Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.

V Česku až 81 procent respondentů sdělilo, že by bránilo svou zemi, pokud by byla napadena. Lepší výsledek zaznamenalo jen Polsko, kde se podobně vyslovilo 84 procent dotázaných. V každé ze zkoumaných zemí bylo v průzkumu osloveno letos v únoru a v březnu tisíc respondentů, jejich výběr odpovídal složení populace.

„Slovensko je výjimkou v celém regionu, neboť jen 49 procent lidí by šlo bojovat za vlastní zemi,“ upřesnila analytička Centra pro demokracii a odolnost Globsecu Katarína Klingová.

Podle výsledků průzkumu souhlasí ve zkoumaných státech v průměru 73 procent respondentů s tvrzením, že jejich země by měla navyšovat výdaje na obranu. Vůbec nejvíce dotázaných (92 procent) souhlasilo s tímto tvrzením v Polsku. V Česku tento postoj zastává 74 procent respondentů. Růst výdajů na obranu naopak podporuje pouze 63 procent dotázaných Slováků. Nižší podporu mělo tvrzení už jen v Estonsku, kde se pro něj vyslovilo 62 procent respondentů.

V šesti z devíti zkoumaných států podporuje více než osmdesát procent respondentů tvrzení, že jejich země by měla dělat více v oblasti nabídky dobrovolné vojenské služby. I v tomto případě byla nejvyšší podpora u polských respondentů, z nichž s tvrzením souhlasilo 89 procent. V Česku by o něco podobného stálo 81 procent dotázaných. Nejmenší podporu mělo toto tvrzení v Maďarsku, kde se s ním ztotožňuje pouhých 65 procent respondentů. Na Slovensku se pro větší aktivitu státu v oblasti nabídky dobrovolné vojenské služby vyslovilo 68 procent dotázaných.

Postoje k Ukrajině

V Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku si podle průzkumu většina obyvatel myslí, že poskytování vojenské podpory Ukrajině, která se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi, prodlužuje válku. V Česku má tento názor 45 procent lidí.

Dodávky zbraní Kyjevu kritizují například nynější vlády v Bratislavě a Budapešti. Slovensko v této záležitosti změnilo postoj po předloňském nástupu nynějšího kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), který zastavil vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.

Z uvedených devíti zemí pouze na Slovensku většina (52 procent) obyvatel soudí, že by se Ukrajina měla v zájmu nastolení míru vzdát části svého území. Stejný postoj má v průzkumu 38 procent Čechů. Rusko nyní okupuje asi pětinu Ukrajiny. „Každým rokem se ukazuje, že Češi a Slováci si nejsou podobní. Propast mezi oběma bratskými zeměmi začíná být mnohem větší,“ komentovala Klingová výsledky analýzy, kterou Globsec sestavil již podesáté.

Rusko a Čína jako bezpečnostní hrozby

Více než polovina Čechů považuje Rusko a Čínu za bezpečnostní hrozbu, vyplývá z průzkumu. Na Slovensku má Rusko za hrozbu polovina respondentů, Čínu pouze třetina. V tuzemsku jen třetina lidí věří dezinformacím a konspiracím, zatímco v některých jiných zemí to byla více než polovina obyvatelstva, stojí ve zprávě Globsecu.

A zmiňuje také, že většina obyvatel regionu podporuje členství své země v EU a NATO, stejně jako navyšování výdajů na obranu. Naopak méně než polovina respondentů si myslí, že případné členství Ukrajiny v EU by ekonomicky prospělo jejich vlasti.

Podíl.
Exit mobile version