
Začátkem tohoto týdne se ve švédském tisku objevila zpráva, že tamní policisté vyšetřují pokus o sabotáž čerpadel, který, nebýt včasné reakce, mohl zastavit dodávky vody pro celý ostrov Gotland. Ten vzhledem ke své strategické poloze zhruba uprostřed Baltského moře představuje klíčové území pro bezpečnost nejen Švédska, ale i celé Severoatlantické aliance.
Švédští vojáci cvičí na ostrově Gotland, aby mohli bránit strategickou základnu NATO v Baltu. | Video: Reuters
Vojenská poučka zní jasně: Kdo kontroluje Gotland, ovládá Baltské moře. V oblasti přitom k sobě mají blízko státy Severoatlantické aliance a Ruska. Dle expertů se Rusové mohou po vodě na Gotland dostat za pár hodin z Petrohradu a ještě blíže – zhruba 330 kilometrů – to mají z ruské exklávy Kaliningrad, sídla ruské Baltské flotily. Stíhacími letouny to pak zabere pár minut.
Foto: Aktuálně.cz
V případě úspěšné invaze na 60tisícový Gotland by nepřítel mohl při následném rozmístění protivzdušných raketových systémů a úspěšném nasazení protilodních střel snadno ochromit námořní i leteckou dopravu v celé oblasti Baltského moře. A následně ohrožovat i pevninská území států NATO. Pod tlakem by se ocitli nejen Švédi a a Finové, ale zejména státy Pobaltí.
I proto Švédové po zahájení ruské invaze na Ukrajinu před třemi lety vyslali na ostrov stálé jednotky. Byl to zajímavý zvrat s ohledem na to, že v roce 2005 švédská armáda turisticky oblíbený ostrov s krásným pobřežím naopak zcela opustila. Geopolitická situace se však v průběhu let dramaticky změnila, a tak se vojáci vrátili.
Švédská obrana totiž dnes musí být podle vrchního velitele švédských ozbrojených sil Micaela Bydéna připravena tak, aby případný útok na Gotland zvládla odrazit sama, než přispěchají na pomoc další členské státy NATO. Švédsko do aliance vstoupilo loni v březnu, o vstup požádalo kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Jedno z nedávných cvičení na ostrově navštívili i zástupci prestižního amerického deníku The Wall Street Journal. „Počet vojáků na ostrově roste tak rapidně, že kdykoliv je postavena nová kasárna, hned se staví další,“ popisuje reportér Sune Engel Rasmussen. „Pokud Spojené státy nechtějí přebírat zodpovědnost, jak tomu bylo v průběhu času, nebude to už stejné NATO. S vojáky se cítíme bezpečněji,“ říká starostka Gotlandu Meit Fohlinová.
Voják na ostrově Gotland v Baltském moři. | Foto: Profimedia.cz
Podle velitele tamního regimentu Dana Rasmussena vojenské kapacity umožňují mít vliv na dění v oblasti. „Můžeme ovlivnit, co se děje ve vzduchu, na souši a i na moři,“ konstatuje. Švédové na ostrově disponují velice důmyslným a propracovaným systémem obrany, do něhož jsou začleněny třeba i tanky Leopard 2 či pásové obrněnce CV90 s nainstalovanými radary a automatickými kanony.
Chytrými manévry a se správným taktickým rozmístěním tak prý dokážou zabránit výsadku nepřátel. Na ostrově jsou rovněž podzemní sítě bunkrů, většina z nich vybudovaná během studené války.
Samotné Baltské moře je klíčovou oblastí i z toho důvodu, že se pod jeho hladinou nacházejí desítky datových a elektrických kabelů propojující evropské země. Několik z nich bylo v nedávné době poškozeno, mezi nimi koncem ledna letošního roku i kabel spojující Gotland s Lotyšskem.
Švédský ostrov je pak známý také jako místo spojené s Pipi Dlouhou punčochou, známou knižní postavou spisovatelky Astrid Lindgrenové. Literární hrdinka našla domov právě na Gotlandu a během natáčení stejnojmenného televizního seriálu se kulisami pro filmový domov Pipi – vilu Vilekulu – stal jeden z domů v ostrovním městečku Vibble.
Mohlo by vás zajímat: Šéf americké obrany vyloučil členství Ukrajiny v NATO v rámci mírového urovnání s Ruskem (13. 2. 2025)
Šéf americké obrany vylučuje členství Ukrajiny v NATO v rámci mírové dohody s Ruskem. | Video: Reuters