Nadpoloviční důvěru měly ještě obecní zastupitelstva. Naopak nejvýraznější část lidí vyjádřila nedůvěru vůči končící vládě a sněmovně, bývalému kabinetu Petra Fialy (ODS) nedůvěřovalo 55 procent respondentů a dolní komoře Parlamentu téměř dvě pětiny.
Průzkum se konal loni od 28. listopadu do 8. prosince a zúčastnilo se ho 1196 obyvatel Česka starších 15 let. Kvůli změně metodologie nejsou výsledky srovnatelné s výsledky předchozích průzkumů, upozornilo CVVM.
Prezidentovi loni ke konci roku rozhodně důvěřovalo 30 procent lidí a 28 procent mu spíše důvěřovalo, 14 procent dotázaných se k němu stavělo „tak napůl“ a nedůvěru mu vyslovilo 28 procent respondentů – 14 procent rozhodně nedůvěřovalo a 14 procent spíše.
Starostům a starostkám vyjádřilo rozhodnou důvěru 15 procent lidí a spíše jim důvěřovalo 43 procent, naopak nedůvěru volilo celkově 17 procent občanů.
Fialově vládě důvěřovala necelá třetina české veřejnosti, v tom sedm procent rozhodně a 22 procent spíše, naopak 55 procent lidí vládě nedůvěřovala – 21 procent spíše a 34 procent rozhodně. Poslanecké sněmovně vyjadřovala důvěru zhruba pětina občanů a 39 procent jí nedůvěřovalo. U Senátu vyjádřilo 38 procent občanů důvěru a nedůvěru třetina.
Společnost je podle CVVM nejvíc nejistá u Poslanecké sněmovny a krajského zastupitelstva. „V obou případech volí ‚tak napůl‘ shodně 38 procent lidí. Přitom jde o dvě instituce se stejnou mírou nerozhodnosti, ale s velmi odlišným celkovým obrazem,“ uvedli autoři průzkumu.
U krajského zastupitelstva byla důvěra přes dvě pětiny a nedůvěra 16 procent. Relativně vysoký podíl odpovědí „tak napůl“ se objevil ještě například u hejtmana, obecního zastupitelstva a Senátu, dodali autoři. To podle nich naznačuje, že u těchto aktérů má značná část veřejnosti spíš nevyhraněný postoj než jasnou důvěru či nedůvěru.
