Aktual.: 14.08.2024 15:54
Praha – Příčina otoků nohou a dušnosti může být ve špatně fungující trojcípé srdeční chlopni. Běžně se léčí podáváním léků, možností je i oprava stávající chlopně pomocí svorek. Některým pacientům, kterým jiná léčba nepomohla, mohou lékaři dát místo jedné nefunkční chlopně dvě nové umělé. Novinářům to dnes řekl intervenční kardiolog David Zemánek z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který provedl jednu z prvních takových operací v ČR. Zdravotní pojišťovny je zatím běžně nehradí, lékaři musí žádat o výjimku.
Sedmasedmdesátiletá pacientka, kterou operovali ve VFN před třemi měsíci, trpěla posledních osm let otoky nohou, dušností, neustálým pocitem plného břicha, únavou a dalšími potížemi, které se postupně zhoršovaly.
„Je to relativně hodně časté onemocnění, byť velká část lidí ho má v mírné formě a příliš jim nevadí,“ popsal Zemánek. Objevit se může u zhruba tří až čtyř procent populace, ve vyšším věku častěji. Lidé, kterým začnou otékat nohy bez zjevné příčiny a budou se zadýchávat, by podle něj měli vyhledat lékaře, specialista kardiolog pak udělá echokardiografické vyšetření, které případné problémy s trojcípou chlopní odhalí.
Lékaři se podle něj často soustředí spíš na činnost ostatních srdečních chlopní, které krví zásobují tělo. Špatné fungování této chlopně mezi pravou srdeční síní a pravou srdeční komorou vede k tomu, že se krev pacientům vrací z pravé komory do těla.
Pomoci jim mohou dvě umělé chlopně voperované do dolní a horní duté žíly. Spolu s třemi vlastními, jednou vlastní nefunkční tak mají pacienti po této operaci, kterých je v ČR zatím pět, v těle chlopní šest. „Když jim dáme dvě nové chlopně do žil, tak nevyřešíme jejich problém, srdce je pořád nemocné, ale chrání to před tím, aby se vyšší tlak přenášel do těla,“ vysvětlil.
Náhrady se „pěstují“ z buněk vepřového nebo hovězího srdečního obalu, který tvoří přímo chlopeň, a kovové mřížky, která se roztáhne a drží se na místě v žíle. Tu do těla lékaři vloží pomocí katetru při celkové anestezii, operace trvá zhruba hodinu a půl a zdravotní pojišťovnu stojí přibližně 800.000 korun. Letos by ve VFN mohli operovat zhruba ještě dva až tři nemocné, záleží na schválení pojišťoven. Do budoucna by zákrok mohlo v celé ČR využít 20 až 40 pacientů ročně.
Podle Zemánka by se možná už do roka mohla objevit ještě novější metoda, která by nahradila přímo nefunkční chlopeň. Nebude ale vhodná pro všechny pacienty, protože jejich srdce už jsou poškozená a kompletní „opravu“ by nemusela zvládnout. Bez léčby pacienti umírají na srdeční selhání.
