Izraelská armáda prohlásila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení. Tvrdí, že také zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes sedmdesát lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit. O víkendu pokračovala také jednání o příměří.
Saúdskoarabská televize al-Arabíja s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že jednání v Kataru přinesla pokrok a dohody by mohlo být dosaženo už příští týden. Podobně optimistické zprávy se ale objevovaly také před koncem roku. Jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás zprostředkovávají už přes rok Spojené státy, Egypt a Katar.
Server The Times of Israel (ToI) napsal, že nejmenovaní izraelští činitelé k víkendovým jednáním v Dauhá uvedli, že jsou „opatrně optimističtí“ a že dohoda by mohla být uzavřena v příštích týdnech. Podle ToI na Hamás tlačí katarští a egyptští vyjednávači, a to i vzhledem k chystané výměně v Bílém domě. Úřadu amerického prezidenta se má 20. ledna ujmout republikán Donald Trump, který před měsícem pohrozil „peklem“ na Blízkém východě všem, kdo „páchají zvěrstva proti lidskosti“, pokud do jeho nástupu do úřadu nebudou propuštěna rukojmí držená od října 2023 palestinskými ozbrojenci v Pásmu Gazy.
Jednou z překážek v jednáních o příměří je podle serveru ToI odmítání Hamásu poskytnout Izraeli seznam rukojmí, které by propustil v první fázi příměří. V ní by měly být propuštěny ženy, muži starší padesáti let a mladší muži ve vážném zdravotním stavu. V zajetí zůstává asi stovka rukojmí, z nichž ale nejméně tři desítky už zřejmě nežijí. Rukojmí ovšem nedrží jen Hamás, s nímž Izrael nepřímo jedná, ale i další palestinské teroristické skupiny.
Válku v Gaze začal Hamás 7. října 2023 útokem na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na dvanáct set lidí a asi 250 osob unesli. Odvetná ofenziva židovského státu zničila Pásmo Gazy masivním bombardováním a podle tamních úřadů, ovládaných Hamásem, při ní k 5. lednu zemřelo 45 805 Palestinců. Zraněno bylo 109 064 obyvatel oblasti, dodává agentura Reuters. Na 1,9 milionu z 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy muselo opustit domovy. Drtivá většina z nich se tísní v malé „bezpečné zóně“, kde Palestinci přežívají v katastrofálních podmínkách, a kde podle úřadů OSN také není bezpečno.
Izraelským vojákům v zahraničí hrozí soudy
Brazilský federální soud před několika dny nařídil místní policii zahájit vyšetřování izraelského vojáka, který byl v té době v této jihoamerické zemi na dovolené. Vyhověl tak žádosti nevládní organizace Hind Rajab Foundation (HRF), která má sídlo v Belgii a která vojáka viní z válečných zločinů. Server ToI napsal, že voják, jehož jméno média neuvádí, nebyl zatčen a urychleně opustil Brazílii.
„Vyzval jsem ho, ať okamžitě uteče,“ řekl podle ToI vojákův otec, který potvrdil, že jeho syn už není v Brazílii. „Doufám, že se dostane bezpečně domů. Musíme ale zajistit, aby pravda vyšla najevo. Není to podezřelý, je to voják, který si prošel peklem,“ dodal otec.
Podle ToI tento muž přežil masakr teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023 na hudebním festivalu nedaleko hranic Pásma Gazy.
Podle organizace HRF je však voják podezřelý z válečných zločinů, protože se prý podílel na ničení obytných budov v Pásmu Gazy pomocí výbušnin mimo bojové operace, a měl by být proto zatčen a vyšetřován. Ke stížnosti se přidaly i rodiny, jejichž domy byly v Pásmu Gazy zničeny.
Podle deníku The Jerusalem Post podala tato organizace už více stížností na izraelské vojáky, když pobývali v cizině, například v Nizozemsku či Spojených arabských emirátech. Španělská agentura Europa Press v neděli napsala, že podobnou žádost o zahájení vyšetřování jiného izraelského vojáka kvůli údajným válečným zločinům podala HRF v Chile.
Na zprávu reagoval v neděli i izraelský opoziční lídr Jair Lapid, podle něhož je za to zodpovědná izraelská vláda. „Skutečnost, že izraelský voják musel utéct z Brazílie, aby se vyhnul zatčení za to, že bojoval v Gaze, je obrovské politické selhání nezodpovědné vlády,“ vzkázal kabinetu Benjamina Netanjahua. Podle Lapida by se takový případ nestal, kdyby Netanjahu vytvořil státní komisi k vyšetřování událostí ze 7. října 2023, což premiér odmítá udělat, dokud neskončí válka.
Zatčení by mělo v některých zemích hrozit i Netanjahuovi, na něhož loni v listopadu vydal zatykač Mezinárodní trestní soud také kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.
