Americký prezident Donald Trump po schůzce s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce a telefonátech s lídry Ukrajiny a Evropy uvedl, že nejlepší cestou ke konci války na Ukrajině je mírová dohoda, nikoliv pouze příměří. Šéf Bílého domu to v sobotu krátce před polednem SELČ napsal na své síti Truth Social.
Lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už minulý týden ve společném prohlášení zdůraznili, že příměří je nezbytným předpokladem pro jednání. Zelenskyj k prohlášení uvedl, že ho plně podporuje. Naopak Moskva příměří odmítá bez splnění svých podmínek a tlačí na širší dohodu ohledně Ukrajiny, kterou před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadla a v agresi nadále pokračuje.
„Bylo stanoveno všemi, že nejlepší způsob, jak ukončit hrůznou válku mezi Ruskem a Ukrajinou, je přejít přímo k mírové dohodě, která válku ukončí, a ne k pouhé dohodě o příměří, která často nevydrží,“ uvedl Trump na Truth Social ke své schůzce s Putinem a telefonátům s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, evropskými lídry a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Evropským lídrům Trump po summitu rovněž řekl, že Putin nechce příměří a dává přednost komplexní dohodě o ukončení války na Ukrajině, napsal na sociální síti X reportér serveru Axios Barak Ravid.
Návrhem zřeknout se příměří ve prospěch rychlejšího uzavření mírové dohody americký prezident převzal pozici šéfa Kremlu, řekl agentuře Reuters ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko. „Trump bohužel zaujal Putinův postoj. Mírová dohoda podle Kremlu znamená několik nebezpečných věcí – že Ukrajina nevstoupí do NATO a také jeho (Putinovy) absurdní požadavky na ‚denacifikaci‘ a demilitarizaci, ruský jazyk a ruskou církev (na Ukrajině),“ zkritizoval zákonodárce, který je předsedou zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.
V pondělí v Oválné pracovně
Potvrdil také dřívější oznámení ukrajinského prezidenta Zelenského, že začátkem příštího týdne přiletí do Spojených států na jednání s Trumpem. „Přijede v pondělí odpoledne do Washingtonu, D.C., do Oválné pracovny. Pokud vše půjde podle plánu, následně naplánujeme setkání s Putinem,“ dodal Trump.
-
Vážení čtenáři, speciální on-line přenos k summitu Trump–Putin končí. Další vývoj můžete sledovat v rámci našeho běžného zpravodajství.
-
„Když si vzpomínám na určité lekce z historie, tak to byl Adolf Hitler, který pravidelně v roce 1938 říkal, že Sudety jsou jeho posledním požadavkem,“ připomněl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). „Pokud slyším od agresora Vladimira Putina, že chce jen kousek Doněcké oblasti, tak nemám sebemenší důvod tomu věřit,“ dodal
-
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ministr zahraničí Andrij Sybyha nebo premiérka Julija Svyrydenková se snaží vnímat summit Trump–Putin, že aspoň do jisté míry došlo k tomu, co chtěli – vyjednávání o možném míru se posouvají dál, přiblížila zpravodajka ČT Barbora Maxová.
Rusko tvrdí, že pro dlouhodobé urovnání konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou je zapotřebí odstranit jeho „základní příčiny“ a vycházet „z reálné situace na místě“. Případná mírová dohoda by proto měla mít „komplexní a dlouhodobou“ podobu.
Za „základní příčiny“ nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Moskva také tvrdí, že Kyjev musí v rámci jakékoliv mírové dohody přijmout ruskou anexi rozsáhlé části svého území. To Ukrajina odmítá.
Schůzka pohledem Putina
Páteční schůzka na Aljašce se uskutečnila v pravý čas a byla velmi užitečná, řekl v sobotu podle tiskových agentur Putin svým spolupracovníkům. Rusko podle něj respektuje postoj USA k ukončení války na Ukrajině. „S respektem přistupujeme k postoji americké administrativy, která si uvědomuje nezbytnost co nejrychlejšího ukončení bojových operací,“ řekl podle agentury TASS na sobotní poradě v Kremlu. Základem urovnání by podle něj mělo být odstranění „základních příčin“ konfliktu.
Za „základní příčiny“ konfliktu nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Moskva také tvrdí, že Ukrajina musí v rámci jakékoliv mírové dohody přijmout ruskou anexi rozsáhlé části svého území. To Kyjev odmítá.
