Končící ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) čelí tvrdé kritice kvůli superdávce. Revoluční změna v podobě sloučení čtyř podpor do jedné má vytlačit ze záchranné sociální sítě státu ty, kteří podporu sice čerpají, ale nepotřebují ji. Podle některých kritiků ale změna příliš oseká dávky i těm nejpotřebnějším. Jurečka to odmítá.
O superdávku mohou lidé žádat od letošního října, až do dubna ale budou pobírat dávky podle starého systému.
Nový systém přináší hned několik přísnějších podmínek pro čerpání peněz od státu.
Vedle například majetkového testu se omezuje i to, kolik může domácnost utratit za nájem. Pokud utratí víc, výši dávky už to neovlivní.
Co je superdávka?
Čtyři dosavadní sociální dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – nahradí jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Bude mít celkem čtyři složky – živobytí, bydlení, bonus na dítě a pracovní bonus. Podle odhadů ministerstva práce se dávka bude týkat zhruba 400 tisíc domácností a celkem asi 850 tisíc lidí.
„Upozorňujeme na to, že tyto takzvané normativy na bydlení jsou nastaveny příliš nízko,“ říká Mikoláš Opletal, sociální pracovník z Platformy pro sociální bydlení.
„Když se podíváte, za kolik jsou v Praze nebo v Brně nájmy, a když se podíváte, že ten strop ministerstva práce se pohybuje kolem třinácti tisíc pro domácnosti o třech osobách, tak to absolutně neodpovídá,“ řekl deníku Aktuálně.cz Opletal.
„Nejhůř to vychází na pracující domácnost s příjmem mezi minimální mzdou a třiceti tisíci,“ popisuje Opletal. Tedy právě na nízkopříjmové domácnosti.
Jde o desítky tisíc lidí, kteří podle Opletala přijdou o tisíce korun měsíčně.
Například samoživitelka žijící v nájmu ve Zlíně s čistým příjmem 21 555 korun spadá do kategorie těch, co si pohorší. Zatímco teď pobírá státní sociální podporu, která zahrnuje přídavek na dítě a příspěvek na bydlení, ve výši 8407 korun, nově dostane jen 6105 korun coby superdávku, ukazuje čísla Opletal.
„Ti lidé pak odejdou z města a půjdou k obchodníkům s chudobou,“ varuje. „Jaká část lidí si pohorší, to se teď propočítává, dělá to společnost PAQ Research a data by měla být v půlce prosince,“ upřesňuje Opletal.
O tom, že superdávka není nastavena spravedlivě, mluvil už dřív i budoucí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). A řekl, že ji bude chtít změnit.
Čekáme na data
„Nejprve počkáme na data a vyhodnotíme je,“ říká teď Juchelka. První data prý budou dispozici příští rok na podzim.
„V situaci, kdy není vyplacená jediná superdávka a teprve se sbíhají žádosti, říkat, že někdo ze systému vypadne nebo přijde o peníze, je nezodpovědné,“ říká ministr práce v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jurečka zdůrazňuje, že systém podpory byl nastaven příliš plošně a superdávka to má změnit.
„Už nebudeme posílat peníze daňových poplatníků, kteří každé ráno jdou práce, do domácnosti v Praze, které mají čistý příjem 60 tisíc měsíčně i více. To je realita,“ řekl Jurečka v pořadu Michaely Jílkové Máte slovo.
Jurečka odmítl, že by se lidé dostávali kvůli superdávce do potíží.
„Existují zranitelné skupiny, například samoživitelky s malými dětmi, invalidé nebo důchodci,“ vysvětloval už dřív Jurečka. Ty budou mít podle něj podporu vyšší.
Jenže právě popsaný příklad samoživitelky ze Zlína ukazuje, že tato maminka do zranitelné skupiny nepatří, její dítě je totiž starší šesti let.
Podle Jurečky má ale stát dostatek nástrojů, aby lidem v nouzi pomohl. Končící ministr také připustil, že je to právě stát, který významně pomohl tomu, že ceny nájmu v Česku vzrostly.
„Nájemné v poměrně vybydlených pavlačových domech v Ústí nad Labem je nejdražší bydlení ve městě a stát to kombinací příspěvku a doplatku na bydlení komplet zaplatí, což pomáhá roztáčet ceny nájmů v České republice,“ vysvětluje Jurečka, proč bylo nutné systém sociálních dávek změnit.
„Nebudeme lidem přispívat na druhý byt,“ reagoval také Jurečka na praxi, která byla běžná.
„My jsme platili úplně nesmyslné částky. Máme například budovu v Brně, kde se za deset let vyplatilo přes padesát milionů korun,“ uvedl odcházející ministr s tím, že to umožňovalo nastavení systému.
Ekonom Daniel Bárta z Národní rozpočtové rady dává Jurečkovi za pravdu.
„Lidé s průměrnou mzdou čerpají úplně stejnou dávku jako lidé v nouzi, žijící například na ubytovnách, to je ta absurdita toho starého systému,“ poznamenal Bárta.
„Nedává smysl, aby stejná dávka pokrývala 60 procent ekonomiky,“ řekl Bárta ve zmíněném pořadu.
Na čtyři sociální dávky, které se slučují do jedné superdávky, dosud stát vydal asi třicet miliard korun ročně. Jenom za dávky na bydlení to bylo přes dvacet miliard korun.
