Humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a propuká tam hladomor, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů. Skupina vyzvala Izrael, aby do palestinské enklávy umožnil přístup všem mezinárodním nevládním organizacím, které tam chtějí poskytovat humanitární pomoc. Česko ani Německo jej nepodepsaly. Tuzemsku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
„Hladomor se odehrává před našima očima. Je nutné okamžitě jednat, abychom hladovění zastavili a zvrátili,“ uvedli ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí ve společném prohlášení.
„Vyzýváme izraelskou vládu, aby povolila všechny dodávky pomoci mezinárodních nevládních organizací (NGO) a umožnila nezbytným humanitárním organizacím vykonávat jejich činnost… Všechny hraniční přechody a trasy musí být využity k tomu, aby do Gazy mohla proudit pomoc, včetně potravin, výživových doplňků, přístřešků, paliva, čisté vody, léků a zdravotnického vybavení,“ píše se v prohlášení.
Česko podpis nepřipojilo
Prohlášení podepsali ministři zahraničí Austrálie, Belgie, Kanady, Kypru, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Řecka, Islandu, Irska, Japonska, Litvy, Lucemburska, Malty, Nizozemska, Norska, Portugalska, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie.
Svůj podpis připojila také šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová a také eurokomisařka pro Středomoří Dubravka Šuicaová a eurokomisařka pro rovnost, připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová.
Česko prohlášení nepodepsalo. „Opět tam chybí slovo Hamás,“ zdůvodnil Lipavský. V brzké době chce vydat širší prohlášení, aby bylo jasné, že zemi na humanitární situaci záleží. „Koneckonců tam dáváme zdroje. Ale myslím si, že když se dává nějaké stanovisko, tak by mělo být vyváženější. Minimálně taková je pozice České republiky,“ dodal šéf české diplomacie.
Monitorovací organizace IPC, kterou tvoří nevládní organizace agentury OSN, ve své zprávě z konce července uvedla, že v Pásmu Gazy se v posledních týdnech výrazně zhoršila dostupnost potravin a jídla. Podle této zprávy na většině území Pásma Gazy situace dosáhla stupně hladomoru. Může za to podle IPC omezování vstupu jídla a humanitární pomoci do Pásma Gazy i střety u distribučních center a tras pro přepravu pomoci. Jiná zpráva jeruzalémské kanceláře OSN pak uvedla, že za většinu úmrtí u distribučních center v Pásmu Gazy může izraelská armáda.
Jeruzalém odpovědnost za šíření hladu odmítá, viní Hamás
Odpovědnost za šíření hladu v Gaze Izrael ale dlouhodobě odmítá a obviňuje teroristy Hamásu z krádeží zásilek s pomocí, což Hamás popírá. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli prohlásil, že za nedostatečnou distribuci jídla a pomoci v Pásmu Gazy může Hamás, který jí brání.
Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládají teroristé z Hamásu, v červenci informovalo o úmrtí více než 130 lidí na podvýživu. „Ministerstvo zdravotnictví Hamásu nezveřejnilo totožnost zemřelých, jak dělalo v minulosti,“ uvedl izraelský úřad pro palestinská území COGAT.
Ten tvrdí, že má pochybnosti o věrohodnosti údajů zveřejňovaných Palestinci. Podle něj existuje „významný rozdíl mezi počtem úmrtí na podvýživu uváděném ministerstvem zdravotnictví Hamásu a zdokumentovanými případy, které byly zveřejněny se všemi identifikačními detaily v médiích a na sociálních sítích“.
V reakci na rostoucí mezinárodní pobouření však Izrael koncem července oznámil kroky ke vpuštění větší pomoci do Gazy a také pozastavení bojů na část dne v některých oblastech a oznámení chráněných tras pro humanitární konvoje.
