Zpravodaj ČT v Izraeli David Borek o příměří Izraele s Hizballáhem (zdroj: ČT24)
Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).
Podle Netanjahua má příměří s Hizballáhem tři důvody. Uvedl, že Izrael se chce soustředit na hrozbu z Íránu, doplnit zásoby zbraní a izolovat palestinskou teroristickou organizaci Hamás, s níž bojuje v Pásmu Gazy. „Jak jsem mnohokrát řekl – dobrá dohoda je ta, která je vynucená – a my ji vynucovat budeme,“ prohlásil k dohodnutému příměří ve videu na síti X.
Hizballáh je podle Netanjahua výrazně slabší, než byl před začátkem izraelské ofenzivy. Cílem izraelské vlády je umožnit návrat lidem ze severu země, které z domovů vyhnaly útoky Hizballáhu, dodal premiér, podle něhož země nadále počítá s podporou Spojených států. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý prohlásil, že příměří může zvýšit šance na ukončení bojů s Hamásem.
Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir dohodu v úterý ráno označil za „historickou chybu“. „Máme historickou příležitost jednat rozhodně na jihu (v Pásmu Gazy) i na severu. Bude to historicky promarněná příležitost, pokud všechno zastavíme a stáhneme se,“ řekl Ben Gvir stanici Kan.
- Stažení izraelské armády z Libanonu
- Stažení jednotek Hizballáhu za řeku Lítání
- Šedesátidenní přechodné období
- Jednání o sporných hraničních oblastech
- Dohled výboru pěti zemí
- Právo Izraele znovu zaútočit v případě porušení dohody
Proti se vyslovil i izraelský opoziční lídr Benny Gantz, podle něhož stažení izraelských jednotek v tuto chvíli ztíží pozici Izraele a pomůže Hizballáhu obnovit síly. Kritika zní i od starostů obcí na severu Izraele, které musely být před rokem evakuovány kvůli přeshraničnímu ostřelování izraelské armády s Hizballáhem. Už v pondělí dohodu označili starostové dvou obcí za „kapitulaci“, o den později se proti ní postavil starosta další obce.
Biden: Otevírá se cesta k trvalému ukončení konfliktu
„Má jít o trvalé zastavení nepřátelských akcí,“ přiblížil prezident USA Biden. „To, co zbylo z Hizballáhu a z dalších teroristických organizací, již nebude moci ohrožovat izraelskou bezpečnost,“ dodal končící demokratický prezident, kterého v lednu nahradí v Bílém domě republikán Donald Trump.
V projevu v Bílém domě Biden také prohlásil, že dohoda otevírá cestu k trvalému ukončení konfliktu, v němž za více než rok zahynuly tisíce lidí.
Biden spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem uvedli, že dohoda vytvoří podmínky potřebné pro návrat klidu do Libanonu a že Francie a USA budou pracovat na tom, aby bylo příměří realizováno v plném rozsahu.
Macron příměří označil za „šanci pro Libanon, které je potřeba využít“, citovala agentura DPA. Krizemi zmítané zemi nabídne klid zbraní možnost trvalé stabilizace, dodal.
Spojené státy se podle Bidena nyní soustředí na dosažení příměří v Pásmu Gazy, kde Izrael bojuje proti teroristickému hnutí Hamás. USA tak podle něj budou činit společně s Tureckem, Egyptem, Katarem, Izraelem a „dalšími zeměmi“. Washington prý bude rovněž usilovat o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.
Libanonský ministr zahraničí Abdalláh Bú Habíb tvrdí, že libanonská armáda je připravena nasadit v jižním Libanonu nejméně pět tisíc vojáků a že Spojené státy by mohly hrát roli při obnově infrastruktury zničené izraelskými údery.
