábor v takzvané humanitární zóně Mavásí na jihu pásma v oblasti, kterou Izrael vytyčil jako bezpečnou pro lidi vysídlené boji. Izraelská armáda dnes oznámila, že se připravuje na naplňování dohody po nedělním začátku příměří a že se připravuje také na přijetí rukojmích, které Hamás propustí. Poskytne jim také odpovídající podporu, píše stanice BBC.
Vedle výměny rukojmích za palestinské vězně se má izraelská armáda postupně stáhnout z centrálních oblastí na okraj pásma a vysídlení Palestinci se začnou vracet do svých domovů. Zvýšit se má také objem humanitární pomoci pro Pásmo Gazy.
Dohodu o příměří schválila vláda izraelského premiéra Benjamina Netajahua hlasy 24 ministrů, zatímco osm jich hlasovalo proti. Proti dohodě se dlouhodobě stavějí dvě krajně pravicové strany, které jsou součástí Netanjahuovy koaliční vlády – Náboženský sionismus ministra financí Becalela Smotriče a Židovská síla ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira.
Ve střední části Izraele se dnes ráno kvůli střele vypálené z Jemenu povstaleckými Húsíi rozezněly sirény. Izraelská armáda oznámila, že střelu zlikvidovala, zpravodaj agentury AFP v Jeruzalémě potvrdil zvuky výbuchů.
Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co bojovníci teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských ozbrojených skupin 7. října 2023 zaútočili na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce.
Za války v Pásmu Gazy bylo od 7. října 2023 zabito nejméně 46.899 Palestinců, dalších 110.725 bylo zraněno, uvedlo dnes ministerstvo zdravotnictví v Gaze spravované hnutím Hamás. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty.
Dohoda o příměří v Gaze je výsledkem odporu vůči Izraeli, tvrdí Hizballáh
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy je důkazem vytrvalosti skupin bojujících proti Izraeli. Řekl to dnes vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh Naím Kásim, který palestinskému lidu k příměří poblahopřál. Podle agentury Reuters je dnešní prohlášení odvysílané stanicí Al-Manár jeho první reakcí na středeční oznámení dohody, která má vstoupit v platnost v neděli ráno a zastavit 15 měsíců trvající boje mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
„Dohoda, jež se proti návrhu z května 2024 nijak nezměnila, je důkazem vytrvalosti skupin odporu, které získaly vše, co chtěly, zatímco Izrael nebyl schopen dosáhnout toho, o co usiloval,“ řekl vůdce proíránského hnutí Hizballáh, s nímž Izrael mnoho měsíců bojoval. Válku v Libanonu ukončilo až příměří uzavřené na konci listopadu. Tato válka přispěla k „vítězství v Gaze“, řekl Kásim.
Vůdce Hizballáhu také zdůraznil, že nový libanonský prezident Joseph Aún byl zvolen i díky hlasům Hizballáhu a dalšího šíitského hnutí Amal. Podle Kásima to byl projev snahy o konsenzus na politické scéně. Hizballáh se však několik dní po Aúnově zvolení postavil proti jmenování Naváfa Saláma, dosavadního předsedy Mezinárodního soudního dvora (ICJ), libanonským premiérem. Poslanec Hizballáhu Muhammad Raad tehdy oponenty hnutí obvinil, že se tímto krokem snaží Hizballáh vytlačit z politické scény.
Hizballáh, jehož vojenské křídlo Evropská unie označuje za teroristické, začal ostřelovat sever Izraele raketami předloni 8. října v rámci podpory palestinského Hamásu, který den předtím zaútočil na jih Izraele. Konflikt eskaloval loni v září, Izrael od té doby podnikal na libanonské území četné letecké údery a 1. října zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu. Boje ukončila až dohoda o příměří, které začalo platit 27. listopadu.
Nynější válka v Pásmu Gazy začala, když bojovníci hnutí Hamás a dalších palestinských ozbrojených skupin 7. října 2023 zaútočili na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 rukojmích unesli do úzkého pobřežního pásma. Boje, které přinesly smrt téměř 47.000 obyvatelům Pásma Gazy, má zastavit dohoda o příměří. Ta je výsledkem nepřímých vyjednávání zprostředkovávaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy.
