„Aby konečně začali řešit budoucnost mladých lidí a ne jen zvyšovat důchody seniorům do nekonečného dluhu,“ vzkazuje jedna ze studentek politikům. Není sama. Průzkum mezi více než tisícovkou studentů starších 18 let ukazuje, že generace Z není pasivní – naopak. Sleduje politiku, věří v demokracii, podporuje Ukrajinu, důvěřuje prezidentovi a je spíše progresivní. Jen k vládě zůstává ostražitá.
Z odpovědí studentů v průzkumu společnosti GTS Alive (vydavatele průkazů ISIC/ITIC) vyplývá, že dnešní mladí lidé starší 18 let jasně podporují Ukrajinu. Podporu jí vyjádřilo 78,9 procenta respondentů, jen 0,9 procenta stojí na straně Ruska. A pokud by Rusko napadlo Estonsko? Téměř 80 procent mladých Čechů by souhlasilo s nasazením české armády při obraně spojenců v rámci NATO. „Putin pro mě ztělesňuje agresi a lež. Nechci, aby naše země byla na špatné straně historie,“ napsala jedna z respondentek.
Silné osobní vymezení ve vztahu k NATO je svázané rovněž s postojem k Evropské unii. Právě vnímání členství v EU je totiž nejčastějším faktorem, podle kterého se studenti rozhodují, koho volit. A to dokonce v 62 procentech případů. Následuje školství (59,9 procenta), zahraniční politika (58,9 procenta) a ekonomika (58,4 procenta). Důležitá je pro mladé také dostupnost bydlení (55,3 procenta).
Význam Evropy pro mladé voliče potvrzují i jejich komentáře k průzkumu: „Bez EU by náš stát nefungoval,“ napsal jeden z respondentů. Jiný doplňuje: „Potřebujeme politiky, kteří nás udrží v EU a nebudou podléhat nacionalismu.“ Několik studentů výslovně žádá politiky, aby přestali populisticky kritizovat unii a místo toho ji pomáhali reformovat. Mezi vzkazy se objevují i odkazy na ochranu evropských hodnot a spolupráci v bezpečnostní oblasti: „Bez NATO a EU jsme zranitelní,“ upozorňuje řada z nich.
Progresivní hodnoty, ekonomický střed
Studenti se v oblasti hodnot jasně přiklánějí k progresivnímu vidění světa: téměř polovina (47 procent) se identifikuje jako progresivní – podporují práva menšin, boj s klimatickou změnou a otevřenost vůči migraci. Jen 21,2 procenta se označuje za konzervativce. Zbytek se pohybuje někde mezi (30,1 procenta), případně nemá jasno.
Zajímavější je ale sebezařazení v rámci levopravého politického spektra a přístupu k ekonomice. Přes 43 procent mladých se označuje jako středoví voliči. Pravici podporuje 33 procent, levici 16,3 procenta. Znamená to, že i ti, kteří jsou otevření sociálním tématům, zároveň preferují spíše umírněný nebo liberální přístup k ekonomice.
Důvěra v prezidenta, skepse k vládě
Prezident Petr Pavel má mezi studenty vysokou autoritu – důvěřuje mu 85 procent respondentů. Vláda si ale už tak vysokou důvěru nezískala. Důvěřuje jí pouze 43 procent z nich, 32 procent vyjadřuje vyloženou nedůvěru a 25 procent neví. Necelá polovina dotázaných (40,8 procenta) uvedla, že by si přáli, aby současná vláda pokračovala i po říjnových volbách.
Komentáře respondentů odhalují nejen jejich názory, ale i očekávání: „Ať vláda konečně přestane přehlížet mladé voliče,“ píše jeden ze studentů. Další dodává: „Petr Pavel je slušný člověk, kterému věřím. Ostatní politici by se od něj mohli učit.“ Jiní výslovně upozorňují na ztrátu důvěry: „Nelžete a naroste vám páteř.“ Nebo: „Nejsme ovce, co jen odkývají, co jim předložíte.“
Znalost politického prostředí mezi studenty není nízká. Téměř polovina si vybaví tři až šest ministrů současného kabinetu, 14 procent jich zvládne jmenovat dokonce víc než sedm. To naznačuje, že mladí voliči nejsou jen „pasivní pozorovatelé“ – ale lidé, kteří se aktivně snaží orientovat ve veřejném prostoru.
Média, která formují generaci Z
Nejčastějším zdrojem politických informací jsou pro studenty online zpravodajská média (83,5 procenta) a sociální sítě (80,6 procenta). Televizi sleduje téměř polovina (48,6 procenta), podcasty poslouchá přes 32 procent. Mezi nejoblíbenější tituly patří ČT24, Seznam Zprávy, Deník N, Novinky.cz, ale i podcasty jako Kecy a politika, Vlevo dole nebo Vinohradská 12.
Vztah k médiím je u mladých kritický, ale ne zcela odmítavý. Důvěru v česká média má 40,3 procenta, dalších 48,8 procenta volí odpověď „něco mezi“ a jen 9,7 procenta deklaruje nedůvěru. Znamená to, že generace Z sleduje média, ale filtruje je s odstupem a porovnává různé zdroje.
Odkaz politikům: Myslete na budoucnost, ne na sebe
Do průzkumu se zapojilo přes tisíc studentů. Z toho více než 500 z nich připojilo i vzkaz politikům. Texty jsou často upřímné, kritické, ale zároveň promyšlené a s vizí.
„Aby se konečně přestali obávat nepopulárních reforem a začali jednat podle dlouhodobého plánu,“ napsal jeden z respondentů. Jiný výstižně shrnul frustraci z populismu: „Přestaňte se jen vymezovat vůči ostatním a konečně představte vlastní vizi.“
Velké množství výzev míří ke vzdělávání: „Aby přestali dělat změny ve školství chaoticky. Místo toho ať naslouchají učitelům i studentům.“ Další student navrhuje zřízení „zástupce mladých při ministerstvu školství“. Silně rezonují i mezinárodní postoje: „Aby podporovali Ukrajinu, EU a NATO. A hlavně se nenechali koupit Ruskem.“
Padla i naléhavá výzva směrem ke klimatu a vědě: „Zaměřte se na výzkum, investujte do budoucnosti a nebojte se říct pravdu o klimatické krizi.“ Více hlasů také žádá konec politiky strachu: „Přestaňte rozdělovat společnost, šířit nenávist a hrát na nejnižší pudy.“ Věcné, slušné i naštvané hlasy se shodují na tom, že politici by měli méně kalkulovat a více naslouchat.
Budoucnost politiky se odehrává právě tady
Mladí lidé nejsou k politice lhostejní. Většina z nich (80 procent) uvedla, že se o domácí politiku zajímá – buď „rozhodně“, nebo „spíše ano“. Své politické postoje jasně formulují. Tvrdí, že jsou schopni kriticky porovnávat informační zdroje, rozumějí politické struktuře a nebojí se mluvit o hodnotách.