Jen několik okamžiků poté, co Biden ohlásil dohodu o příměří, otřásly libanonskou metropolí Bejrútem nové exploze. Podle syrských médií Izrael provedl v úterý večer provedl také útoky na dvojici hraničních přechodů mezi Libanonem a Sýrií.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek ve vysílání ČT24 uvedl, že izraelská společnost v nejnovějších průzkumech ukazuje ohledně ujednaného příměří rozpačitost. „Obecně platí, že Izraelci jsou podle čerstvého průzkumu rozděleni zhruba na třetiny. Třetina proti, třetina pro a třetina neví,“ vysvětlil Borek s tím, že názory na příměří zřejmě nekopírují politické rozložení sil. Netanjahu se nyní podle Borka snaží oslovit právě nerozhodnutou třetinu obyvatelstva.
Blízkovýchodní zpravodaj David Borek o reakcích Izraelců na příměří s Hizballáhem (zdroj: ČT24)
Po zasedání bezpečnostního kabinetu se ministerský předseda podle zpravodaje odebral na schůzku se starosty severoizraelských obcí, kde se je pokusil přesvědčit, že dohoda o příměří je správný krok. Minimálně jeden ze starostů však podle Borka přesvědčen není – starosta města Metula David Azoulai.
Jím spravovaná obec je podle zpravodaje jednou z nejpředsunutějších v severním Izraeli. „Azoulai řekl, že ta dohoda je od počátku špatná a že Netanjahu pouze řečnil,“ popsal Borek, podle kterého vyjádřil Azoulai obavu, že „stovky metrů od domovů Izraelců v Metule budou za pár týdnů opět libanonští civilisté, kteří ale fandí Hizballáhu a které může Hizballáh využít jako zástěrku pro to, aby opět do jejich civilních domů rozmisťoval své zbraně“.
Libanonský prozatímní premiér Nadžíb Míkátí na síti X uvedl, že mezinárodní společenství by mělo neprodleně jednat a zajistit dohodnutý klid zbraní.
„Situace po roce 2006 se nebude opakovat“
Podrobnosti navrhované dohody jsou podle BBC nejasné, ale předpokládá se, že bude vycházet z podmínek rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701, která v roce 2006 ukončila válku mezi Izraelem a Hizballáhem.
Rezoluce mimo jiné požadovala, aby Hizballáh stáhl své bojovníky a zbraně z oblasti mezi takzvanou Modrou linií – neoficiální hranicí mezi Libanonem a Izraelem a řekou Lítání, která se nachází asi třicet kilometrů severně od hranice. Izrael tvrdí, že takové podmínky nebyly nikdy dodrženy, zatímco podle Libanonu Izrael porušoval podmínky, když nad jeho území vysílal vojenské letouny.
BBC s odkazem na nejmenovaného západního diplomata uvádí, že během současných rozhovorů vedených Spojenými státy bylo libanonským úřadům jasně řečeno, že situace po roce 2006, kdy bylo Hizballáhu umožněno vybudovat podél hranice rozsáhlou infrastrukturu, se už nebude opakovat.
Jedním z klíčových bodů se tedy podle BBC zdá být zavedení dohody do praxe. USA povedou monitorovací výbor pěti zemí, zatímco mírové síly OSN na jihu Libanonu (Unifil) budou posíleny.
Jih Libanonu by měla střežit tamní armáda
Během šedesátidenního příměří se očekává, že libanonská armáda rozmístí na jihu pět tisíc vojáků, a to i přes otázky ohledně jejich role při prosazování případné dohody a toho, zda se v případě potřeby postaví Hizballáhu, který má potenciál vyostřit napětí v zemi, kde panují hluboké vnitřní rozpory.
Libanonská armáda také podle BBC uvedla, že nemá zdroje – peníze, lidi a vybavení na to, aby své závazky vyplývající z dohody splnila. Takové obavy však pravděpodobně zmírní příspěvky některých mezinárodních spojenců Libanonu. Zmiňovaný západní diplomat dodal, že libanonské úřady uznaly, že věci se musí změnit a že k tomu existuje politická vůle.
Znesvářené strany o dohodě diskutovaly nepřímo, místo Hizballáhu vedl jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí. V Izraeli a Libanonu minulý týden jednal americký zmocněnec Amos Hochstein.
