V Česku a na Slovensku jsou přijímací zkoušky pro uchazeče a jejich rodiče náročným obdobím plným nejistoty. Volba správného oboru je pro mnohé klíčová. V roce 2025 nadále dominují víceletá gymnázia a střední školy s ekonomickým zaměřením. Slováci se však na rozdíl od Čechů shodují, že míst na gymnáziích a lyceích bude dostatek.
Zájem uchazečů o technické obory každoročně roste v průměru o tři procenta, což potvrzuje i aktuální statistika. Meziročně se zvýšil také počet přihlášek na střední odborná učiliště s maturitou, kam se hlásí 18 402 žáků, což je o 1600 více než v loňském roce. Růst zájmu zaznamenaly také nástavbové obory a odborná učiliště bez maturity. Mezi nejžádanější nematuritní obory patří především mechanik opravář motorových vozidel, kuchař-číšník a kadeřník, které lákají svou praktickou orientací a perspektivou uplatnění na trhu práce.
Srovnání počtu přihlášek na nematuritní obory v České republice. | Foto: Aktuálně.cz
Trend rozvoje elektromobility a čipů u aut se odráží i o zájem o obor, jako je autoelektromechanik nebo autotronik (opravář elektronických a elektromechanických systémů v automobilech). Zde Cermat zaznamenal meziroční nárůst v počtu přihlášených o desetinu. Vzrostl i počet uchazečů, kteří si tyto obory dávají jako prioritu číslo jedna.
Alespoň jednu přihlášku do oborů s výučním listem bez maturity si podalo letos 39 procent uchazečů.
Česká gymnázia mají plno
Alespoň jednu přihlášku do maturitního oboru si v Česku podalo 77 procent uchazečů. Maturitní obory letos tvoří 66,1 procenta všech nabízených kapacit na středních školách. Do čtyřletých a kratších oborů se přihlásilo kolem 132 500 žáků, což je zhruba o 2800 dětí více než loni.
Podle průzkumu společnosti PAQ Research třetina rodičů chce pro své dítě všeobecnou střední školu. Ty ale reálně pojmou jen necelou pětinu deváťáků. Kdyby rodiče nemuseli taktizovat, zájem o gymnázia a lycea bude mít polovina z nich, ukázala sonda.
Na přání rodičů pozitivně reagovalo ministerstvo školství, které chce v krajích zvýšit podíl všeobecných středoškolských oborů. Tento záměr se ale v mnoha krajích plní pouze formálně. Některé kraje jej dokonce nezohledňují vůbec a prohlašují oborovou nabídku za dostatečnou. Výjimku tvoří pouze Praha a Středočeský kraj. Nejvíce se vůči požadavkům ministerstva vymezuje Plzeňský a Moravskoslezský kraj.
Slovenský strop na gymnazisty
Trnavský a Trenčínský kraj stanovily limit pro podíl studentů na gymnáziích na maximálně 20 procent. Cílem je podpora odborného vzdělávání z evropských fondů ve vybraných krajích. Podle slovenských politiků je potřeba podpořit manuální a technické profese, které v současnosti chybí na trhu práce.
„Na seznamu jsou obory jako chemik operátor, biotechnologie a farmakologie, praktická sestra, ale i obráběč kovů, zedník, řezník nebo krejčí,“ upřesnila Natália Petkáčová, mluvčí Trnavského samosprávného kraje.
„Demografická křivka nemá výraznou tendenci růst a dětí do škol nepřichází více. Plány nastavujeme tak, aby se žáci vzdělávali pro trh práce,“ uvedla Lenka Kukučková z oddělení komunikace Trenčínského samosprávného kraje.
Slovenští politici se na rozdíl od českých shodují, že míst na gymnáziích bude dostatek. „Dokonce se v některých letech stává, že gymnázia, zejména v malých městech, nejsou po prvním kole přijímacích zkoušek naplněna. Proto žák, který se nedostane na gymnázium v prvním kole, má stále možnost být přijat na jiné gymnázium v jiném městě,“ tvrdí Daša Jeleňová, vedoucí oddělení komunikace Prešovského samosprávného kraje.
„Počet míst je z pohledu samosprávného kraje dostatečný,“ ujistila pak Lucia Forman, mluvčí Bratislavského samosprávného kraje. Podle ní střední odborné školy poskytují kvalitní vzdělání a nabízejí studium i pro šikovné studenty. Odborné vzdělávání je skutečně na Slovensku na mírném vzestupu. Od slabších ročníků v letech 2022 a 2023 dochází k meziročnímu nárůstu o stovky žáků na oborech elektrotechnika, aplikovaná chemie a automechanik.
„Ačkoli v současnosti stále převažuje vysoký zájem o studium na gymnáziu, postupně dochází ke zvyšování zájmu o odborné vzdělávání, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií. Narůstá také zájem žáků o elektrotechniku,“ uvedla Katarína Strojná, mluvčí předsedy Košického samosprávného kraje.
Deváťáci mají podle ní zájem také o studium na obchodní akademii či zdravotnických školách. Z oborů zaměřených na služby se chtějí stát hlavně kosmetičkami-vizážistkami či kadeřníky.
Kam na vysokou? Společná podpora technického vzdělávání
Středoškolské a vysokoškolské technické obory jsou dlouhodobě předmětem zájmu automobilových firem. Akademici z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě a Škoda Auto Vysoké školy přišli s návrhem strategického rámce vysokoškolského vzdělávání pro sektor automotive, aby lépe reagovalo na potřeby trhu.
„Tento projekt a jeho výsledky jsou plně v souladu s aktuálními diskusemi a cílem klást větší důraz na technické vzdělávání v České republice pro zvýšení konkurenceschopnosti, i například s konkrétní potřebou tisíců specialistů pro oblast jaderné energetiky a příbuzné obory,“ říká rektor Škoda Auto Vysoké školy Ondřej Krejcar.
Výsledkem projektu jsou inovace stávajících a tvorba nových studijních programů. Hlavním cílem bylo vytvoření systematické spolupráce mezi vysokými školami a automobilovým sektorem. Tyto iniciativy mají za cíl připravit absolventy na výzvy, jako jsou vozidla s nulovými emisemi, konektivita, autonomní řízení, umělá inteligence a digitalizace, čímž se podle odborníků posílí konkurenceschopnost českého automobilového průmyslu.
„Chceme dělat to, co nás baví“
„Na 93 procent respondentů uvedlo jako důležité kritérium zájem o obor a jen 35 procent dostupnost školy,“ řekla analytička společnosti Scio Lenka Fiřtová. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median ve spolupráci se společností Scio, který proběhl mezi českými a slovenskými středoškoláky.
Čeští středoškoláci nejčastěji vybírají školy podle toho, aby po studiu našli dobré uplatnění a připravili se na budoucí kariéru, vyplývá z průzkumu. Jde o rozhodující kritérium pro 86 procent oslovených. Uplatnění hraje roli i mezi nedostatkovými humanitními obory, jako je například psychologie. Zájem o ni projevilo na 66 procent respondentů.
