Uchazeči o studium na českých vysokých školách letos opět podali více přihlášek než minulý rok. Někde je zájem rekordní, uvedly oslovené univerzity. Na Univerzitu Karlovu v Praze už přišlo o 4,5 procenta a na Masarykovu univerzitu v Brně o téměř pět procent přihlášek více než minulý rok. Největší nárůst, o šestnáct procent, zaznamenala Česká zemědělská univerzita v Praze.

Studenti podávají přihlášky hlavně na lékařské a společenskovědní obory, ale také na nové programy jako kriminalistika nebo trenérství. Za nárůstem stojí podle ministerstva školství jak silné populační ročníky, tak vyšší počet přihlášek od jednoho studenta.

„Já jsem si podala tři přihlášky, ale vím, že oproti mým spolužákům je to ještě málo. Někdo si podává třeba sedm osm přihlášek, aby se aspoň někam dostal,“ popsala studentka Klára Seidlová z Benešova. „Vnímala jsem to už dřív, kdy moji kamarádi a spolužáci měli problém se dostat na střední školu, protože ten náš ročník 2006 je silný. Teď na ty vysoké školy je to znát ještě víc. Cítím, že bude problém se na ty obory dostat,“ dodala.

„Určitě vnímám, že ten zájem je letos enormní. Ten přetlak cítí hlavně spolužáci, kteří se hlásí na medicínu,“ potvrdil letošní maturant Michal Jindra z Bruntálu.

Více přihlášek i uchazečů

Univerzita Karlova, nejstarší a největší univerzita v Česku, eviduje více než 68 tisíc přihlášek, což je o téměř 3 tisíce více než loni a nejvíce v historii školy. Od roku 2020 se celkový počet podaných přihlášek na Univerzitu Karlovu zvýšil o více než deset tisíc.

Masarykova univerzita letos přijala 43 701 přihlášek, což je téměř o dva tisíce více než minulý akademický rok a nejvíce od roku 2016. Zvyšuje se také počet uchazečů, letos se hlásí o zhruba sedm set studentů více než loni.

Výrazný nárůst zaznamenala také Česká zemědělská univerzita v Praze. „Do bakalářských a magisterských studijních programů bylo zatím podáno zhruba 22 tisíc přihlášek, což je nárůst o šestnáct procent oproti roku 2024,“ uvedl Jiří Remeš, prorektor pro pedagogickou činnost ČZU.

Mírně se snížil počet přihlášek podaných na Univerzitu Palackého v Olomouci. Na většině univerzit však není počet přihlášek ještě kompletní. Někde ještě nevypršel řádný termín, jinde se otevírají dodatečná přijímací řízení.

Vede lékařství, právo a psychologie

Nejžádanější zůstávají lékařské obory. Potvrzují to obě největší univerzity. Podle informací Univerzity Karlovy i Masarykovy univerzity je již tradičně největší zájem právě o obory, jako je všeobecné nebo zubní lékařství. „Na všeobecné lékařství přijímáme každého třetího uchazeče a šance zůstane podobná i pro následující akademický rok, na zubní lékařství a fyzioterapii je šance o něco nižší,“ popsala mluvčí 1. lékařské fakulty UK Veronika Ležatková.

Mezi dlouhodobě oblíbené obory na Univerzitě Karlově patří právo a právní věda, psychologie nebo společenskovědní obory. Stejný trend pozoruje podle mluvčího Radima Sajbota také Masarykova univerzita.

Rekordní počet přihlášek na Univerzitě Karlově letos zaznamenala Fakulta sociálních věd. Přijala celkem 8177 přihlášek, o 907 více než loni. Výrazný nárůst zaznamenal program teritoriální studia, kde se počet přihlášek oproti roku 2019 zdvojnásobil. „Vysoký počet přihlášek přirozeně zvyšuje konkurenci mezi uchazeči a může vést ke zvýšení hranice pro přijetí,“ vysvětlila Malvína Krausz Hladká, proděkanka pro studijní záležitosti na FSV UK.

Roste zájem o technické i nové obory

Stoupá také obliba technických oborů. „Zájem uchazečů o studium na ČVUT se od covidu setrvale zvedá,“ potvrdila Kateřina Veselá z tiskového oddělení ČVUT (České vysoké učení technické). Vysoké učení technické v Brně letos přijalo 13 336 přihlášek do bakalářského studia, což je nejvíce za posledních deset let. O studium má zájem také více žen. Například na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií vzrostl podle mluvčí Kamily Šmídkové meziročně počet dívčích uchazeček o více než pětinu.

Zvýšený zájem dívek potvrdilo i ČVUT. „Ten trend v čase určitě stoupá. Na ČVUT oproti minulosti studuje více dívek, například na Fakultě biomedicínského inženýrství je dívek většina,“ doplnila Veselá.

Masarykova univerzita hlásí vysoký zájem také o nové obory, například o kriminalistická studia na Právnické fakultě. „Je to sedmý nejžádanější obor na univerzitě, ačkoli je úplně nový. To je opravdu nevídané,“ vysvětlil Sajbot. Skokový nárůst přihlášek zaznamenala také Fakulta sportovních studií, konkrétně nové obory trenérství nebo management sportu. O 34 procent naopak klesl zájem o ruská studia na Filozofické fakultě.

Silné ročníky maturantů

„Hlavními důvody tohoto trendu jsou demografický vývoj a také snaha uchazečů zvýšit své šance na přijetí – typicky podáváním více přihlášek na různé obory či školy,“ vysvětlila rostoucí počty přihlášek na vysoké školy mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.

Podle demografické křivky statistiků bude počet maturantů růst minimálně do roku 2027. Právě tento rok ministerstvo podle strategického záměru z roku 2020 očekává nejpočetnější ročník devatenáctiletých za poslední roky.

Podíl.
Exit mobile version