
Německý analytik Janis Kluge se věnuje ruské ekonomice, sleduje nábor do armády či dopady sankcí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké je tempo ruských odvodů, proč Rusové chtějí do války, jak fungují sankce či co čekat od rusko-amerických jednáních o míru.
Nábor do ruské armády se podle nejnovějších dat mírně zpomalil. Co to znamená?
Řekl bych, že celkově je tempo náboru obecně stabilní. Na jaře to šlo lépe, teď to trochu zpomalilo, ale celkově jsou čísla stále relativně vysoká, tedy více než tisíc rekrutů denně. Ale je stále těžší najít nové rekruty.
Cena, kterou musí ruská vláda zaplatit za každou novou smlouvu, roste. A i metoda náboru s finančními pobídkami má své limity. Je to významný finanční faktor pro regionální vlády, ale také pro vojenský rozpočet federální vlády.
Minulý týden jsme zveřejnili text o ruských ztrátách na základě vyšetřování Mediazony a BBC, ze kterého jsem pochopil, že hlavním důvodem, proč Rusové chodí do války, jsou právě peníze.
Ano, peníze jsou nejdůležitějším faktorem, ale existují i další faktory. Účast ve válce je obecně v mnoha částech ruské společnosti vnímána jako něco pozitivního a vlasteneckého.
Na ruské muže je vyvíjen všemožný tlak. Například když jsou součástí nějakého vyšetřování, tak jim úřady nabízí, že se očistí, když podepíšou smlouvu s ministerstvem obrany.
Říkáte tedy, že i když trend zpomalil, tak má Rusko pořád dostatek lidí, pro které jsou peníze dostatečným důvodem, aby šli do války?
Z našich údajů vidíme, že oběti jsou stále starší, a víme, že ruský nábor má velmi nízké standardy ohledně zdraví, věku, kondice a tak dále. Takže i když je počet stále vysoký, neznamená to, že je stejná kvalita.
Počet rekrutů je ale stále vyšší než počet obětí. To Rusku umožňuje vybírat, koho poslat na frontu, koho použít k vytvoření nových jednotek. Počet mužů v Rusku není problém, je jich tam kolem 40 milionů, možná 30 milionů, kteří by mohli být posláni do války.
Vláda ale nechce nařizovat mobilizaci, má to určitá rizika a bylo by to velmi nepopulární. Takže se snaží použít peníze, aby se tomu vyhnuli. Když rekruti zemřou ve válce, kam šli vydělat spoustu peněz, tak jejich smrt ve společnosti nevyvolá žádný soucit.
Německý expert Janis Kluge v rozhovoru s Aktuálně.cz, 6. srpna 2025. | Foto: Jaroslav Synčák
Sankce mají svoje hranice
Kromě rekrutování se věnujete také sankcím. Proč zatím Rusko neovlivňují natolik, aby válku ukončilo?
Pokud nechceme, aby sankce ovlivnily naše vlastní ekonomiky,
pak pro ně existuje hranice. Nemyslím si, že existují nějaká opatření, která by bylo možné v současné době zavést a která by měla velký vliv.
Je zřejmé, že ruský vývoz ropy je klíčový jak pro samotné výnosy z vývozu, tak pro daňové příjmy. V tom mají silný účinek. Rusko ztrácí v exportu desítky miliard dolarů ročně. Není to ale dost silný účinek na to, aby vedl ke kolapsu ekonomiky.
Pokud se na sankcích podílí jen polovina světových zemí a důležité země jako Čína se neúčastní, pak existuje limit, čeho mohou sankce dosáhnout. Alespoň v krátkodobém horizontu.
Mají západní země nějaké eso v rukávu, které zatím nevytáhly a mohly by tím Rusku ublížit?
Nemyslím si, že něco takového existuje. V posledních třech letech si všichni v Bruselu neustále kladli otázku, co dalšího by se dalo udělat. Je třeba neustále zlepšovat vymáhání.
Musíte také sankcionovat společnosti, které se dopouštějí obcházení pravidel, například u takzvané stínové flotily, kterou Rusko obchází cenové stropy G7 na ropu.
Ale neexistuje žádné nové opatření, které by nyní v krátkodobém horizontu mohlo něco změnit.
Cla na kupce ruské ropy
Nedávno jsme v Aktuálně.cz přinesli rozhovor s ruským
ekonomem Vladislavem Inozemcevem, který tvrdil, že by Evropa měla společně s USA uvalit cla na země, které nakupují ruskou ropu. Je to podle vás reálné?
Nemyslím si, že to USA udělají, a nemyslím si, že to udělá Evropa. Můžete například sankcionovat indické rafinerie nebo čínské rafinerie. Ale pokud uvalíte cla, změníte tím celý světový obchodní systém. A to by mělo nejistý účinek.
Nevěřím, že sekundární cla jsou nástrojem, který by Rusko donutil ukončit válku. Indii je v tuto chvíli jasné, že Trump by na ně rád uvalil cla. Je rád za každou záminku, kterou může využít, aby to udělal. Spor o cla s Indií podle mě není způsoben válkou na Ukrajině.
Nemyslím si, že Trump je v zásadě připravený tlačit na Rusko. Také si nejsem jistý, jestli je opravdu naštvaný na Putina. Pravděpodobně chce zvýšit tlak, ale je stále spíš zdrženlivý.
Steve Witkoff je v Moskvě. Co od toho můžeme očekávat? (Rozhovor byl nahráván ve středu 6. srpna. Později bylo oznámeno, že se v pátek 15. srpna na Aljašce setkají přímo Trump s Putinem, pozn. red.).
Myslím si, že Trumpův obnovený zájem o válku je pro Putina nepříjemný. On nechce, aby mu Trump stanovoval podmínky. Pokusí se mu nabídnout něco, co pro Rusko nemá velký význam. Něco, co ve skutečnosti válku nezastaví, ale možná to uklidní Trumpa.
Witkoff sám je jen posel. Bylo by nebezpečné, kdyby požadovali něco, co se Trumpovi zdá rozumné, ale ve skutečnosti je to pro Ukrajinu nebezpečné. Třeba něco, co by podkopalo politickou stabilitu na Ukrajině – například že Zelenskyj odstoupí. Pokud dojde k příměří, Rusko může nashromáždit drony a rakety, aby pak mohlo udeřit ještě silněji. Takže to není nutně ústupek.
Na druhou stranu, Rusko je v současné době úspěšné v terorizování ukrajinského obyvatelstva, takže poskytnout jim několik měsíců klidného spánku by pravděpodobně učinilo Ukrajinu odolnější.
Trumpův zmocněnec Steve Witkoff dorazil do Ruska a setkal se s Vladimirem Putinem | Video: Associated Press